Zpronevěra vlastního automobilu
Lze se dopustit trestného činu zpronevěry užíváním vlastního automobilu? Za určitých okolností ano. O jaké okolnosti se jedná se dozvíte z tohoto článku.
Pro správné pochopení problematiky je nejprve důležité, aby čtenář pochopil, v čem přesně spočívá trestný čin zpronevěry. Dle § 206 trestního zákoníku se zpronevěry dopustí ten „kdo si přisvojí cizí věc, která mu byla svěřena, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou…“. Na první pohled tedy nedává smysl, že by se trestného činu zpronevěry mohl dopustit někdo užíváním vlastního automobilu. To se však přesně stalo paní J.S., která za to byla českými soudy nakonec i potrestána.
Paní J.S. si pomocí úvěru u finanční společnosti pořídila automobil značky Volkswagen a pohledávku, kterou vůči ní měla finanční společnost zajistila zajišťovacím převodem vlastnického práva k tomuto automobilu dle § 2040 občanského zákoníku.
Později se však bohužel paní J.S. dostala do finančních problémů, které byly natolik závažné, že byl na její majetek prohlášen konkurs. Do majetkové podstaty v insolvenčním řízení byl zařazen i její automobil, neboť insolvenční správkyně zamýšlela zpeněžení automobilu za účelem úhrady dluhů paní J.S. Paní J.S. však insolvenční správkyni i přes své počáteční sliby automobil nevydala a zhruba rok a půl jej dále společně se svým synem užívala, a to až do okamžiku, dokud nebyl automobil zajištěn Policií České republiky. Po tuto dobu samozřejmě automobil ztrácel na ceně, což poškodilo věřitele paní J.S.
Zákon40/2009 Sb. Zákon trestní zákoník
§ 206
Zpronevěra
(1) Kdo si přisvojí cizí věc, která mu byla svěřena, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a byl-li za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán.
(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 větší škodu.
(4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny,
b) spáchá-li takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného,
c) spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, nebo
d) způsobí-li takovým činem značnou škodu.
(5) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu, nebo
b) spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání teroristického trestného činu, trestného činu financování terorismu (§ 312d) nebo vyhrožování teroristickým trestným činem (§ 312f).
(6) Příprava je trestná.
Zobrazit celý dokumentvčetně souvisejících dokumentů a komentářů
Nyní se zase vrátím k zajišťovacímu převodu vlastnického práva finanční společnosti. Pokud dlužník dočasně převede věřiteli k zajištění svého dluhu vlastnického právo k určité věci, není majitelem této věci, dokud nesplní rozvazovací podmínku ve smyslu § 2040 odst. 2 občanského zákoníku. Jedná se o právní úpravu, kterou úvěrové společnosti využívají velmi často a je nutné to mít na paměti ve chvíli, kdysi člověk u nich úvěr obstarává.
V případě paní J.S. to znamenalo, že dokud nesplatila svůj dluh vůči finanční společnosti, nebyla majitelkou automobilu a automobil byl naopak z hlediska práva považován za věc cizí ve smyslu § 206 trestního zákoníku a tím, že jej odmítla insolvenční správkyni vydat, se dopustila trestného činu zpronevěry.
Zdroj: bnt journal
Zdroj:
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2019, sp. zn. 5 Tdo 1253/2019
Další články
Černá skříňka českého školství: Alokační algoritmus DiPSY ve světle GDPR a judikatury SDEU
Zavedení centrálního alokačního algoritmu do přijímacího řízení na střední školy znamenalo revoluci v obsazování volných kapacit a konec taktického podávání zápisových lístků. Kdo však o přijetí uchazeče skutečně rozhoduje?
EET 2.0 Nová elektronická evidence tržeb
Nová elektronická evidence tržeb se zavádí od 1. 1. 2027; má být jednodušší a modernější. Co všechno je potřeba vědět?
Kamerové systémy na pracovišti jako kontrolní priorita inspekce práce v roce 2026
Kamerový systém na pracovišti bývá vnímán především jako téma ochrany osobních údajů. Program kontrolních akcí Státního úřadu inspekce práce na rok 2026 ale řadí kontroly zaměřené na používání kamerových systémů na pracovištích mezi pět hlavních priorit kontrolní činnosti, a to společně s cílenými kontrolami odměňování zaměstnanců. Ochrana osobních práv zaměstnanců je zároveň samostatnou kontrolní oblastí v rámci pracovněprávních vztahů.
Od nejnižší ceny k nejlepší hodnotě aneb inovativní zadávání IT veřejných zakázek
Zatímco výběr IT systémů podle nejnižší ceny často vede k technologickému dluhu a závislosti na jediném dodavateli, hodnocení založené na kvalitě umožňuje veřejné správě získat funkční řešení na míru. Praktický návod a poznatky z rozhodovací praxe ÚOHS ukazují, jak správně nastavit kvalitativní kritéria i proces hodnocení tak, aby zakázka byla právně neprůstřelná a přinesla nejlepší poměr ceny a výkonu.
Domácí násilí a jeho trestání: zažila jsem situaci, kdy pachatel musel podle rozsudku oběti posílat každý den růži
Čekatelka na Okresním státním zastupitelství v Chebu, Karolína Sochová, obhájila rigorózní práci na téma týkající se trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlí, známém pod laickým názvem jako „domácí násilí“. Co všechno ve své praxi zažila? A jaká jsou úskalí prokazování násilí za zavřenými dveřmi?




