Do konce října by mělo být na stole paragrafové znění nového stavebního zákona…
Jedním z cílů rekodifikace současného stavebního práva je významné urychlení a zjednodušení procesu získání příslušných povolení pro realizaci stavby. Zákon před jeho přijetím však čeká ještě dlouhá cesta...
Dle studie “Doing Business”, která byla publikovaná Světovou bankou a která se mimo jiné zabývá délkou stavebních řízení v různých státech, se Česká republika umístila na celkovém 156. místě ze 190 posuzovaných zemí. Podle této statistiky trvá standardizované stavební řízení v České republice průměrně 246 dnů. Před prázdninami schválila vláda věcný záměr nového stavebního zákona. Připravovaná rekodifikace stavebního zákona slibuje tento nelichotivý stav změnit a správní procesy v oblasti územního plánování a povolování staveb zrychlit a zefektivnit.
Nově by měla být stávající řízení sloučena do jediného - řízení o povolení stavby, které bude vedeno specializovaným stavebním úřadem. Agendu v oblasti státní stavební správy již nebudou vést územní samosprávné celky v přenesené působnosti. Má vzniknout jednotná profesionální správní soustava, která bude vybavena kompetencemi stávajících stavebních úřadů všech typů. Na vrcholu této soustavy pak bude stát nově zřízený Nejvyšší stavební úřad.
Jednotné řízení o povolení stavby v sobě skloubí jak současné územní řízení (či jeho obdoby), tak řízení o posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) a mnohá další řízení o vydávání závazných stanovisek podle zvláštních zákonů. Kladné rozhodnutí v tomto řízení pak bude pro žadatele představovat konečné oprávnění k provedení stavby.
Další politicky velmi diskutovanou (v praxi však jistě vítanou) novinkou, je stanovení závazných lhůt pro vydání rozhodnutí stavebního úřadu, a zejména pak následek jejich nedodržení. V případě, že stavební úřad v řízení o povolení stavby nerozhodne v zákonem stanovené lhůtě, informační systém automaticky vygeneruje rozhodnutí o povolení stavby.
Věcný záměr stavebního zákona, který připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj a schválila vláda, se již nyní nevyhnul mnoha výtkám z řad odborníků i veřejnosti. Podle kritiků návrh upozaďuje veřejný zájem, zejména ve vztahu k ochraně přírody a památkové ochraně. Již zmíněná automatizace vydání kladného stavebního povolení dále může podle některých názorů vytvářet prostor pro korupci.
Dle současného harmonogramu by konkrétní paragrafové znění zákona mělo být vypracováno do konce října 2019, v průběhu podzimu 2020 by měl být zákon projednán oběma komorami parlamentu a schválen prezidentem. Účinnosti by pak měl nový zákon nabýt v lednu 2023. Většina odborníků však právě s ohledem na silnou kritiku tento časový plán nepovažuje za proveditelný.
Zdroj: bnt journal.
Další články
Trnitá cesta k nové justiční mapě
Debata o přeorganizování české justiční mapy se po letech relativního klidu opět vrací do centra pozornosti a staví před zákonodárce i samotné soudce otázku vhodné míry specializace a efektivity. Jaký byl historický vývoj územního uspořádání soudů od roku 1850? Jakou inspiraci lze čerpat ze zahraničních reforem a jaká jsou praktická, technologická, personální a politická rizika spojená s případnou redukcí soudních obvodů?
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: kontrola veřejnoprávních médií a úvahy de lege ferenda (II. část)
Má rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na Českou televizi a Český rozhlas posílit transparentnost, nebo jde o promyšlený politický nátlak na média veřejné služby? Zatímco ústavní novela po letech přešlapování míří do finále, chybějící metodika auditu i současné rušení koncesionářských poplatků vyvolávají ostré debaty o nezávislosti redakcí.
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
