Novinky v oblasti silného ověření uživatele
Jaký je dopad tzv. silného ověření uživatele v oblasti platebních služeb, které má za cíl zajistit vyšší bezpečnost internetových platebních transakcí, do smluvní dokumentace?
Datum 1. ledna 2021 se stalo dalším z milníků při zavedení tzv. silného ověření uživatele v oblasti platebních služeb, které má za cíl zajistit vyšší bezpečnost internetových platebních transakcí. Od tohoto data končí prodloužená implementační lhůta pro účastníky karetních transakcí a zákonná povinnost silného ověření uživatele se tak aplikuje na všechny poskytovatele platebních služeb bez výjimek.
Shrnutí právní úpravy
Silné ověření uživatele má legislativní základ v článku 97 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Text s významem pro EHP). Ten byl do české legislativy transponován v podobě § 223 zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku (dále jen „ZPS“). Podrobnější povinnosti poskytovatelů platebních služeb stanoví nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/389 ze dne 27. listopadu 2017, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366, pokud jde o regulační technické normy týkající se silného ověření klienta a společných a bezpečných otevřených standardů komunikace (dále jen „Nařízení“), jako přímo použitelný předpis Evropské unie, který stanoví způsob silného ověření uživatele ve smyslu § 223 odst. 5 ZPS.
Silné ověření uživatele je poskytovatel platební služby povinen provést, mimo jiné, při každém přístupu uživatele ke svému platebnímu účtu prostřednictvím internetu nebo zadání elektronické platební transakce. Tento postup pak spočívá v ověření založeném na použití alespoň 2 z těchto prvků:
- údaj, který je znám pouze uživateli (např. přihlašovací údaje),
- věc, kterou má uživatel ve své moci (např. mobilní telefon s nainstalovanou aplikací internetového bankovnictví),
- biometrické údaje uživatele (např. otisk prstu, snímek obličeje).
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.
