Co jsou to testy insolvence?
Blíží se doba konání valných hromad, které rozhodují o rozdělení zisku. Zákon o obchodních korporacích nově vyžaduje pro výplatu dividend a tantiém negativní výsledek testu insolvence. Oč vlastně jde?
Testy insolvence představují nový stavební kámen ochrany věřitelů. Jde o ochranu, směřující k tomu, aby korporace byly schopny plnit své dluhy, nepřiváděly věřitele do druhotné platební neschopnosti a neohrožovaly fungování hospodářského styku.[1] Když je výsledek testu pozitivní, pak, i když společníci na valné hromadě schválí rozdělení zisku, nesmí manažeři vyplatit dividendy ani tantiémy.
Kdo odpovídá za provedení testu?
S aktivy korporace nakládají manažeři, zejména členové představenstev akciových společností, jednatelé společností s ručením omezeným a předsedové družstev. Ti všichni mají zákonnou povinnost provádět testy insolvence nejméně jednou ročně před rozdělením zisku, ale i v dalších případech. Musejí si znovu a znovu zodpovídat otázku, zda spravují zdravou společnost nebo společnost ohroženou úpadkem. Test insolvence funguje jako filtr, který propouští do světa mírnějších pravidel korporátního práva jen zdravé společnosti a ty firmy, které filtrem neprojdou, podrobuje přísnějšímu režimu insolvenčního práva. Nová pravidla správy korporací vytvářejí právní domněnku, že manažeři, kteří souhlasili s vyplacením podílu na zisku v rozporu se zákonem, nejednali s péčí řádného hospodáře.[2] V případě pozdějšího úpadku korporace ručí za závazky korporace, když nezajistili provedení testu insolvence nebo se neřídili jeho výsledkem.
Kdy se testy provádějí?
Zmínil jsem interní testování vlastní korporace před výplatou dividend a tantiém. Řádně dokumentované testy[3] ale rovněž chrání manažery v situaci, kdy po nich věřitelé uplatňují nároky na náhradu škody, způsobené opožděným podáním insolvenčního návrhu. Pro externí testování cizích korporací je pak používají věřitelé, když se rozhodují, zda zahájí soudní spor, zda podají věřitelský insolvenční návrh nebo zda uplatní nároky vůči manažerům dlužníka. Banky testují finanční zdraví svých korporátních dlužníků pro účely kategorizace pohledávek.[4] A konečně insolvenční správci využívají „zpětné“ testy insolvence jako nástroj, na základě kterého uplatňují po manažerech a dalších osobách nároky na vydání plnění do majetkové podstaty.
Nejčastější důvody užití testů shrnuji v závěrečné tabulce (zákon o obchodních korporacích má zkratku „ZOK“ a insolvenční zákon „IZ“).
[1] Pokorná, Jarmila: Zákon o obchodních korporacích: Komentář (§40), Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014
[2] § 34 odst. 3 in fine zákona o obchodních korporacích
[4] Viz § 81 odst. 4 a § 83 odst. 5 vyhlášky č. 163/2014 Sb. o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry.
Další články
Platformová práce v českém pracovním právu: směrnice (EU) 2024/2831 a připravovaná česká transpozice
Článek podává přehled evropské úpravy práce prostřednictvím digitálních pracovních platforem a její připravované transpozice do českého právního řádu. Zaměřuje se na okolnosti určení pracovněprávního statusu, vyvratitelnou právní domněnku základního pracovněprávního vztahu, algoritmické řízení, ochranu osobních údajů, lidský dohled a informační povinnosti platforem.
Rozsudek pro uznání: když mlčení nebo „pouhý“ nesouhlas prohraje spor
Nejvyšší soud: Rozsudek pro uznání při pasivitě žalovaného; pouhý nesouhlas nestačí. Odvolání přezkoumá jen podmínky, pasivitu nezhojí.
Ústavní soud ve třetím roce čtvrté dekády
Ústavní soud vstupuje do své čtvrté dekády jako stabilní instituce, která staví na pestrosti, pracovitosti, předvídatelnosti i pokoře svých soudců. Navzdory rostoucímu tlaku a zpochybňování ze strany politické scény zůstává nezávislým strážcem ústavnosti, jehož nejsilnější ochranou je trvající důvěra veřejnosti.
Když voda poškodí bytový dům: Kdy platí soused, kdy SVJ a kdy pojišťovna
Voda patří v bytových domech mezi nejčastější příčiny škod. Někdy za nimi stojí prasklá přívodní hadička k pračce, jindy netěsnící baterie, havárie společných rozvodů nebo přívalový déšť, který zaplaví sklepy a technické zázemí domu. Následky bývají v každém z těchto případů podobné: poškozené zdi, zničené vybavení, sousedské spory a náklady, které mohou rychle narůst do desítek i stovek tisíc korun.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (3. část)
V návaznosti na předchozí dva díly analyzuje tento článek otázku pracování doby a osobního výkonu práce, jakož i otázku metodiky související s návrhem zákona.



