Články

Autor se již tématu České advokátní komory (dále „Komora“ nebo „ČAK“) věnoval ve svém předchozím článku, kdy pojednával o vzniku Komory v té podobě, ve které existuje dnes. V tomto článku budou popsány základní charakteristické znaky, které mají profesní komory, tak jak je definoval Ústavní soud.

Pracovnělékařské služby jsou jedním ze základních stavebních kamenů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zdraví při práci je obecně pojímáno jako nejvyšší stupeň tělesné, duševní a sociální pohody zaměstnanců[1], kterých jsou v České republice 4 miliony[2]. Zhruba 10 % z nich přitom pracuje ve významně rizikovém pracovním prostředí.[3]

Mgr. Josef Mana působí řadu let jako soudce trestního úseku na prvoinstančním soudu. Rodák z Valašska působil nejprve u Okresního soudu Plzeň-město, v současné době rozhoduje o trestních věcech u Obvodního soudu pro Prahu 4, a to jak o vině a trestu v hlavním líčení, tak i o zajišťovacích institutech v rámci přípravného řízení.

Ohledně tzv. nepodmíněného příjmu, jeho ekonomickém modelování, výhodách a nevýhodách, se na internetu nachází nespočet informací. Prvním průkopníkem myšlenky nepodmíněného příjmu byl Thomas Moore (1478–1535) ve své knize Utopie, přičemž společnost prochází tak dynamickým vývojem, že to co se před 500 lety jevilo jako utopický konstrukt, lze v rámci soudobé společnosti shledat jako věc akceptovatelnou a právně realizovatelnou.

Mezera ve smluvních konstrukcích může být důsledkem neúčinnosti nebo neplatnosti její části. Bdělé smluvní strany proto do smlouvy zahrnou i ustanovení, která výslovně počítají s počáteční nebo následnou mezerovitostí smlouvy.

Civilní soudní řízení je zahájeno dnem, kdy soudu dojde návrh na jeho zahájení (§ 82 odst. 1 o. s. ř.). Toto pravidlo má několik konsekvencí. Jednou z nich je povinnost soudu vypořádat se zákonem stanoveným způsobem s každým takovým návrhem, byť je sebevíce absurdní. Civilní soudy se tedy musí zabývat všemi žalobami, které jim napadnou.

V dnešní době informační existuje nepřeberné množství zdrojů ke všelijakým tématům, včetně témat právních. Asi málokoho by však napadlo hledat relevantní informace týkající se práva na sociální síti Facebook. Nicméně i tam můžeme takové informace nalézt, což dokazuje facebookový profil JUDr. Petra Bezoušky, Ph.D.

Od loňského roku se systém ochranných známek v České republice řídí novelizovaným zákonem o ochranných známkách. Jednou z nejdůležitějších změn přitom bylo zrušení § 6 zákona o ochranných známkách. Podle něj nemohl Úřad průmyslového vlastnictví zapsat označení, které by bylo shodné se starší ochrannou známkou jiného vlastníka či přihlašovatele pro shodné výrobky či služby.

Problematiku vydržení movitých a nemovitých věcí komplexně upravuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“). Vydržením se rozumí nabytí vlastnického práva k věci držbou, která trvá po určitou zákonem stanovenou dobu a naplňuje určité zákonem stanovené podmínky, čímž dochází ke sjednocení právního a faktického stavu držby a vlastnictví.

Společenská situace vzniklá v důsledku epidemie nemoci Covid-19 na jaře 2020 si vyžadovala mimořádné reakce veřejné moci, včetně mimořádně rychlých reakcí legislativních. Již tehdy však názorová platforma Rozumné právo upozornila, že i ve stavu legislativní nouze je nezbytné, aby členové Parlamentu i veřejnost měli na seznámení se s návrhy zákonů alespoň minimální čas nutný k tomu, aby předkládané legislativní předlohy prostudovali, posoudili, a mohli jim případně kvalifikovaně oponovat.

Civilní soudní řízení je zahájeno dnem, kdy soudu dojde návrh na jeho zahájení (§ 82 odst. 1 o. s. ř.). Toto pravidlo má několik konsekvencí. Jednou z nich je povinnost soudu vypořádat se zákonem stanoveným způsobem s každým takovým návrhem, byť je sebevíce absurdní. Civilní soudy se tedy musí zabývat všemi žalobami, které jim napadnou.

Novela zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů („ZOK“) vnese do života obchodních korporací řadu větších i menších změn. Avizovaná novela ZOK vejde v účinnost již 1. 1. 2021, s výjimkou změn v zákoně o základních registrech, kterými se budou muset obchodní korporace řídit od 1. 7. 2021.

Rok 2020 se nese ve znamení udržování společenského odstupu (social distancing). Jak je na tuto situaci připraveno civilní soudní řízení? V září 2017 – dlouho před začátkem současné pandemie – nabyla účinnosti novela občanského soudního řádu, která civilním soudům umožnila k provádění úkonů užívat technická zařízení pro přenos obrazu a zvuku.

Z procesně právního pohledu je insolvenční řízení zvláštním, samostatným druhem civilního procesu, vykazujícím několik specifik. Cílem tohoto článku je zahájit diskusi o taxonomii a obsahovém vymezení základních procesních zásad tohoto specifického druhu civilního procesu, což je úkol, kterému se místní právní teorie dosud dostatečně nevěnovala.

Zelená dohoda EU, představená v prosinci 2019, má za cíl dekarbonizovat evropskou politiku a splnit tak klimatické cíle. Velký prostor pro efektivní dekarbonizaci byl identifikován v sektoru stavitelství. Jedná se o značné množství uhlíku “vtěleného” do stavebních materiálů - proto je kladen velký důraz na jejich recyklaci.

Koronavirová epidemie a s ní související opatření, která by měla sloužit ke zpomalení šíření nákazy, s sebou vedle zdravotních dopadů nese pro velkou část společnosti také dopady ekonomické. V návaznosti na aktuální stav jsou proto v posledních dnech projednávána a schvalována mnohá opatření, která by měla alespoň částečně zmírnit ekonomické dopady na společnost.

Advokátka, spisovatelka, vysokoškolská učitelka, moderátorka, komentátorka veřejného dění, bývalá ministryně spravedlnosti - to je jen hrstka z přívlastků JUDr. Daniely Kovářové, která se s námi v následujícím rozhovoru podělí nejen o to, co je jí při psaní inspirací, ale také například o to, jaká její role byla nejtěžší nebo co jí přineslo členství v Mense ČR.

Vlastnictví zavazuje i hlavní město Prahu, ale v případě, kdy městské části svědčí široce koncipované právo správy ke svěřenému majetku ve vlastnictví hl. m. Prahy, svědčí jí též povinnost počínat si v rámci správy majetku tak, aby nedocházelo ke škodám. Není tedy důvod, aby městské části, které poruší svou povinnost při správě majetku a způsobí tím škodu, za ni nenesly odpovědnost a veškerou odpovědnost přenášely na hl. m. Prahu jako vlastníka.

Události letošního roku zásadně změnily tradiční způsob komunikace, na který byla většina z nás zvyklá. Schůzky nahradily videokonference a ruku v ruce s tím se zvýšil i obecný požadavek na distanční právní jednání, tj. zejména na uzavírání smluv bez fyzického kontaktu smluvních stran. Zdá se, že tyto změny budou přetrvávat nadále a pravděpodobně se za nedlouho stanou nedílnou součástí našich každodenních (nejen pracovních) činností.

Povinnost správce daně, resp. úředních osob a osob zúčastněných na správě daní, zachovávat mlčenlivost o tom, co se při správě daní dozvěděly o poměrech jiných osob, ukotvená v ustanovení § 52 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“), je stanovena poměrně rigorózně.

Dne 30. 7. 2020 nabyla účinnosti novela zákoníku práce (s výjimkou některých ustanovení, které nabývají účinnosti dne 1. 1. 2021) provedená zák. č. 285/2020 Sb. Mezi největší změny novely patří zavedení institutu sdíleného pracovního místa, změna výpočtu práva na dovolenou, pravidel pro vyslané zaměstnance ze zahraničí, doručování písemností a pro odškodnění pracovních úrazů a nemoci z povolání.

V pátek 16. října 2020 zveřejnilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) druhou výzvu k programu COVID – Nájemné. Výzva byla připravena v reakci na první vlnu podzimního omezování podnikatelských aktivit dle usnesení Vlády ČR č. 407/2020 Sb. z 12. října 2020.

Stavební uzávěra, přesněji územní opatření o stavební uzávěře, má jednu důležitou funkci: pomáhá obcím chránit území před nežádoucí výstavbou do doby, než bude vydán nový územní plán, který přinese správnou regulaci území. Je upravena zejména ve stavebním zákoně.

Pojmem „home office“ obvykle označujeme situaci, kdy zaměstnanec nepracuje na pracovišti zaměstnavatele. V zákoníku práce je takový stav upraven pouze v jeho § 317, což je pro praxi vzhledem k velmi stručné až strohé úpravě tohoto institutu bezesporu málo. Ani po zkušenostech s jarní první vlnou epidemie COVID19 však bohužel nedošlo k jakékoli upřesňující či doplňující úpravě v zákoníku práce.

Použití podobizen politiků a jiných prominentů veřejného prostoru v reklamě představuje jednu z otevřených otázek (nejen) soutěžního a reklamního práva. S tím, jak do reklamy stále více a více prorůstají nekomerční sdělení (sociálně-kritická vyjádření, politická karikatura), přesouvá se diskuse na úroveň ochrany svobody (komerčního) projevu.