Články

Myšlenka zásahu do soukromoprávního vztahu mezi pronajímatelem a nájemcem ze strany státu se setkala s kontroverzními reakcemi. Se zákonem, který zmírňuje dopady epidemie covidu-19 na nájemce prostor sloužících k uspokojování bytové potřeby, však nejsou zdaleka všichni spokojeni. Na otázce, zda je tento legislativní krok opodstatněný, se odborníci neshodnou.

V lednu letošního roku byla parlamentem finálně schválena a prezidentem podepsaná největší novela zákona o obchodních korporacích od jeho účinnosti od roku 2014. Jedná se v zásadě o první velkou novelu tohoto důležitého zákona, která přinese několik výrazných změn v oblasti, která se dotýká většiny podnikatelů. A co konkrétně se mění?

„Nemá smysl digitalizovat prostředí, v němž je chaos a neexistují jednotná základní pravidla, která všichni účastníci přijímají a dodržují. Právě proto bude nejdůležitější, aby se všichni účastníci výstavby – ať už jde o projektanty, zhotovitele, investory nebo konzultanty, shodli na této „malé násobilce“ a přijali ji za svou“, říká Anastázie Jegorová o očekávaných inovacích v oblasti stavebnictví.

V praxi dochází k situacím, kdy je část kupní ceny uhrazena převzetím dluhu prodávajícího vůči třetí osobě kupujícím. Takový postup však není pro prodávajícího bez rizika. Smluvní strany kupní smlouvy si mohou sjednat úhradu části nebo celé kupní ceny tak, že kupující se souhlasem věřitele nastoupí jako dlužník na místo prodávajícího, tedy převezme dluh prodávajícího vůči třetí osobě.

Za dvacet dva let existence Ústavního soudu ČR zastávalo funkci ústavního soudce 41 osob, které uspěly z celkem 61 nominací pocházejících od tří prezidentů a projednávaných v různých funkčních obdobích Senátu (v letech 1993 a 1994 Poslanecké sněmovny). Cílem tohoto článku je shrnout důvody, které se ukázaly být rozhodujícími při udělování souhlasu s jednotlivými kandidáty, a ověřit, nakolik výsledek nominačního procesu soudců Ústavního soudu ČR odráží jak vektorový součet politických sil působících při schvalování kandidátů, tak důraz, který v něm byl kladen na odbornost a profesionalitu budoucího ústavního soudce.

Jak fungovala online právní poradna během koronavirové krize? Na jaké dotazy nejčastěji odpovídala a bude fungovat i nadále? A jaké zákony prosazuje projekt Rekonstrukce státu? Nejen na tyto otázky odpovídal Pavel Franc, ředitel kanceláře Frank Bold.

Jedním z dosud nejrevolučnějších objevů 21. století se stal nástroj pro genetické úpravy CRISPR-Cas9. Metoda založená na přírodním imunitním systému bakterií [1] umožňuje, oproti dosavadním způsobům, provádět klasické operace genového inženýrství (odstraňování škodlivých a vkládání prospěšných sekvencí) s větší mírou přesnosti a spolehlivosti, navíc s výrazně nižší finanční a časovou náročností.

Tento příspěvek se zevrubně zabývá institutem mimořádného snížení trestu odnětí svobody dle § 58 odst. 1 tr. zákoníku. Ustanovení § 58 odst. 1 tr. zákoníku bylo hlavními autory trestního zákoníku proklamováno jako „účinná“ náhrada za ustanovení § 88 odst. 1 tr. zákona, které vyjadřovalo požadavek zákona, aby byly okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby materiálně posuzovány, tj. aby se k takové okolnosti přihlédlo jen tehdy, když podstatně zvyšuje stupeň nebezpečnosti trestného činu pro společnost, tedy v obecné rovině za opouštění materiálně-formálního (resp. materiálního) pojetí trestného činu.

Mnohé starostky a starostové už museli řešit následující problém: investor usiluje řadu let o výstavbu rozsáhlého projektu – obytného souboru pro stovky obyvatel nebo obřích skladovacích hal. Protože v obci není dostačující infrastruktura, obyvatel už je prostě moc, ovzduší je znečištěno a nikdo nemůže kvůli hluku klidně žít, rozhodují se obce hájit zájmy svých obyvatel a změnit územní plán – a spor je na světě.

O cookies bylo již napsáno tolik textu, že je ani není třeba speciálně představovat. Ukládání a užívání souborů cookies, a zvláště pak souhlas s nimi, je neustále předmětem výkladových stanovisek i soudních rozhodnutí.

Jak vyplývá z oficiálních informací Generálního finančního ředitelství, orgány finanční správy České republiky každoročně podávají stovky trestních oznámení, když za posledních 5 let (roky 2015 až 2019) bylo podáno celkem 10 419 trestních oznámení s celkovou výší oznámené škody 38 208 000 000,- Kč, tedy více než 38 miliard korun českých, což je v průměru téměř 21 milionů korun českých denně (!).

Ústav práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity pořádá již XII. ročník konference věnované právu informačních a komunikačních technologií a právní informatice. Letošní ročník bude zaměřen i na digitální služby. Základní právní rámec digitálních služeb nám již nyní krátce představí doc. JUDr. Radim Polčák, Ph.D., prorektor pro legislativu, informační technologie a korporátní vztahy Masarykovy univerzity a vedoucí Ústavu práva a technologií.

V tomto článku Vám přinášíme shrnutí těch nejdůležitějších změn v rámci novely zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále také jako „ZPr“). Zákon č. 285/2020 Sb., kterým se mění zákoník práce, nabyl účinnosti dnem 30. července 2020 s výjimkou některých ustanovení, která budou účinná až od 1. ledna 2021.

Novela zákona o elektronických komunikacích výrazně zjednodušuje změnu operátora mobilních služeb. Od 1. 4. 2020 je přechod k jinému operátorovi zdarma a přenos telefonního čísla nesmí trvat déle než dva dny.

Článek se zabývá problematikou práva na zákonného soudce v České republice, a to z hlediskaprávní úpravy a především judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Ústavního soudu. Právo na zákonného soudce je zaručeno tím, že pravidla přidělování soudní agendy jsou stanovena přímo v rozvrhu práce (formální aspekt) a tato pravidla musí být určena předem a musí obsahovat záruky proti případnému zneužití (materiální aspekt).

Ohledně způsobu zániku a výmazu zástavního práva a dalších práv z katastru nemovitostí panovaly v aplikační praxi určité nejasnosti. Nebylo vždy zřejmé, jakou listinu je nutné katastrálnímu úřadu doručit za účelem výmazu určitého práva z katastru nemovitostí, a ani samy katastrální úřady neměly tuto otázku ve své praxi sjednocenu. V tomto článku se budeme věnovat jednotlivým důvodům zániku zástavního práva a dalších práv zapisovaných do katastru nemovitostí, a též vkladovým listinám, které je nutné předložit katastrálním úřadům za účelem výmazu těchto práv z katastru nemovitostí.

Vzhledem k tomu, že při fotografování dochází k zachycování podoby člověka, s čímž souvisí ochrana osobnosti, je tato problematika upravena zákonem, přičemž tato úprava vychází z ústavních základů. Občanský zákoník stanovuje podmínky, za kterých je možné vůbec pořídit fotografii druhé osoby a zachytit tak její podobu, a také podmínky, za nichž je možné takovou fotografii dále šířit, resp. upravuje, jakým způsobem je chráněna podoba jako jeden z projevů osobní povahy spadajících do osobnostních práv. Předkládaný článek se proto zaměří na to, za jakých okolností lze zachytit podobu člověka ve formě fotografie a následně tuto fotografii, na které je zachycena podoba člověka, šířit.

Řadě vědeckých průzkumů předchází prvotní výzkum, jehož cílem je získané výsledky využít v praxi. Zejména pokud je výzkum zadán či financován soukromou sférou, je nutné kvalitně právně zajistit hladký přechod výzkumných výsledků do praxe. V jednotlivých fázích tohoto procesu řeší právní dokumenty otázky týkající se podoby spolupráce obou stran, smlouvy o nehmotné dílo, případně smlouvy o společném výzkumu a následně i smlouvy zajišťující uvedení výsledků výzkumu do praxe.

Řízení podle stavebního zákona jsou v Česku doprovázena chronickými průtahy, které ani opakované novelizace stávajících předpisů nedokáží zmírnit. S kritikou odborné veřejnosti se pak setkává i průběh přípravy zcela nového stavebního zákona.

Zákoník práce stanoví v § 16 odst. 1 zaměstnavatelům povinnost zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání.

Vzhledem k tomu, že při fotografování dochází k zachycování podoby člověka, s čímž souvisí ochrana osobnosti, je tato problematika upravena zákonem, přičemž tato úprava vychází z ústavních základů. Občanský zákoník stanovuje podmínky, za kterých je možné vůbec pořídit fotografii druhé osoby a zachytit tak její podobu, a také podmínky, za nichž je možné takovou fotografii dále šířit, resp. upravuje, jakým způsobem je chráněna podoba jako jeden z projevů osobní povahy spadajících do osobnostních práv. Předkládaný článek se proto zaměří na to, za jakých okolností lze zachytit podobu člověka ve formě fotografie a následně tuto fotografii, na které je zachycena podoba člověka, šířit.

JUDr. Lenka Náhlovská působí již osmým rokem na Rozhodčím soudě při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Od roku 2019 vede tamější oddělení doménových sporů. V rozhovoru se mimo jiné dozvíte, jaké jsou nejčastější spory o doménová jména, čeho se můžete v rámci sporu o doménové jméno domoci a v neposlední řadě třeba také to, jak nákladný takový spor může být.

V úvodním dílu našeho seriálu o územním plánování jsme se věnovali jeho cílům a úkolům. Zároveň jsme si stručně představili instituty a nástroje, které se k naplňování cílů a úkolů územního plánování používají. V dnešním díle na ten první navážeme a budeme se podrobněji věnovat územnímu plánu, který považujeme za stěžejní územně plánovací dokument. Porozumět tomu, jakým způsobem vzniká, co upravuje a co z něj mohu jako vlastník pozemku či zájemce o koupi pozemku vyčíst, je dle našeho názoru velmi důležité.

Dne 1. ledna 2021 nabývá účinnosti novela zákona o obchodních korporacích. Nová úprava přináší zásadní změny v oblasti korporátního práva, zavádí nové instituty a možnosti, snaží se vyjasnit výkladové problémy známé z praxe, aprobuje, ale i vyvrací závěry, ke kterým za posledních 6 let došla judikatura. V neposlední řadě odstraňuje legislativně-technické nedostatky.

Německo představilo svou vizi požadavků na zabezpečení sítí 5G. Ta spočívá ve dvoustupňovém schvalování dodavatelů. V první části mají být potenciální dodavatelé infrastruktury 5G hodnoceni na základě objektivních, technických kritérií, druhou fází poté může být posouzení z hlediska politické důvěryhodnosti.