Jako tzv. variantu 0 uvádí zachování současné situace, čímž myslí stav, kdy stát zadluženost pouze sleduje a kontroluje, obec se musí snažit o zlepšení sama a v případě potřeby obdrží od státu podporu, kterou následně splácí. Varianta 1 by znamenala převzetí dluhů státem prostřednictvím dotace. Analýza vyhodnotila nejlépe variantu 2, která by umožnila řešení úpadkem.
Úpadek je dle současného právního řádu možno řešit několika způsoby. U fyzických osob jde nejčastěji o oddlužení, druhou možností je řešení konkursem. U právnických osob připadá v úvahu reorganizace. Jako další možnost je též možné užití konkursu. V případě obcí zmíněná Analýza navrhuje způsob řešení úpadku modifikovaným oddlužením.
Pro oddlužení obcí by platila řada pravidel stejně jako u oddlužení fyzických osob. Několik dalších by však bylo nutné řešit odlišně s ohledem na povahu obcí.
Obdobně jako u oddlužení fyzických osob, je i u obcí předpokládaná míra uspokojení věřitelů 30%, obci by však byla dána možnost přiložit dohodu s věřiteli a v takovém případě navrhnout i nižší míru. Jako způsob plnění by byl možný buď splátkový kalendář, nebo prodej majetkové podstaty. Pro možné zvýšení míry uspokojení věřitelů by zde byla kombinace obou těchto způsobů. U fyzických osob je u splátkového kalendáře stanovená doba jeho plnění pět let. Autoři Analýzy neuvádí nic o době, po kterou by splácení probíhalo u obcí. K diskuzi je nepochybně i to, zda je vyhovující výše uspokojení věřitelů 30%. Objevují se názory na to, že by měla být vyšší, a to zejména z důvodu předpokládaného delšího trvání obce jako subjektu. Jaká je tedy vhodná míra? Měl by se na obce vztahovat přísnější metr? Pak by bylo ovšem vhodné stanovit také delší dobu pro splácení.
Aby obec co nejvíce navýšila své příjmy, měla by povinnost zavést některé nebo všechny místní poplatky nebo zvýšit jejich sazby. Tento aspekt oddlužení se jeví jako logický z hlediska řešení dluhů, pro občany obce je však již zajímavý méně.
V obci by se při oddlužení upravil také výkon státní správy. Ten by byl převeden na obec s pověřeným obecním úřadem nebo na obec s rozšířenou působností, v jejímž správním obvodu se obec nachází podle § 65 a § 66b zákona o obcích.
Insolvenční řízení by v případě, že by obec řádně splnila své povinnosti, skončilo nabytím právní moci rozhodnutí soudu.
Pokud by obec neplnila řádně své povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, insolvenční soud by rozhodl o zrušení oddlužení, to ale bez rozhodnutí o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem. Pokud by obec měla v době ukončení oddlužení funkční volené orgány, pokračovaly by tyto ve správě nadále. Pokud by samospráva nebyla funkční, mohlo by ze zákona dojít k zániku obce a následnému administrativnímu přičlenění k jiné sousední obci.
Zde je další rozdíl mezi oddlužením fyzických osob a obcí. V případě fyzických osob je při nedodržení plnění oddlužení soudem schválen konkurs, který představuje jakousi sankci za toto nedodržení a byť se může jednat o tzv. konkurs nepatrný, je zde nezbytná tato změna formy řešení úpadku. U obcí lze souhlasit se závěry Analýzy o tom, že konkurs je v případě obce nepřípustný. Jaká by tedy ale byla sankce za porušení plnění oddlužení splátkovým kalendářem? Jak by vypadal případ, pokud by obec po nějaké době přestala splátkový kalendář plnit? V případě fyzické osoby by následovalo schválení konkursu a pro věřitele tedy alespoň nějaká šance uspokojení z něj. Bylo by řešením zpeněžení majetku obce? Je možné uvažovat, že by takový majetek obec měla? Proč by k jeho zpeněžení nedošlo rovnou při rozhodnutí o způsobu řešení úpadku a nebyl místo splátkového kalendáře zpeněžen?
Co se jeví ještě problematičtěji, je myšlenka zákonného zániku obcí. Zánik obce ze zákona není v českém právu nijak upraven. Bylo by tedy nutné tuto možnost teprve vytvořit. Druhou možností je nahradit navrhovaný zákonný zánik sloučením obcí dle zákona o obcích. V takovém případě je vyžadováno, aby sloučení obcí bylo učiněno na základě vzájemné dohody těchto obcí. To však v případě, kdy jedna obec bude předlužená může být značně komplikované až nemožné. Co tedy s obcí, která by nebyla schopná další vlastní správy? Je řešením připojit ji k nějaké finančně „zdravé“ obci?
Oddlužení se jeví jako lepší řešení než varianta 0 či 1 představující jednorázovou finanční pomoc státu, neboť by dalo obcím šanci na efektivní ozdravení finanční situace, navíc soudní, tj. nestrannou cestou. Na druhou stranu může být navrhované řešení zátěží pro občany dané obce a zejména pro obec jinou, pokud by bylo zavedeno sloučení obcí ze zákona. Obec samotná by se také mohla stát rizikovějším subjektem.
Diskuze k článku ()