Články s tagem: insolvenční řízení

V Parlamentu ČR se aktuálně projednává návrh zákona na zmírnění dopadů epidemie koronaviru v oblasti justice (tzv. „lex COVID“). Jedním z hlavních témat krizové úpravy je oblast insolvenčního práva, v rámci kterého má dojít k dočasnému pozastavení podávání věřitelských insolvenčních návrhů, dočasné suspendaci povinnosti podat dlužnický insolvenční návrh a zavedení institutu mimořádného moratoria.

Letošní rok je pro insolvence (po loňské přestávce) dalším v řadě, kdy dochází díky legislativním úpravám ke změnám v pravidlech jejich administrace, a to ke změnám nikoliv jen kosmetickým.

Podle § 200 o. z. platí, že: „Zjistí-li likvidátor v průběhu likvidace, že právnická osoba je v úpadku, podá bez zbytečného odkladu insolvenční návrh, ledaže se jedná o případ uvedený v § 201.“

Praha 22. ledna (ČTK) - O oddlužení lidí bude na konci insolvenčního procesu v některých případech rozhodovat soud a dlužníci budou muset věřitelům měsíčně splácet částku nejméně ve výši odměny insolvenčního správce. Rozhodla o tom dnes Sněmovna, když odmítla senátní úpravy insolvenční novely a potvrdila její poslaneckou verzi.

Novela insolvenčního zákona, která byla v úterý schválena Poslaneckou sněmovnou v prvním čtení, není podle České asociace věřitelů (ČAV) adekvátním řešením předluženosti části českých obyvatel. Ve svém důsledku může naopak přispět k jejich dalšímu nezodpovědnému zadlužování na úkor věřitelů, kteří by nově ztratili jistotu jakéhokoli minimálního uspokojení.

Ve druhé části příspěvku jsou představeny aspekty volné soutěže soudních exekutorů a současně nároky na smlouvu o provedení dražby.

Autor článku analyzuje specifika dobrovolné dražby v rámci insolvenčního řízení prováděné soudním exekutorem. Snaží se analyzovat specifika takové dražby jak z pohledu teoretického, tak z pohledu praktického. První část je věnována obecným podmínkám poskytování této služby a procesu uzavírání smlouvy o dobrovolné dražbě, včetně nutnosti souhlasů pro její účinnost.

Ostrava 1. února (ČTK) - Krajský soud v Ostravě tento týden zamítl tři odpůrčí žaloby insolvenčního správce společnosti OKD Leeho Loudy proti zdravotním pojišťovnám. Správce v nich žádal, aby pojišťovny vrátily do majetkové podstaty OKD část peněz, které jim firma zaplatila jako zdravotní pojištění zaměstnanců. Soud všechny žaloby zamítl jako nedůvodné. ČTK to řekla soudkyně Simona Pittermannová.

Čím dál častěji se setkáváme s případy, kdy společnosti z daňových či jiných důvodů formálně přesídlí do Lucemburska či jiného kontinentálního státu Evropské unie. Tyto osoby často nepřestanou vykonávat své aktivity na území České republiky, kde mají mnohdy i část svého majetku. V případě nesplacených pohledávek naši klienti jako věřitelé často zápolí s otázkou, v jakém členském státě proti takovým osobám podat insolvenční návrh.

V polovině tohoto roku nabyla účinnosti diskutovaná novela insolvenčního zákona, která si za jeden z hlavních cílů kladla eliminaci šikanózních insolvenčních návrhů. Jedním ze způsobů, který si pro tento boj s šikanózními insolvenčními návrhy zákonodárci zvolili, byla změna ve způsobu stanovení zálohy na náklady insolvenčního řízení.

Novela insolvenčního zákona opětovně změnila pravidla pro hlasování věřitelů ve vlastní věci a ve věci koncernových a blízkých osob. Česká úprava se tak ve svém důsledku znovu odchyluje od evropského trendu, kterým je maximální podpora sanačního řešení úpadku.

V únoru tohoto roku byl podpisem prezidenta republiky završen legislativní proces první ze dvou novel insolvenčního zákona, jež byla publikována ve Sbírce zákonů 3. března 2017 jako zákon č. 64/2017 Sb. Revizi insolvenčního zákona pak doplňuje druhá novela, která je v současné době projednávána Poslaneckou sněmovnou v prvním čtení jako sněmovní tisk č. 1030. Jednou z hlavních oblastí, na kterou se obě novely zaměřily, je řešení úpadku oddlužením. V tomto příspěvku se pokusíme odpovědět na otázky, jaké změny lze v této oblasti očekávat od již schválené novely účinné od 1. července 2017 a jak může ovlivnit insolvenční řízení případné schválení druhé připravované novely.

Evropská komise podala v závěru roku 2016 návrh nové směrnice COM 2016 723 o rámcích pro preventivní restrukturalizaci, druhé šanci a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení. Předkladatel v předmluvě zdůvodňuje potřebnost vydání směrnice nadměrnou zadlužeností osob, neboť podle dostupných údajů je v Evropské unii trvale v prodlení s platbami 11,4 % občanů, nicméně směrnice se paradoxně na řešení dluhové situace fyzických osob-nepodnikatelů nevztahuje. Co konkrétně návrh směrnice tedy přináší?

Rozsáhlé změny v insolvenci spotřebitelů se dotknou i řízení o oddlužení. Toto řízení přitom tvoří významnou část všech insolvenčních řízení: 75,60 % všech žádostí v roce 2016 (celkem 29 500) se týkalo oddlužení (v letech 2011-2016 to bylo 63,67 %).

Můj dnešní příspěvek bude zaměřen na nový trend v oblasti insolvenčního práva, týká se podniků, které se dostaly do úpadkové situace, do insolvence. V dnešní době sílí názor, že tyto subjekty by neměly být trestány za neúspěch v podnikání a měly by v podnikání dostávat druhou šanci. Tato myšlenka se nyní prolíná do řady norem, které se v letošním roce aktivují, a to do evropského nařízení o insolvenčním řízení a české novely insolvenčního zákona.

Novela insolvenčního zákona (IZ), (zákon č. 64/2017), opět označovaná jako „velká“ novela, vstupuje v účinnost 1. července 2017. Změny vyjasňují mezinárodní a místní příslušnost insolvenčních soudů, upravena je domněnka o platební schopnosti, nová pravidla platí pro podávání neopodstatněných, šikanózních insolvenčních návrhů a pro řízení o oddlužení.

„Mám obavy, aby novela nevedla k další rezignaci věřitelů na prosazování jejich nároků v rámci insolvenčních řízení,“ říká k novele insolvenčního zákona Mgr. Pavel Pravda, zakládající partner pražské pobočky advokátní kanceláře bnt attorneys-at-law s.r.o. K jeho hlavním odborným specializacím patří obchodní právo včetně M&A, právo nemovitostí, energetické právo a veřejné zakázky. V rámci své praxe se podílel na řadě významných projektů, zejména v oblasti energetiky, zdravotnictví a nemovitostí. Aktivně se věnuje rovněž publikační a přednáškové činnosti.

JUDr. Michal Žižlavský, odborník na insolvenční právo, nám přiblížil aktuální problémy této oblasti. Podrobněji o problematice promluví na letošním ročníku kongresu Právní prostor 2017.

Autorka se zaměřuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 3182/2014, který konstatoval, že § 5 písm. a) a b) insolvenčního zákona a § 46 odst. 7 exekučního řádu jsou konkurenčními ustanoveními, přičemž zasáhl do ústavně zaručených práv soudního exekutora, a to do práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny. Porušení tohoto práva spatřuje autorka v tom, že soudní exekutor je stavěn do pozice běžného věřitele, aniž by byla vzata v úvahu specifičnost jeho postavení a činnosti či povaha nákladů.

Cílem tohoto příspěvku je přiblížit právní úpravu pokynu zajištěného věřitele v insolvenčním řízení směřujícímu ke zpeněžení nemovitých věcí zapsaných do majetkové podstaty dlužníka.

České insolvenční řízení patří k těm, které jsou z hlediska povinného sdělování informací opravdu velmi transparentní. Jak je asi vcelku známo, insolvenční zákon spolu s dalšími předpisy dohromady zajišťuje velmi široké informování zainteresované i nezainteresované veřejnosti o každém insolvenčním řízení v zemi.

Jednou ze skutkových podstat neúčinnosti právního jednání dlužníka podle insolvenčního zákona je neúčinnost z důvodu absence přiměřeného protiplnění. Právním úkonem bez přiměřeného protiplnění se dle § 240 odst. 1 insolvenčního zákona rozumí právní úkon, který se dlužník zavázal poskytnout bezúplatně nebo za protiplnění, jehož cena je podstatně nižší než obvyklá cena plnění.

Málo manažerů se zkušenostmi s řízením podniků v insolvenci nebo nedostatečný dialog mezi soudci a velkými věřiteli. To jsou některé z výrazných problémů týkající se insolvencí a reorganizací. Shodli se na tom účastníci semináře k reorganizacím, který 14. 4. 2016 pořádala společnost Insolvence 2008.

Jakými prostředky se dá řešit situace podniku, který se dostane do insolvence? Je možná záchrana životaschopného podniku v insolvenci? Během svého příspěvku bych Vám rád ukázal konkrétní způsob, jak lze podnik zachránit. Měl jsem to štěstí, že jsem byl první v republice, kdo získal zvláštní povolení na řešení úpadku korporací a finančních institucí. S naší kanceláří pracujeme na největších případech v České republice, ale i na velkém množství těch menších. Právě na jednom z nich bych demonstroval svůj výklad.

Již pár let slýcháme diskuze o personální poddimenzovanosti insolvenčních soudů. Málokdo se ale pokusil zamyslet nad tím, kolik času soudy stráví neustálým tisknutím a skenováním dokumentů. Dovolte mi proto pár výpočtů.