Co jsou to testy insolvence?
Blíží se doba konání valných hromad, které rozhodují o rozdělení zisku. Zákon o obchodních korporacích nově vyžaduje pro výplatu dividend a tantiém negativní výsledek testu insolvence. Oč vlastně jde?
Testy insolvence představují nový stavební kámen ochrany věřitelů. Jde o ochranu, směřující k tomu, aby korporace byly schopny plnit své dluhy, nepřiváděly věřitele do druhotné platební neschopnosti a neohrožovaly fungování hospodářského styku.[1] Když je výsledek testu pozitivní, pak, i když společníci na valné hromadě schválí rozdělení zisku, nesmí manažeři vyplatit dividendy ani tantiémy.
Kdo odpovídá za provedení testu?
S aktivy korporace nakládají manažeři, zejména členové představenstev akciových společností, jednatelé společností s ručením omezeným a předsedové družstev. Ti všichni mají zákonnou povinnost provádět testy insolvence nejméně jednou ročně před rozdělením zisku, ale i v dalších případech. Musejí si znovu a znovu zodpovídat otázku, zda spravují zdravou společnost nebo společnost ohroženou úpadkem. Test insolvence funguje jako filtr, který propouští do světa mírnějších pravidel korporátního práva jen zdravé společnosti a ty firmy, které filtrem neprojdou, podrobuje přísnějšímu režimu insolvenčního práva. Nová pravidla správy korporací vytvářejí právní domněnku, že manažeři, kteří souhlasili s vyplacením podílu na zisku v rozporu se zákonem, nejednali s péčí řádného hospodáře.[2] V případě pozdějšího úpadku korporace ručí za závazky korporace, když nezajistili provedení testu insolvence nebo se neřídili jeho výsledkem.
Kdy se testy provádějí?
Zmínil jsem interní testování vlastní korporace před výplatou dividend a tantiém. Řádně dokumentované testy[3] ale rovněž chrání manažery v situaci, kdy po nich věřitelé uplatňují nároky na náhradu škody, způsobené opožděným podáním insolvenčního návrhu. Pro externí testování cizích korporací je pak používají věřitelé, když se rozhodují, zda zahájí soudní spor, zda podají věřitelský insolvenční návrh nebo zda uplatní nároky vůči manažerům dlužníka. Banky testují finanční zdraví svých korporátních dlužníků pro účely kategorizace pohledávek.[4] A konečně insolvenční správci využívají „zpětné“ testy insolvence jako nástroj, na základě kterého uplatňují po manažerech a dalších osobách nároky na vydání plnění do majetkové podstaty.
Nejčastější důvody užití testů shrnuji v závěrečné tabulce (zákon o obchodních korporacích má zkratku „ZOK“ a insolvenční zákon „IZ“).
[1] Pokorná, Jarmila: Zákon o obchodních korporacích: Komentář (§40), Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014
[2] § 34 odst. 3 in fine zákona o obchodních korporacích
[4] Viz § 81 odst. 4 a § 83 odst. 5 vyhlášky č. 163/2014 Sb. o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry.
Další články
Lex kratom a povolení k prodeji na dálku: co návrh říká o už vydaných povoleních
Vládní návrh novely zákona o návykových látkách (sněmovní tisk 321) zakazuje prodej psychomodulačních látek na dálku a ruší kategorii povolení, na jejímž základě tento prodej dnes probíhá. Výslovné přechodné ustanovení k již vydaným povolením návrh neobsahuje.
Podpis je pravý. Směl zaměstnanec zavázat celou firmu?
Smlouva má správnou hlavičku, dohodnutou cenu i podpis obchodního manažera. Zákazník počítá s dodávkou. Pak přijde zpráva od jednatele: zaměstnanec překročil své oprávnění a společnost se proto smlouvou necítí vázána. Zní to přesvědčivě. Jenže porušení pravidel uvnitř firmy ještě nemusí znamenat, že závazek nevznikl.
Jak oslovit firmu, která není na prodej, aniž by vznikla právní a reputační rizika
Výrobce obalů by rád převzal menšího dodavatele, jehož majitel o prodeji nikdy veřejně nemluvil a firmu nikde nenabízí. Už první dopis nebo telefonát přitom může podle svého obsahu zahájit jednání o smlouvě, prozradit záměr kupujícího a znejistit lidi uvnitř oslovené firmy. Článek ukazuje, kde se tato rizika rodí a jak s nimi pracovat od prvního kontaktu.
Jeden úřad, jedno řízení a jedno rozhodnutí: skutečně novela urychlí povolování staveb?
Stavět rychleji, předvídatelněji a bez zdlouhavého obstarávání stanovisek dotčených orgánů. To slibuje rozsáhlá novela zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona (dále jen „stavební zákon“), která byla v září 2026 podepsána prezidentem a nabyde účinnosti od 1. ledna 2027.
Je výběr fotbalové sestavy obchodní vedení? K návratu Tomáše Chorého do Slavie v kontextu limitů akcionářských pokynů
Lze akcionářským příkazem rozhodnout o tom, kdo bude hrát v A-týmu? Případ Tomáše Chorého, kterého majitel Slavie v létě vrátil do kádru, otevírá otázku limitů pokynů akcionáře statutárnímu orgánu – i toho, kdo nese důsledky, když se takové rozhodnutí nepovede.


