Články

Znásilnění je nepochybně velmi závažnou problematikou naší společnosti, která vyvolává obrovský rozruch o to víc, pokud je obětí tohoto trestného činu osoba mladší patnácti let (dále jen “dítě”).

Novela zákona o obchodních korporacích a souvisejících zákonů, tj. zákon 416/2022 Sb., tzv. „digi novela“, přináší od 1. 7. 2023 především změnu v překážkách pro výkon funkce statutárního orgánu

Částky vyplacené jako kompenzace následků dopravní nehody vytrvale rostou. Loni se průměrné odškodnění vyšplhalo na 998 tisíc korun, což je o 71 tisíc více než v roce 2021.

Jednou ze změn zavedenou tzv. konfuzní novelou je zastavování exekucí po šesti letech. Ačkoli se to na první pohled nejeví zřejmé, došlo tím k jedné z největších systémových změn v exekučním právu s daleko systémovějšími dopady, než kdybychom milostivá léta počítali na desítky.

Jednání za právnickou osobu se může jevit jako zdánlivě jednoduché téma, nicméně praxe ukazuje, že mnohdy členové orgánů či zaměstnanci právnických osob nemají správnou vědomost o tom, zda jsou oprávněni právnickou osobu zastoupit či nikoliv.

Od 15. ledna 2023 částečně nabyl účinnosti zákon č. 416/2022 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s využíváním digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností a fungováním veřejných rejstříků. Díky němu by mělo být založení společnosti s ručením omezeným o krok rychlejší a jednodušší.

Když jsem se 1. března tohoto roku účastnil dalšího semináře k otázkám soudcovské etiky pořádaného Nejvyšším soudem, znovu jsem si uvědomil, jak důležité je se profesní etice opakovaně věnovat, zkoumat její rozsah, reálný dopad, principy, formulační přesvědčivost, míru závaznosti a v neposlední řadě její vymahatelnost, byť třeba jen kolegiální.

Konfuzní novelou zákona č. 120/2001, o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů (dále jen „exekuční řád“), tj. zákonem č. 286/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, bylo zavedeno několik nových důvodů k zastavení exekučního řízení.

V lednu byl na webu Právního prostoru zveřejněn dvojdílný článek „20 otázek: co učitelé smějí a co nesmějí, ale přesto to často dělají“.[1] S některými závěry se neztotožňuji, a proto se k tématu vracím. Ke všem 20 otázkám připojuji svůj pohled.

Vědění je významnou občanskoprávní skutečností.

Odměňování akademických pracovníků vysokých škol je v prostředí vysokého školství aktuálně hojně diskutované téma. Zatímco platy učitelů na základních a středních školách v posledních letech výrazně rostly jak absolutně, tak ve srovnání s průměrnou mzdou, mzdy akademických pracovníků takový růst nezaznamenaly.

Na základě rozboru právní úpravy, judikatury a komentářů bylo v předchozím teoretickém článku vyvozeno, že na kauci se pohlíží (nebo minimálně lze pohlížet) jako na dluh pronajímatele vůči nájemci, a to včetně souvisejícího úroku. V druhém (tj. praktickém) článku, nechť je teorie uvedena do praxe.

Rozsáhlá novela občanského zákoníku přináší novou, ucelenou úpravu poskytování digitálního obsahu. Zavádí nový smluvní typ, zvláštní práva z vadného plnění a další.

V praxi orgánů činných v trestním řízení je zejména v případě méně závažných trestných činů běžný přehlíživý přístup, či dokonce i úplné ignorování obhajoby ohledně naplnění podmínek nutné obrany.

Aktuálně se lze ve veřejném prostoru setkat s diskusemi o zvýšení daňových odvodů osob samostatně výdělečně činných (dále jen „OSVČ“). Možné navýšení sociálních odvodů OSVČ si pak začalo žít svým vlastním životem.

Při příležitosti stého výročí zahájení činnosti československého Ústavního soudu si autoři všímají jeho základního vymezení a také důvodů a projevů nevelké úspěšnosti v meziválečných ústavních poměrech.

Jedním z nejváženějších lidských práv zaručovaných v demokratických právních státech založených na úctě k jednotlivci je svoboda projevu. Česká republika v tomto ohledu není výjimkou – jak vyplývá z čl. 17 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „LZPS“) jako součásti ústavního pořádku, každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.

Trh s léčebným konopím byl dosud omezen. Od nového roku se může o licenci ucházet více pěstitelů. Lukáš Havel prozradí, kdo může licenci získat a jaká je návratnost investice.

K sepsání tohoto výkladu mne „donutila“ praxe a mnoho dotazů z řad podepisujících. Tápou v tom, na který dokument patří vlastnoruční podpis a na který jen podpis.

V praxi orgánů činných v trestním řízení je zejména v případě méně závažných trestných činů běžný přehlíživý přístup, či dokonce i úplné ignorování obhajoby ohledně naplnění podmínek nutné obrany.

Smluvní pokuta je častým smluvním mechanismem postihujícím porušení sjednané povinnosti jednou ze smluvních stran. Jelikož však vůle stran nemůže být při sjednávání a uplatňování smluvní pokuty bezbřehá, obsahuje občanský zákoník řadu korekčních mechanismů; jedním z nich je tzv. moderace smluvní pokuty.

Ministerstvo vnitra připravuje zákon umožňující omezit online přístup k informačnímu obsahu, který je způsobilý ohrozit chráněné zájmy České republiky.

Ač se zpožděním, přeci. Začátkem tohoto roku nabyla účinnosti velká novela občanského zákoníku, která mimo jiné zavádí i nový smluvní typ – smlouvu o poskytování digitálního obsahu. Doposud se smluvní strany řídily obecnou úpravou o spotřebitelích, kde byl digitální obsah upraven jen velmi povrchně. Novela implementuje směrnici (EU) 2019/770 a směrnici (EU) 2019/771, v níž jsou detailně popsány hlavní důvody pro zavedení nových pravidel, zejména pak digitalizace trhu, potřeba zvýšení ochrany spotřebitele a jednotná pravidla pro celý evropský trh.

Konfuzní novela přináší velké množství změn, přičemž většina z nich je velmi prodlužnická, ale zejména taky nesystémová, spojená s mnoha výkladovými nejasnostmi, a na druhou stranu přináší některé nové instituty zvyšující efektivitu exekucí prováděných soudními exekutory a díky tomu snad i mírnou kompenzaci stále se zvyšujících nákladů soudního exekutora.

V souvislosti s připravovanou novelou zákoníku práce mohly leckomu uniknout některé změny, které zákoník práce doznal koncem roku 2022.