Právo IT

Datové schránky dnes představují jeden z nejpoužívanějších zabezpečených komunikačních kanálů pro elektronické doručování písemností, a to nejen mezi soukromým a veřejným sektorem, ale i mezi soukromými osobami navzájem. Jaké jsou výhody a nevýhody doručování prostřednictvím datových schránek?

V dnešním prudce rozvíjejícím se technologickém světě se umělá inteligence (AI) stává nedílnou součástí každodenní reality téměř všech z nás. Informace o jejím vývoji a využití se pravidelně objevují v médiích – od predikcí zániku tradičních profesí přes autonomní vozidla a drony až po umění generované algoritmy.

Bitcoin a další kryptoměny již dávno nejsou jen okrajovým tématem pro technologické nadšence. Stále častěji plní titulky médií, stávají se předmětem veřejných debat a přitahují pozornost politiků i centrálních bank po celém světě. Tento rostoucí význam se nevyhnul ani České republice, kde vyvrcholil přijetím nové legislativy upravující jejich daňový režim s účinností od 15. února 2025[1]. Nová pravidla, zejména zavedení tříletého časového testu pro osvobození příjmů z prodeje kryptoměn dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP"), přibližují Česko k modelům s časovým testem známým ze zahraničí. Jaké jsou tedy konkrétní podmínky a úskalí české právní úpravy?

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2555 (NIS 2) představuje dosud nejkomplexnější soubor unijních požadavků na zajištění vysoké úrovně kybernetické bezpečnosti v členských státech.

Téma umělé inteligence a jejího dopadu na oblast autorských práv rezonuje napříč právní i technologickou veřejností. Právě této problematice se bude věnovat i příspěvek JUDr. Ing. Jindřicha Kalíška, Ph.D. CIPP/E CIPM FIP, advokáta, vysokoškolského učitele, mediátora a odborníka na duševní vlastnictví, na letošním kongresu Právní prostor. Nám v rozhovoru poskytl malou ochutnávku toho, na co se můžeme na kongresu těšit.

JUDr. Dalibor Kovář je partnerem největší česko-slovenské advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS, který se ve své praxi specializuje na elektronické právní jednání a digitální transformaci v oblasti práva. Stál u vzniku bankovní identity v České republice a podílí se i na tvorbě legislativy. Již koncem května bude na kongresu Právní prostor hovořit o umělé inteligenci a s ní souvisejících budoucích výzvách pro české soudy.

Přinášíme rozhovor s jedním z řečníků letošního kongresu Právní prostor, JUDr. Zdeňkem Kučerou, Ph.D., na téma Aktu o umělé inteligenci (AI Akt).

Stablecoiny představují specifickou kategorii kryptoaktiv, jejichž hlavním cílem je stabilizace hodnoty. Na rozdíl od běžných kryptoměn, jako je Bitcoin nebo Ethereum, jejichž cena je vystavena značné volatilitě v důsledku nabídky a poptávky na trhu, jsou stablecoiny navázány na hodnotu určitého podkladového aktiva – typicky fiat měny[1], jako je americký dolar (např. USDT, USDC), případně komodity nebo koše aktiv. Tím se liší nejen svou funkcí, ale také očekáváním jejich držitelů a způsobem využití – nefungují primárně jako spekulativní investiční nástroj, ale spíše jako prostředek směny nebo uchovatel hodnoty v kryptoměnovém ekosystému.

Dlouho očekávaný zákon o kybernetické bezpečnosti, který v pátek 25. dubna schválili poslanci a nyní čeká na schválení Senátem, přináší novou úlohu pro šéfy firem. Jednatelé, či jiní členové statutárních orgánů budou totiž osobně odpovědní za dodržování této kyberbezpečností regulace, a to potenciálně i z trestně-právního hlediska.

Úřad pro ochranu osobních údajů („ÚOOÚ“) zveřejnil svůj kontrolní plán pro rok 2025. Jde o dokument, který každoročně signalizuje, na co se správci a zpracovatelé osobních údajů mají v daném období připravit. Tentokrát ÚOOÚ jednoznačně cílí na některé klíčové oblasti, kde se stýká nedostatek právní jistoty s technologickým pokrokem – a současně mají silný společenský přesah.

Autorskoprávní otázky vyvstávají doslova ze všech stran umělé inteligence, a to jak ze strany vstupních dat, na kterých je umělá inteligence trénována, tak i ze strany výstupů, které z umělé inteligence vycházejí. Podle jaké právní úpravy řešíme v České republice otázku autorství k výstupu generativní umělé inteligence a je nynější právní úprava dostačující?

Směrnice 2001/29/ES o autorském právu v informační společnosti definici autora neobsahuje a tuto otázku ponechává na národních úpravách členských států.

V daném článku se autoři věnují potenciálnímu významu a normativnímu uchopení pojmu kybernetická zbraň, který byl použit ve veřejném prostoru v kontextu kybernetického útoku na Nemocnici Rudolfa a Stefanie v Benešově.

EAA neboli Jednotný Evropský akt Přístupnost (EAA), (angl. European Accessibility Act – EAA) je směrnice Evropské unie, která zavazuje všechny digitální produkty a služby (webové stránky, mobilní aplikace atd.), které jsou určeny pro zákazníky v EU, aby splňovaly určité standardy přístupnosti.

Následující článek shrnuje v návaznosti na aktuální diskuse o zapojení umělé inteligence do rozhodování správních orgánů a normotvorby některé minulé i současné snahy o využívání umělé inteligence, automatizace a kódování v právu.

Autorem je podle českého autorského práva výhradně fyzická osoba, která dílo vytvořila. U děl vytvořených umělou inteligencí zákon výslovnou úpravu nemá a existují k tomu různé právní teorie a názory.

Následující článek shrnuje v návaznosti na aktuální diskuse o zapojení umělé inteligence do rozhodování správních orgánů a normotvorby některé minulé i současné snahy o využívání umělé inteligence, automatizace a kódování v právu.

Advokátní kancelář KROUPALIDÉ pro vás vytvořila dva handbooky o umělé inteligenci, které jsou volně dostupné. Jejich průvodci vám ukáží, jak bezpečně začlenit AI do vašeho podnikání.

Soudní dvůr nařídil Evropské komisi odškodnit německého občana za škodu způsobenou porušením předpisů o ochraně osobních údajů. Jednalo se o přenos dat do USA prostřednictvím webových stránek Komise pro „Konferenci o budoucnosti Evropy“.

Účelem a smyslem následujícího článku je stručně zhodnotit skutečný stav fungování soudu ve smyslu užití nových informačních technologií v rámci civilního řízení sporného, zamyslet se nad možnostmi zapojení nových technologií (tj. AI) do práce soudce a jeho rozhodovací činnosti, jakož i zhodnotit rizika a případné prostředky prevence dopadů těchto rizik.

Unijní nařízení eIDAS přineslo značné rozvolnění požadavků, kladených na elektronické podpisy. Ani původní právní úprava nevylučovala existenci tzv. prostých elektronických podpisů, nicméně i po nich požadovala, aby „někomu patřily“ a umožňovaly ověřování identity podepsané osoby – a to i ve vazbě na konkrétní podepisovaný obsah. Dnes už od nich není nic takového požadováno, a tak prostým elektronickým podpisem může být i něco zcela anonymního, například smajlík či jiný emotikon, co není nijak vázáno ani na konkrétní identitu podepisující osoby, ani na konkrétní podepisovaný obsah, a nemusí tak postačovat k zachování písemné formy. Jak se s nezávislostí na konkrétním obsahu vyrovnávají služby pro on-line podepisování, jako DocuSign, DigiSign, Signi, Podpisovna atd., aby mohly zachovávat písemnou formu?

Prosté elektronické podpisy, vytvářené v rámci služeb pro on-line podepisování (jako je DocuSign, DigiSign, Signi, Podpisovna a další) posuzujeme podle toho, co nám o nich říká příslušná služba – je to ona, kdo nám dosvědčuje identitu podepsané osoby. Proto velmi záleží na tom, jak důkladně si služba sama ověřuje identitu svých uživatelů. V závislosti na cenovém plánu i volbě uživatele se může spokojit i s neověřenou a pouze deklarovanou identitou, kterou přenáší i do svých záznamů o provedených úkonech, a která nemusí vždy odpovídat skutečnosti. Tyto záznamy je proto nutné pozorně číst a vyhodnocovat. Zvláště mají-li sloužit jako důkazy v případě nějakého sporu.

V poslední době se lze stále častěji setkat s podepisováním elektronických dokumentů prostřednictvím komerčních služeb pro on-line podepisování, jako jsou např. DocuSign, Adobe Sign, či tuzemské DigiSign, Podpisovna, Signi a další, a to pomocí tzv. prostých elektronických podpisů. Vznikají i první judikáty, které řeší spory o takto podepsané dokumenty. Co vlastně jsou prosté elektronické podpisy, co na jeden konkrétní případ jejich využití říkají loňská rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 3 č. j. 20 C 176/2021–220 a Městského soudu č. j. 54 Co 217/2024-259, co naopak neříkají a v čem podle našeho názoru nejsou tato rozhodnutí zcela přesná?

Pro výklad pojmu umělá inteligence (AI, Artificial Intelligence), stejně jako pro samotný výraz inteligence, neexistuje jediná obecně přijímaná definice.

Generativní umělá inteligence je forma umělé inteligence (AI), která může vytvářet text, obrázky a pestrý obsah na základě dat, na kterých je trénována.