Články

S účinností od 1. dubna 2019 došlo ke změně pravidel pro uplatnění tzv. výdajových paušálů. Již za letošní zdaňovací období si tak mohou fyzické osoby mající příjmy ze samostatné činnosti snížit základ daně o výdaje až ve výši 1,6 milionu korun, a to podle druhu vykonávané činnosti.

V roce 2018 vydala Evropská komise sdělení, ve kterém vyslovila potřebu vytvořit spolu s členskými státy koordinovaný plán v oblasti umělé inteligence. [1] Součástí tohoto plánu bylo mimo jiné vytvoření a umožnění fungování široké platformy pro umělou inteligenci ve formě Evropské aliance pro umělou inteligenci a expertní skupiny pro umělou inteligenci, tzv. AI HLEG (High-Level Expert Group on AI).[2]

Soudní dvůr Evropské unie nedávným rozsudkem vyjasnil možný střet působnosti tzv. insolvenčního nařízení a nařízení Brusel I. Níže shrnujeme zásadní body zmíněného rozsudku a jeho možné dopady na insolvenční řízení s mezinárodním prvkem zejména ve vztahu na nařízení upravující insolvenční řízení.

Dne 4. 1. 2019 se stala účinnou rozsáhlá novela zákona č. 190/2004 Sb. o dluhopisech (dále jen „ZoDluh“). Jednou z nejdůležitějších změn je nová úprava krytých dluhopisů.

Zaměstnanecké půjčky mohou představovat zajímavou formu benefitu u zaměstnavatele. V rámci takových půjček (úvěrů nebo zápůjček) zaměstnavatel svým zaměstnancům poskytuje peněžní prostředky s výhodným nízkým úrokem, v některých případech dokonce bezúročně.

Tímto příspěvkem si dovolím shrnout mé postřehy, zkušenosti a praktické připomínky k legislativním úvahám nad rozšiřováním podmínek pro spojování exekucí soudními exekutory. Není žádným tajemstvím, že problematika spojování exekucí je v souvislosti s tématem vícečetných exekucí stále aktuální.

Zástavní právo zanikne, je-li dluh (pozn. zajištěný) splněn řádně a včas, tak stanoví § 1376 zák. č 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“). Další důvody zániku zástavního práva stanoví navazující ustanovení § 1377 odst. 1 OZ, přičemž pro účely tohoto článku je zásadní zejména jednostranné vzdání se zástavního práva zástavním věřitelem dle písm. b) předmětného ustanovení.

V současné době globalizace a tzv. volného pohybu pracovní síly v rámci EU se stále častěji objevují požadavky zaměstnanců, aby jim byla mzda vyplácena v cizí měně. Tuto problematiku řeší zákon pouze okrajově, praxe však přináší v tomto směru zaměstnavatelům řadu problémů.

Jaké jsou nejčastější přetrvávající prohřešky při zpracování osobních údajů? Jaké případy musel úřad pro ochranu osobních údajů v posledním půlroce řešit a jak vypadá rozhodovací praxe? Výběr těch nejzajímavějších novinek přinášíme v našem článku.

Uplynuly již více jak dva roky od zasedání pléna Ústavního soudu, které se zabývalo ústavností právní úpravy zakotvené v ustanovení § 114b odst. 5 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 153a odst. 3 o.s.ř., tj. fikcí uznání žalovaného nároku v případě nepodání vyjádření k žalobě v rámci soudem stanovené lhůty a vydáním rozsudku pro uznání. Optikou dura lex, sed lex plénum Ústavního soudu nakonec došlo k závěru, že je ústavní konformita dané právní úpravy akceptovatelná a výkladem je možné překlenout i „legislativní neobratnost“ fikce uznání závazku obsažené v § 114b o.s.ř. Otázkou však zůstává, do jaké míry závěry pléna Ústavního soudu ovlivnily judikaturu v posledních letech.

Do legislativního procesu aktuálně míří v souladu s Plánem legislativních prací vlády na rok 2018 stěžejní a dlouho očekávaná právní norma, která zavádí nová pravidla pro zájmové chovy psů – návrh zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "Novela"). Jaké změny předloha Ministerstva zemědělství přináší?

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů[1], ve své části šesté – tzv. zvláštních postupech – upravuje mj. rámcovou dohodu. Ve zkratce jde o dvoufázový postup, kdy zadavatel nejprve s jedním nebo více[2] dodavateli po provedení zadávacího řízení[3] uzavře rámcovou dohodu, na základě které pak zadává – tu již v rámci zvláštního postupu – dílčí minitendry, kterými realizuje samotné uspokojení vlastních potřeb.[4]

Soudce při výkonu svého mandátu disponuje obrovskou mocí, neboť jeho jediné rozhodnutí může člověku od základu změnit život. Není však na justiční představitele činěn přílišný mediální tlak? V rozhovoru odpovídal historicky první předseda obnovené vrcholné instance správního soudnictví, toho času soudce Nejvyššího správního soudu JUDr. Josef Baxa.

Do legislativního procesu aktuálně míří v souladu s Plánem legislativních prací vlády na rok 2018 stěžejní a dlouho očekávaná právní norma, která zavádí nová pravidla pro zájmové chovy psů – návrh zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "Novela"). Jaké změny předloha Ministerstva zemědělství přináší?

V dnešní době je celkem běžným jevem, že osoby, ať už právnické či fyzické, uzavírají různé druhy právních vztahů se subjekty, jenž nemají sídla, popřípadě bydliště v České republice. Často si však tyto osoby neuvědomují, že právní vztah se zahraničním subjektem se neřídí stejnými podmínkami jako vztah se subjektem tuzemským. V případě, kdy se strany dostanou do sporu, je nutné určit, zda se vůbec smlouva řídí českým právem a zda je možné podat žalobu v České republice.

O tzv. excesivních závadách nemovitých věcí se rozhoduje při výkonu rozhodnutí či exekuci, a to v rámci usnesení o ceně. Pojem excesivní závady nemovitých věcí sice zákon přímo nepoužívá, nicméně jedná se o závady definované v ustanovení § 336a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále také jako „OSŘ“).

Příspěvek pojednává o vybraných aspektech institutu služebností. Cílem této práce není samozřejmě podat kompletní a vyčerpávající výklad celé problematiky. Obsah je rozčleněn do osmi kapitol. První pojednává o římském právu, zdůrazňuje některé římskoprávní zásady, které mají k této problematice stále co říci.

V poslední době je aktuální otázka, zda dítě může mít více než dva rodiče. Diskutujícím národem cloumají vášně a diskuse z jiného než emocionálního hlediska bohužel není k nalezení. Absence diskuse pak zastírá otázku právní, totiž, zda omezení rodičů na otce a matku, kterého se dožaduje konzervativní lid, je oprávněným požadavkem. Ve Francii se momentálně údajně zavádí označení „rodič číslo jedna a rodič číslo dvě“ a musíme se ptát: je toto označení adekvátním vyjádřením vztahu zploditelů k dítěti? Podle mého názoru není. Situace totiž je, bohužel, podstatně složitější.

Listina základních práv a svobod stanovuje ve svém článku 37 odstavci 2 právo každého na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy. Toto ustanovení slouží především na ochranu člověka, který v řízení před soudy a dalšími orgány nemá tak silné postavení a není právně vzdělaný.

Odmítání povinného očkování je dnes velkým tématem. Co když si na toto téma každý z rodičů dítěte udělá jiný názor? Dle zákona o ochraně veřejného zdraví má fyzická osoba, která má na území České republiky trvalý pobyt, povinnost podrobit se pravidelnému očkování dle vyhlášky č. 537/2006 Sb. V případě porušení takové povinnosti jí s účinností od 1. 7. 2017 dle tohoto zákona hrozí pokuta až 10.000,- Kč.

Připravovaná vládní novela občanského soudního řádu a exekučního řádu z pera ministerstva spravedlnosti vedle pravidla jeden dlužník - jeden exekutor počítá i se zavedením povinných záloh na exekuci. Tím má být zavedena nákladová zodpovědnost oprávněného na zahájení a dalším vedení tzv. „zbytečných exekucí“.

"Svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého." - John Stuart Mill

Další ročník odborného kongresu Právní prostor je za námi. V rámci společenského večera již tradičně proběhlo vyhlášení studentské publikační soutěže, novinkou však bylo ocenění nejčtenějšího článku na webu Právní prostor za rok 2018. Který z článků obsadil první místo a jakému tématu byl věnován?

Dne 11. 4. 2018 předložila Evropská komise návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/0089 (COD) o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů,[1] který modernizuje a nahrazuje směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/22/ES o žalobách na zdržení se jednání v oblasti ochrany zájmů spotřebitelů.

Parlament České republiky v současné době projednává novelu zákona o pobytu cizinců na území ČR. Návrh zákona obsahuje několik změn, které zde postupně rozebereme.