Co jsou to testy insolvence?
Blíží se doba konání valných hromad, které rozhodují o rozdělení zisku. Zákon o obchodních korporacích nově vyžaduje pro výplatu dividend a tantiém negativní výsledek testu insolvence. Oč vlastně jde?
Testy insolvence představují nový stavební kámen ochrany věřitelů. Jde o ochranu, směřující k tomu, aby korporace byly schopny plnit své dluhy, nepřiváděly věřitele do druhotné platební neschopnosti a neohrožovaly fungování hospodářského styku.[1] Když je výsledek testu pozitivní, pak, i když společníci na valné hromadě schválí rozdělení zisku, nesmí manažeři vyplatit dividendy ani tantiémy.
Kdo odpovídá za provedení testu?
S aktivy korporace nakládají manažeři, zejména členové představenstev akciových společností, jednatelé společností s ručením omezeným a předsedové družstev. Ti všichni mají zákonnou povinnost provádět testy insolvence nejméně jednou ročně před rozdělením zisku, ale i v dalších případech. Musejí si znovu a znovu zodpovídat otázku, zda spravují zdravou společnost nebo společnost ohroženou úpadkem. Test insolvence funguje jako filtr, který propouští do světa mírnějších pravidel korporátního práva jen zdravé společnosti a ty firmy, které filtrem neprojdou, podrobuje přísnějšímu režimu insolvenčního práva. Nová pravidla správy korporací vytvářejí právní domněnku, že manažeři, kteří souhlasili s vyplacením podílu na zisku v rozporu se zákonem, nejednali s péčí řádného hospodáře.[2] V případě pozdějšího úpadku korporace ručí za závazky korporace, když nezajistili provedení testu insolvence nebo se neřídili jeho výsledkem.
Kdy se testy provádějí?
Zmínil jsem interní testování vlastní korporace před výplatou dividend a tantiém. Řádně dokumentované testy[3] ale rovněž chrání manažery v situaci, kdy po nich věřitelé uplatňují nároky na náhradu škody, způsobené opožděným podáním insolvenčního návrhu. Pro externí testování cizích korporací je pak používají věřitelé, když se rozhodují, zda zahájí soudní spor, zda podají věřitelský insolvenční návrh nebo zda uplatní nároky vůči manažerům dlužníka. Banky testují finanční zdraví svých korporátních dlužníků pro účely kategorizace pohledávek.[4] A konečně insolvenční správci využívají „zpětné“ testy insolvence jako nástroj, na základě kterého uplatňují po manažerech a dalších osobách nároky na vydání plnění do majetkové podstaty.
Nejčastější důvody užití testů shrnuji v závěrečné tabulce (zákon o obchodních korporacích má zkratku „ZOK“ a insolvenční zákon „IZ“).
[1] Pokorná, Jarmila: Zákon o obchodních korporacích: Komentář (§40), Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014
[2] § 34 odst. 3 in fine zákona o obchodních korporacích
[4] Viz § 81 odst. 4 a § 83 odst. 5 vyhlášky č. 163/2014 Sb. o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry.
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.


