Články s tagem: insolvenční řízení

Blíží se doba konání valných hromad, které rozhodují o rozdělení zisku. Zákon o obchodních korporacích nově vyžaduje pro výplatu dividend a tantiém negativní výsledek testu insolvence. Oč vlastně jde?

Jaké změny přinese novela insolvenčního zákona, kterou ve středu 30. března schválila vláda? Zasáhne do současné praxe insolvence? A jak efektivně bude možné zabránit zneužívání tíživé situace dlužníků komerčními subjekty?

Praha 26. dubna (ČTK) - Ministerstvo spravedlnosti hájí svou připravovanou dílčí novelu insolvenčního zákona, která řeší úpadek velkých hornických společností, tedy i OKD. Insolvence velkých důlních podniků jsou podle ministra Roberta Pelikána (ANO) rizikové a vytvoření speciálního režimu insolvence prý není nic nového. Záměr, podle kterého by ministr financí navrhoval insolvenční správce těchto firem, byl prý jen pracovní variantou. Na dotazy ČTK to uvedlo tiskové oddělení ministerstva.

„To, že se stane v jednotlivém případě chyba, ještě neznamená, že zde máme insolvenční mafii,“ říká advokát a insolvenční správce s pětadvacetiletou praxí JUDr. Michal Žižlavský. Ministerstvo spravedlnosti se podle jeho názoru ve složité agendě insolvencí teprve začíná orientovat a je otázkou, co v rámci proklamovaného boje proti insolvenční mafii do konce volebního období prosadí.

Ústavní soud nálezem sp. zn. Pl. ÚS 17/15 zrušil ustanovení vyhlášky č. 355/2013 Sb., která ukládala insolvenčnímu správci být po celou dobu úředních hodin fyzicky přítomen v provozovně.

Praha 5. března (ČTK) - Vláda na své nejbližší schůzi projedná rozsáhlou novelu insolvenčního zákona. Ministerstvo spravedlnosti, které je předkladatelem návrhu, chce mimo jiné zvýšit svůj dohled nad insolvenčními správci, ztížit podávání šikanózních návrhů či zpřísnit podmínky pro poskytování poradenství v oblasti oddlužení. S některými ustanoveními novely nesouhlasí například ministr pro lidská práva a legislativu, Česká národní banka či Svaz průmyslu a dopravy ČR, vyplývá z dokumentů na webu vlády.

Uveřejnění se dočkalo nové evropské nařízení o insolvenčním řízení, které bude účinné od poloviny roku 2017. Otázku, které soudy které členské země EU jsou příslušné k zahájení insolvenčního řízení, dosud řešilo evropské nařízení z roku 2000 – EU/1346/2000.

Kolik správců se insolvenci věnuje na plný úvazek a kolik insolvenční agendu kombinuje s jinou praxí? Jakým způsobem spravují data a kterými nástroji si zjednodušují práci? Upřednostňují klasické administrativní metody, nebo jsou nakloněni i moderním IT řešením?

Praha 27. července (ČTK) - Ústavní soud by měl podle skupiny senátorů zrušit část vyhlášky ministerstva spravedlnosti, která ukládá insolvenčním správcům povinnost zdržovat se v úředních hodinách v jejich provozovnách. Senátoři v čele s Petrem Bratským (ODS) kvůli tomu dnes podali ústavní stížnost. Napadená část vyhlášky je podle nich v rozporu s platným insolvenčním zákonem i se zdravým rozumem

Vláda České republiky ukončila v nedávné době projednávání návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (insolvenční zákon). Lze tak nepochybně očekávat, že tento návrh bude v nejbližší době postoupen k projednání Poslanecké sněmovně ČR.

Nejvyšší soud v případě nepodníkající fyzické osoby označil reorganizaci za nepřípustnou.

Je insolvence sama o sobě důvodem k osvobození od soudních poplatků?

Nejvyšší soud poprvé řešil otázku, zda je dána pravomoc českých soudů v řízení o odpůrčí žalobě vedené proti žalovanému se sídlem ve Slovenské republice jako spor vyvolaný insolvenčním řízením (incidenční spor) vedeným na majetek dlužníka v České republice.

Pokud dojde k porušení povinnosti statutárního orgánu či likvidátora podat insolvenční návrh, dopustí se jednání, resp. nejednání, které zapříčiní vznik odpovědnosti vůči věřitelům, kterým může tímto způsobit škodu či jinou újmu.

Třetí část vícedílné série pojednání o vztahu exekučního a insolvenčního řízení se týká problematiky nákladů exekuce a jejich uplatňování v rámci insolvenčního řízení za situace, kdy v dosavadním průběhu exekuce soudní exekutor nevymohl žádné plnění.

Nadměrná zadluženost může pro obce znamenat řadu problémů. Začátkem července vláda ČR schválila závěry Analýzy řešení platební neschopnosti samosprávných celků. Tato analýza se zabývá možnými řešeními.

Problematice souběhu exekuce a insolvenčního řízení se autor již jednou věnoval, a to na stránkách Komorních listů. Zákonem č. 294/2013 Sb. (dále jen „revizní novela“) však došlo k rozsáhlým změnám právní úpravy insolvenčního řízení. Vzhledem k nastalým změnám pozbyl předchozí článek částečně na aktuálnosti, proto se autor rozhodl k tomuto tématu vrátit. Jedním z cílů revizní novely bylo právě vyjasnění vztahu insolvenčního řízení a exekuce.

Dovolte mi pokračovat v započaté minisérii článků týkajících se vztahu exekučního a insolvenčního řízení, kterou jsem otevřel v minulém vydání Komorních listů. Jedním z cílů novelizace zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „IZ“ či „insolvenční zákon“), provedené zák. č. 294/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „koncepční novela“), bylo dle důvodové zprávy ke koncepční novele postavit najisto vztah exekučního a insolvenčního řízení, respektive jednoznačně vymezit postavení obou řízení zejména v případě jejich souběhu (či střetu).[1]

Málokdy se podaří přijmout zákon, který by nevyvolával diskuze a nejasnosti. V tomto směru není výjimkou ani již osmý měsíc účinný občanský zákoník. Jedním z nejasných ustanovení je i § 901, který předchozí civilněprávní normy neznaly, a který v rámci právní úpravy rodičovské odpovědnosti stanovuje důsledky rozhodnutí o úpadku rodiče na péči o jmění jeho ratolesti.

Ministerstvo spravedlnosti navázalo spolupráci s Vysokou školou ekonomickou v Praze (VŠE) v oblasti právní úpravy insolvenčního řízení. Spolupráce bude spočívat ve vytvoření legislativního rámce pro zavedení elektronické aplikace umožňující jednotné získávání průběžných statistických dat o výsledcích insolvenčních řízení.

Legislativa týkající se úpadku prodělala za svou poměrně krátkou existenci velmi silný a bouřlivý vývoj. Nejprve byl s účinností ode dne 1.10.1991 přijat zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání. Následovaly jeho poměrně rozsáhlé novely a nakonec byl vystřídán ke dni 1.1.2008 zákonem č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), který prožívá ještě daleko silnější legislativní vývoj.