Články

Vnímání parlamentů a ústavních soudů jako vzájemně antagonistickjch institucí má hluboké ko­řeny nejen v československé ústavněprávní historii. K nejvlivnějším teoriím vysvětlujícím, proč mají mít po­ litici přesto zájem na nezávislém ústavním soudnictví, patří pojišťovací teorie, podle které ústavní soudnictví patří ke klíčovým nástrojům ochrany politické opozice, kterou se i aktuální vládnoucí strany v demokraciích mohou jednou stát.

Od 01.01.2026 významně posílila práva osob zúčastněných na řízení a došlo ke změnám v soudním přezkumu závazných stanovisek. Novela SŘS by tak mohla přinést významnou změnu i pro proces povolování staveb.

Článek se na pozadí obsáhlé judikatury zabývá podjatostí soudců, a to zejména soudců nejvyšších soudů (včetně Ústavního soudu). Zdůrazňuje subjektivní a objektivní test nestrannosti a uvádí řadu konkrét­ ních situací, které mohou založit podjatost soudců.

Dne 1. 1. 2026 nabyla účinnosti novela rodinného práva, která přináší významné změny v rozhodování o péči o dítě. Pojďme se podívat na hmotněprávní aspekty nové úpravy, zejména na opuštění dosavadních forem péče a novou koncepci rozdělení péče mezi rodiče a shrnout základní principy novely.

Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze P. v. Polsko, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na internetu a sociálních sítích.

Od 1. listopadu 2025 je v České republice účinný zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (dále jen „NZKB“), který se do českého právního řádu implementuje evropskou směrnici NIS2 a představuje zásadní milník v oblasti kybernetické regulace na území České republiky za poslední roky.

Od 1. ledna 2026 začala platit řada legislativních změn, které se dotkly firem. Jejich primární motivací má být zjednodušení administrativy pro zaměstnavatele, například část podniků se nově vyhne povinnému auditu či firmy ještě více ušetří na nákladech při inovacích. Dále by se měl snížit počet formulářů, které zaměstnavatelé povinně zasílají na úřady či více zpřístupnit zaměstnanecké opční programy.

Nový rok přináší do českého pracovního práva a mzdové agendy nové změny. Ať už se jedná o nové odvody za rizikovou práci nebo konec daňových optimalizací u benefitů.

Plánované zastarávání - „kazítka" či „kurvítka“ - nejsou jen lidový mýtus, ale téma, které se pevně usazuje v právu EU. Pojďme se podívat, jak evropská legislativa postupně omezuje výrobky s uměle zkrácenou životností, jaké nové povinnosti čekají výrobce a jaké nástroje získávají spotřebitelé i jejich právní zástupci.

Není sporu o tom, že dobré mravy jsou v rámci podnikatelských vztahů aplikovatelné, avšak jejich konkrétní aplikace je oproti běžným občanskoprávním vztahům modifikovaná, resp. zúžená. To je poplatné tomu, že „obecné vnímání hranice mravnosti v podnikatelských vztazích (s přihlédnutím ke specifikům těchto vztahů a jejich subjektů) odlišné od vztahů nepodnikatelských.“[1], což se promítá i do posuzování ujednání o úroku z prodlení a konkrétního nároku na úroky z prodlení.

Podle nařízení vlády bude minimální mzda v roce 2026 činit 43,4 % z predikované průměrné mzdy na rok 2026.

V roce 2023 jsme zažili vzestup umělé inteligence (AI) a její rozšíření k masovému používání uživa­teli po celém světě. Umělá inteligence však také přináší významné výzvy v oblasti ochrany osobních údajů, tak jako všechny předchozí výrazné změny v oblasti moderních technologií.

S koncem roku je tradičně vhodné ohlédnout se trochu zpět a připomenout si, co se během roku událo. Co nás každý rok ovlivňuje, je bezpochyby právní prostředí a také nastavení daní. A právě bilanci daňového práva nabízí komentář ke zřejmě nejvýznamnějšímu daňovému judikátu roku 2025.

Dědické právo patří k oblastem soukromého práva, v nichž se nejviditelněji protíná autonomie vůle zůstavitele s ochranou základních hodnot právního řádu. Právě proto se zde opakovaně objevují spory, v nichž se účastníci řízení snaží prosadit subjektivně vnímané „spravedlivé“ řešení na úkor striktního respektu k zákonnému systému.

V českém mediálním prostoru před blížícím se Silvestrem často rezonují zprávy o aktuálních změnách právní úpravy týkající se zábavní pyrotechniky tolik populární právě v tomto období. V čem tedy konkrétně spočívají?

V zasněženém městečku, kde lampy na náměstí nosily bílé „čepice“ z cukrové vaty, stála nenápadná budova - Úřad pro vánoční pořádek. Na první pohled obyčejný úřad s formuláři a razítky, ve skutečnosti však místo, kde se dohlíželo na to, aby Vánoce proběhly podle všech pravidel.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) každoročně provede tisíce kontrol potravinářských podniků. Ohlédnutí za předchozím rokem odhaluje zajímavé trendy v rozhodovací praxi inspektorů – zejména výrazný nárůst celkových částek pokut. Které přestupky řeší inspektoři nejčastěji a na co si dát pozor před kontrolou? Přečtěte si náš přehled klíčových zjištění z výroční zprávy SZPI i za rok 2024.

Účelem trestu je nejen potrestání, ale i náprava a návrat pachatele do společnosti. Doživotní evidence v rámci dětského certifikátu však tuto možnost zásadně omezuje. Přestože může být původním cílem ochrana zranitelných, vyvolává otázky proporcionality a smyslu trvalých zákazů. Je tedy na místě se ptát, zda takto nastavená právní úprava odpovídá hodnotám moderního trestního práva?

AI nástroje v HR často porušují zákoník práce – diskriminují, sbírají zakázaná data, narušují soukromí. Od srpna 2026 navíc platí EU nařízení s pokutami až 35 mil. EUR.

Velká novela rodinného práva účinná od 1. 1. 2026 přinese řadu změn, jejichž cílem má být zefektivnění řízení v rodinných věcech. Jednou z novinek je výslovné umožnění postoupení splatné pohledávky na výživném, zakotvené v novém § 921a občanského zákoníku.

Itálie vstupuje do olympijského roku s nejzásadnější revizí bezpečnosti zimních sportů za dvě dekády. Zákon č. 119/2025, přijatý v reakci na tragické nehody i požadavky příprav ZOH 2026, výrazně posiluje ochranné standardy – od univerzální přilbové povinnosti po nové technické parametry tratí. Text nabízí analytický vhled do této legislativní změny a jejích možných dopadů i pro české právní prostředí.

Nový institut dětského certifikátu má zajistit, aby osoby pracující s dětmi byly prověřeny a představovaly minimální riziko pro bezpečí dětí. Zároveň však vyvolává otázky ohledně právní spravedlnosti – zpětná účinnost zápisů, doživotní omezení a nemožnost zkrácení doby záznamu zasahuje do základních principů trestního práva a individuální odpovědnosti. Jak najít rovnováhu mezi bezpečím dětí a spravedlivým přístupem k pachatelům, kteří si svůj trest již odpykali?

Na přelomu roku mění řada lidí zaměstnavatele a uzavírá nové pracovní smlouvy.

Ve zdravotnictví dnes hraje software stále důležitější roli. Překvapením pro mnohé bývá, že za určitých okolností může být klasifikován jako zdravotnický prostředek.

Rok 2025 byl, pokud jde o legislativní přístup ke kratomu a obecně k tzv. psychomodulačním látkám, rokem významných změn. Po několika letech faktického „právního vakua“ mezi přísnou regulací návykových látek a téměř neregulovaným prodejem nových psychoaktivních látek přichází samostatný, relativně přísný, nicméně nekriminalizační režim.