Evidence skutečných majitelů – nové povinnosti na obzoru
Evidence skutečných majitelů v České republice existuje již několik let, valná část podnikatelů však tuto evidenci doposud spíše opomíjela. Nedávné odhady uváděly, že svou povinnost ve vztahu k evidenci splnilo pouze cca 25 % povinných subjektů.
Řada subjektů dokonce začala zápis do evidence řešit teprve poté, co byla např. úvěrující bankou vyzvána k předložení výpisu z evidence. Vedle nedostatečné informovanosti přispívají k této situaci i nefungující sankce za porušování povinností spojených s evidencí. Zásadní průlom do tohoto stavu by měl přinést nový zákon o evidenci skutečných majitelů, který momentálně prochází legislativním procesem a který přináší několik výrazných koncepčních změn.
Přechod na novou právní úpravu
Schvalovaný návrh zákona o evidenci skutečných majitelů na současnou evidenci přímo navazuje a množství údajů v ní doposud zapsaných automaticky přebírá. Údaje o některých osobách, např. osobách zapsaných v obchodním rejstříku jako společníci s.r.o. s podílem vyšším než 25 % nebo jediní akcionáři akciové společnosti, budou do evidence automaticky propsány ze stávajících rejstříků.
Konkrétní výčet osob, které jsou považovány za skutečné majitele (osoby s určitou majetkovou účastí, s určitým vlivem, na určité pozici atd.) si návrh zákona definuje sám a neodkazuje se již na úpravu zákona „o praní špinavých peněz“, jako tomu bylo doposud. Návrh zákona rovněž obsahuje pravidla pro počítání podílů na společnosti při větvení či řetězení společností.
Zpřístupnění údajů veřejnosti
Mezi zásadní koncepční změny přinášené návrhem zákona o evidenci skutečných majitelů patří bezesporu zpřístupnění údajů zapsaných v evidenci. Dosud se s údaji zapsanými v evidenci mohl seznámit jen určitý vymezený okruh subjektů (soudy, banky, orgány činné v trestním řízení atd.). Nyní však bude moci do evidence v základním rozsahu nahlédnout kdokoli prostřednictvím internetu.
Sankce za nesplnění povinnosti zveřejnit skutečného vlastníka
Vedle peněžitých pokut až do výše 500 000 Kč (pokuta může být udělena i přímo skutečnému majiteli, který neposkytuje součinnost) obsahuje návrh zákona i některé méně tradiční sankce. Skutečný majitel, který není zapsán v evidenci, tak např. nebude smět vykonávat hlasovací práva při rozhodování nejvyššího orgánu společnosti nebo mu nebude moci být vyplacen podíl na zisku společnosti. Práva a povinnosti z právního jednání zastírajícího osobu skutečného majitele vzniklé v době, kdy nebude skutečný majitel zapsán v evidenci, nebude možné vymáhat.
Čas na splnění povinnosti registrovat skutečného vlastníka
Pokud návrh zákona úspěšně projde legislativním procesem, nabude účinnosti prvním dnem čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Povinné subjekty tak budou mít přibližně tři měsíce na registraci skutečného majitele.
Další články
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
Když neselže součást, ale jejich propojení: Kdo odpovídá za škodu?
Tradiční odpovědnost za škodu hledá vadný výrobek, porušenou povinnost a příčinu následku. Propojené systémy však mohou vytvořit újmu, přestože každý samostatně splní svou technickou specifikaci. Problém pak nevznikne uvnitř jedné černé skříňky, ale ve vztazích mezi několika nástroji.




