Skutečný vlastník příjmu a možnost osvobození od srážkové daně
I v případě, kdy dochází k platbě licenčních poplatků mezi dvěma českými rezidenty, je nutné zkoumat, kdo je skutečným vlastníkem příjmu z licenčních poplatků.
Nejvyšší správní soud se v rozsudku sp. zn. 10 Afs 140/2018-32 věnoval uplatnění srážkové daně u příjmu vypláceného mezi dvěma českými daňovými rezidenty na základě uzavřené sublicenční smlouvy.
Ruská nerezidentní společnost poskytla licenci české společnosti A. Ta na základě sublicenční smlouvy dále zajistila výrobu u české společnosti B. NSS ve svém rozhodnutí došel k závěru, že česká společnost A, která inkasovala licenční poplatky, byla ve skutečnosti pouze mezičlánkem, jímž příjem protekl a že skutečným vlastníkem licenčních poplatků byla ruská společnost.
Osvobození od srážkové daně je závislé na prokázání skutečného vlastníka příjmu a jeho daňového rezidenství. Jak je vidět z rozsudku, daňová správa se rozhodně nespoléhá jen na čestné prohlášení a skutečného vlastníka příjmů fakticky prověřuje. NSS argumentoval tím, že podle českého zákona o daních z příjmů zodpovídá česká společnost B jako plátce příjmů za sražení a odvedení daně ve správné výši. Protože bylo společnosti B známo, že skutečným vlastníkem licenčních poplatků je nakonec nerezidentní společnost z Ruska, a nikoliv česká společnost A, měla srazit a odvést 10% srážkovou daň v souladu se smlouvou o zamezení dvojímu zdanění.
Při výplatách příjmů do zahraničí z titulu úroků, licenčních poplatků, dividend apod. většina plátců skutečného vlastníka zjišťuje. Z judikátu je však zřejmé, že je potřeba skutečného vlastníka řešit i u tuzemských plateb, zejména pokud jsou pochybnosti o tom, zda je ten, kdo příjmy obdržel na bankovní účet, i jejich skutečným vlastníkem.
Je skutečný vlastník příjmů vždy až ten na úplném konci řetězce dané transakce nebo je potřeba jít ještě dál? Věnujte pozornost vypláceným příjmům a strukturujte transakce tak, aby Vaše společnost nebyla jako plátce daně vystavena riziku doměrku.
Zdroj: bnt journal
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.
