Regulace činností spojených s kryptoměnami
V červnu roku 2019 předložilo Ministerstvo financí návrh zákona, kterým se má změnit tzv. AML zákon[1] a některé další zákony včetně zákona živnostenského (dále jen „Návrh zákona“ nebo „Novela“). Na Novele spolupracovalo ministerstvo s Finančním analytickým úřadem a má se jí reagovat na požadavky V. AML Směrnice.[2] Tento stručný článek se zaměří pouze na část Novely, která upravuje regulaci činností spojených s kryptoměnami.
Zamýšlená regulace a nová volná živnost
Novela u definice virtuální měny (tzv. kryptoměny) vychází ze současné úpravy § 2 odst. 1 písm. l) AML zákona, když virtuální měnu definuje jako elektronicky uchovávanou jednotku, přičemž tuto stávající definici dále rozvíjí tak, že tato jednotka je současně schopna plnit platební, směnnou či investiční funkci. Navrhované ustanovení dále obsahuje negativní výčet, v jakém případě se o virtuální měnu nejedená (např. zaknihované cenné papíry, investiční nástroje aj.). V současnosti naplňují tuto definici virtuální měny například Bitcoin, Ethereum, XRP nebo Litecoin.
Novela má ambici vyčlenit v rámci živnostenského oprávnění činnosti spojené s kryptoměnami do samostatné skupiny pojmenované „Poskytování služeb spojených s virtuální měnou podle zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu“, která má být nově součástí tzv. volných živností. Zároveň se má tento obor činnosti zařadit do nově vznikající přílohy č. 6 zákona o živnostenském podnikání, která bude obsahovat výčet živností, resp. oborů činnosti, jejichž výkon právnickou osobou bude vyžadovat bezúhonnost jejího skutečného majitele a dalších osob, ve smyslu připravovaného zákona o evidenci skutečných majitelů.
Povinné osoby a registr
Povinnou osobu (resp. osobu poskytující služby spojené s kryptoměnami) má dle Novely být každý, kdo poskytuje služby spojené s virtuální měnou, tedy každý, kdo jako předmět své podnikatelské činnosti kupuje, prodává, uchovává, pro jiného spravuje nebo zprostředkovává nákup nebo prodej virtuální měny, případně poskytuje další služby spojené s virtuální měnou. Pod těmito podnikatelskými činnostmi si můžeme představit například zprostředkování směny kryptoměn s penězi nebo s jinými kryptoměnami, přijímání plateb za zboží a služby v kryptoměnách, provozování bankomatu pro směnu kryptoměn apod.
Ze samotného Návrhu zákona je zřejmé, že se plánuje zatížit povinné osoby hned v několika ohledech. V první řadě bude nutné obstarat pro předmětné podnikání příslušné živnostenské oprávnění.
Dále Finanční analytický úřad proklamoval zamýšlený vznik samostatného registru, ve kterém by měly být příslušné subjekty evidovány a zápis do takového registru by měl být dokonce zákonnou podmínkou pro poskytování služeb spojených s virtuálními měnami.
Platnost a účinnost
Novela by měla nabýt platnosti a účinnosti až v roce 2020 resp. její části zřejmě až v roce 2021.
[1] Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů.
[2] Směrnice Evropského parlamentu a rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU.
Další články
Odškodňování cestujících leteckými dopravci za zrušené a zpožděné lety
Aktuální válečný konflikt na blízkém východě se negativně projevuje také na dostupnosti ropných produktů, což samozřejmě negativně ovlivňuje jejich cenu na světových trzích. To se týká rovněž leteckého paliva, v důsledku čehož začínají letečtí dopravci upozorňovat na možnost zavádění opatření spočívajících například také v rušení plánovaných letů v následujících měsících. Budou mít poté cestující, kteří již mají letenku zakoupenu a jejich let jim dopravce následně zruší, nárok na odškodnění? A pokud ano, za jakých okolností? A co v případě, není-li let zrušen, ale zpožděn?
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.
Omnibus I a náležitá péče: směrnice (EU) 2026/470 a klíčové změny v CSDDD
Před skoro 2 lety se Evropská unie vydala na cestu zmírňování dopadů podnikaní, a tak došlo k přijetí směrnice (EU) 2024/1760, o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti („CSDDD“), která poprvé na unijní úrovni systematicky upravila povinnou náležitou péči (due dilligence) v oblasti lidských práv a životního prostředí napříč hodnotovým řetězcem.




