Pokut za porušení GDPR přibývá, jak jim předejít?
Letos to budou tři roky od účinnosti nařízení GDPR a otázka možných sankcí je stále velice aktuální. Roste počet pokut i nahlášených případů v členských státech Evropské unie včetně České republiky.
Oproti loňskému roku evropské úřady zaznamenaly téměř o pětinu více porušení nařízení spojených s GDPR, rovněž byly uloženy i vyšší pokuty, a to i přes to, že velké množství pokut bylo nakonec sníženo úspěšnými odvoláními.
Doposud nejvyšší pokuta byla udělena francouzským úřadem CNIL v lednu 2019, která dosahovala 50 milionů EUR, následuje úřad v německém Hamburku, který v říjnu 2020 pokutoval nejmenovaný maloobchod za nedostatečný právní základ zpracování osobních údajů částkou 35 milionů EUR. Třetí je pak italský úřad Garante, který v lednu 2020 udělil pokutu telekomunikačnímu operátorovi za několik rozdílných prohřešků, zejména za neadekvátní technické a organizační opatření k ochraně osobních údajů, nedostatečný právní základ pro zpracování osobních údajů či nedostatečný „privacy by design“ – tato pokuta pak dosáhla výše 27 milionů EUR.
Jak se vyhnout pokutám?
Z nedávno zveřejněné studie vyplývá několik hlavních oblastí, kde správci osobních údajů nejčastěji chybují a kde je nutno dávat zvláštní pozor:
- Transparentnost – v praxi je nutné mít kompletní, přesné a přehledné oznámení o ochraně osobních údajů, ideálně se všemi potřebnými informacemi na jednom místě;
- Právní základ – jak je zjevné z krátkého shrnutí pokut výše – je nutné se vždy opírat o vhodný titul ke zpracování osobních údajů a ten dodržet, tedy například, pokud se jedná o souhlas, tak je nutné ho platně získat, vše se musí opírat o správně provedený data mapping a poctivé vedení záznamů o činnostech zpracovávání;
- Nedostatečná implementace zabezpečení– během posledních 12 měsíců bylo uloženo velké množství pokut právě pro to, že regulátoři došli k názoru, že nebylo dostatečně implementováno nutné zabezpečení, typicky:
- Monitoring administrátorských účtů;
- Monitoring přístupu do databází, které obsahují osobní údaje;
- Šifrování osobních údajů;
- Použití vícefaktorové autentizace k předejití neoprávněnému přístupu;
- Logování neúspěšných přihlášení;
- Manuální kontrola zdrojových kódů apod.
- Porušení zásady minimalizace dat a principů ukládání dat – zpracovávání příliš velkého množství dat (z nichž může být část i zcela zbytečná) a jejich ukládání na příliš dlouhou dobu zvyšuje riziko úniku, a proto i tato oblast byla regulátory často pokutována;
- Nedostatečné zajištění přenosu osobních údajů do zahraničí (třetích zemí) – ve velkém množství případů vůbec neprobíhá kontrola, mapping a zhodnocení, nakolik takový přenos představuje ohrožení pro subjekty přenášených osobních údajů. Je nutné rovněž správně implementovat standardní smluvní doložky.
Co říkají statistiky
Nejvyšší pokuty plynoucí z GDPR byly v evropských státech uděleny v následujících zemích: Itálie, Německo, Francie, Velká Británie, Španělsko a Švédsko. Ve vztahu k těmto zemím je možné hovořit o tom, že jejich regulátoři zaujali velice přísný postup. Na opačném pólu pak nalezneme Estonsko, Lichtenštejnsko, Island, Rakousko, Litvu a Lotyšsko, kde jsou pokuty nejnižší. V případě Estonska zatím v součtu pouhých 408 EUR. Zbylých šestnáct zemí, zahrnujících i Českou republiku, Slovensko či Polsko je pak přibližně uprostřed evropského žebříčku a regulátoři zde stále „testují“, kam až je možné zajít.
Co se týče nahlašování, tak nejvíce porušení osobních údajů (personal data breaches) bylo od účinnosti GDPR nahlášeno v Německu (více než 77.000 porušení) a Nizozemsku, následováno Velkou Británií, Dánskem, Irskem, Polskem, Švédskem a Finskem. Nejméně naopak v Lichtenštejnsku (pouhých 50 porušení), na Kypru, v Chorvatsku, Litvě a Lotyšsku. Opět je Česká republika s 1.031 případy přibližně v polovině spektra. Situace se trošku změní při přepočtení počtu porušení na počet obyvatel (resp. při indikaci počtu porušení na 100.000 obyvatel) – v tu chvíli je nejvíc porušení hlášeno v Dánsku, následně v Nizozemsku, Irsku, Slovinsku, Finsku a na Islandu. Česká republika patři mezi pět nejméně nahlašujících.
Závěr
Z reportu mapujícího tuto problematiku za uplynulé období lze vypozorovat trend, kdy se národní regulátoři již nebojí udělovat vysoké pokuty, a rovněž že nejpřísnější úřady jsou v západní Evropě. Česká republika se drží počtem a výší pokut přibližně uprostřed evropského žebříčku, nicméně i Úřad pro ochranu osobních údajů bude s nejvyšší pravděpodobností své sankce v příštích letech zvyšovat. Společnostem nakládajícím s osobními údaji doporučujeme nebrat otázku jejich ochrany na lehkou váhu a zvýšenou měrou se soustředit na oblasti vypsané výše, které byly v minulosti dle názoru regulátorů porušovány nejčastěji.
Report DLA Piper - https://www.dlapiper.com/en/belgium/insights/publications/2021/01/dla-piper-gdpr-fines-and-data-breach-survey-2021/
Další články
Případová studie: Alzheimerova nemoc, plná moc a ochrana majetku
Jaký vliv může mít skutečnost, že člověk trpí Alzheimerovou chorobou, na platnost právních úkonů učiněných jak jím samým, tak především osobou, kterou k tomu zplnomocnil? Je taková plná moc vůbec platná? Nahlédněme do případové studie, která byla vytvořena s cílem alespoň některé s tím související otázky objasnit.
Změna definice závislé práce? Konec švarcsystému se nekoná
Návrh zákona o platformové práci, který Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo v březnu 2026, je primárně reakcí na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy. Jeho význam však přesahuje samotnou platformovou ekonomiku. Jedna z nejvýznamnějších částí návrhu totiž prostřednictvím doprovodné novely zákoníku práce mění obecné vymezení závislé práce.
Důvěra jako zdroj odpovědnosti: Odpovídáme za naději, kterou v druhém vyvoláme?
Právo umí poměrně přesně reagovat na porušení smlouvy. Složitější je situace, kdy smlouva nevznikla, ale jeden člověk přesvědčil druhého, že se na určitý budoucí vývoj může spolehnout. Kde končí osobní naděje a kdy už může jít o právně významné spoléhání?
Zásahy do rodičovské odpovědnosti
V návaznosti na novelu rodinného práva počínaje 1. 1. 2026 nabyla většího významu úprava zásahů do rodičovské odpovědnosti. V tomto článku popisuji jednotlivé typy zásahů do rodičovské odpovědnosti a jak soudy přistupují k rozhodování o tom, ke kterému přistoupit.
Výlučný majetek a společné jmění manželů: komu patří nájemné, dividendy a zisk z podnikání?
V praxi se poměrně často setkáváme s manželi, z nichž jeden vstupuje do manželství s významnějším majetkem. Může jít o investiční nemovitosti, obchodní podíl v rodinné společnosti, portfolio cenných papírů nebo společnost, kterou vybudoval ještě před uzavřením manželství. Obdobná situace nastává, pokud jeden z manželů významnější majetek za trvání manželství zdědí nebo obdrží darem.




