Do konce října by mělo být na stole paragrafové znění nového stavebního zákona…
Jedním z cílů rekodifikace současného stavebního práva je významné urychlení a zjednodušení procesu získání příslušných povolení pro realizaci stavby. Zákon před jeho přijetím však čeká ještě dlouhá cesta...
Dle studie “Doing Business”, která byla publikovaná Světovou bankou a která se mimo jiné zabývá délkou stavebních řízení v různých státech, se Česká republika umístila na celkovém 156. místě ze 190 posuzovaných zemí. Podle této statistiky trvá standardizované stavební řízení v České republice průměrně 246 dnů. Před prázdninami schválila vláda věcný záměr nového stavebního zákona. Připravovaná rekodifikace stavebního zákona slibuje tento nelichotivý stav změnit a správní procesy v oblasti územního plánování a povolování staveb zrychlit a zefektivnit.
Nově by měla být stávající řízení sloučena do jediného - řízení o povolení stavby, které bude vedeno specializovaným stavebním úřadem. Agendu v oblasti státní stavební správy již nebudou vést územní samosprávné celky v přenesené působnosti. Má vzniknout jednotná profesionální správní soustava, která bude vybavena kompetencemi stávajících stavebních úřadů všech typů. Na vrcholu této soustavy pak bude stát nově zřízený Nejvyšší stavební úřad.
Jednotné řízení o povolení stavby v sobě skloubí jak současné územní řízení (či jeho obdoby), tak řízení o posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) a mnohá další řízení o vydávání závazných stanovisek podle zvláštních zákonů. Kladné rozhodnutí v tomto řízení pak bude pro žadatele představovat konečné oprávnění k provedení stavby.
Další politicky velmi diskutovanou (v praxi však jistě vítanou) novinkou, je stanovení závazných lhůt pro vydání rozhodnutí stavebního úřadu, a zejména pak následek jejich nedodržení. V případě, že stavební úřad v řízení o povolení stavby nerozhodne v zákonem stanovené lhůtě, informační systém automaticky vygeneruje rozhodnutí o povolení stavby.
Věcný záměr stavebního zákona, který připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj a schválila vláda, se již nyní nevyhnul mnoha výtkám z řad odborníků i veřejnosti. Podle kritiků návrh upozaďuje veřejný zájem, zejména ve vztahu k ochraně přírody a památkové ochraně. Již zmíněná automatizace vydání kladného stavebního povolení dále může podle některých názorů vytvářet prostor pro korupci.
Dle současného harmonogramu by konkrétní paragrafové znění zákona mělo být vypracováno do konce října 2019, v průběhu podzimu 2020 by měl být zákon projednán oběma komorami parlamentu a schválen prezidentem. Účinnosti by pak měl nový zákon nabýt v lednu 2023. Většina odborníků však právě s ohledem na silnou kritiku tento časový plán nepovažuje za proveditelný.
Zdroj: bnt journal.
Další články
Aktuální judikatura k uznání dluhu dlužníkem ve formě notářského zápisu s doložkou přímé vykonatelnosti
Zajištění úvěrů prostřednictvím notářských zápisů s přímou vykonatelností čelí zásadnímu posunu. Lze vymáhat sankce, které vznikly až po podpisu zápisu?
Švarcsystém po novele zákona o zaměstnanosti: fikce pracovního poměru jako nový následek nelegální práce
Návrh zákona o platformové práci přináší vedle změn v oblasti závislé práce také změnu zákona o zaměstnanosti v oblasti nelegální práce. Zatímco původní návrh počítal s přesunem výkonu závislé práce mimo pracovněprávní vztah z kategorie nelegální práce do nově koncipované kategorie nehlášené práce, aktuální návrh po připomínkovém řízení od tohoto řešení ustoupil. Závislá práce vykonávaná mimo pracovněprávní vztah tak má i nadále zůstat nelegální prací.
AI a autorské právo
Výzvy, spory a perspektivy v éře generativní umělé inteligence
Případová studie: Alzheimerova nemoc, plná moc a ochrana majetku
Jaký vliv může mít skutečnost, že člověk trpí Alzheimerovou chorobou, na platnost právních úkonů učiněných jak jím samým, tak především osobou, kterou k tomu zplnomocnil? Je taková plná moc vůbec platná? Nahlédněme do případové studie, která byla vytvořena s cílem alespoň některé s tím související otázky objasnit.
Změna definice závislé práce? Konec švarcsystému se nekoná
Návrh zákona o platformové práci, který Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo v březnu 2026, je primárně reakcí na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy. Jeho význam však přesahuje samotnou platformovou ekonomiku. Jedna z nejvýznamnějších částí návrhu totiž prostřednictvím doprovodné novely zákoníku práce mění obecné vymezení závislé práce.




