lidská práva

Brusel/Bratislava 30. ledna (zpravodajové ČTK) - Evropská komise oznámila, že zahájila řízení pro porušení povinnosti proti Slovensku. Důvodem je nedávné přijetí zákona, který ruší stávající úřad na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti a nahrazuje ho novou institucí. Tento krok je podle komise v rozporu se směrnicí o oznamovatelích a Listinou základních práv EU.

Podle úpravy obsažené ve školském zákoně nemůže soukromá škola vzniknout, pokud by to bylo v rozporu s celostátním nebo krajským dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy. Tato právní úprava již byla předmětem kontroly ústavnosti ze strany Ústavního soudu, kde v testu ústavnos­ti obstála

Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze P. v. Polsko, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na internetu a sociálních sítích.

AI nástroje v HR často porušují zákoník práce – diskriminují, sbírají zakázaná data, narušují soukromí. Od srpna 2026 navíc platí EU nařízení s pokutami až 35 mil. EUR.

V demokratickém právním státě je nemyslitelné, aby byli soudci k věcem, které mají projednávat a rozhodovat, přidělováni arbitrárně či netransparentně (např. na základě a/sympatií k žalobci).

Segregace Romů v českém školství je přetrvávajícím a závažným společenským problémem. Tento článek se jí věnuje podrobně.

Ústavní soud nezrušil ustanovení zákoníku práce o převedení zaměstnance na jinou práci bez jeho souhlasu

Nejvyšší soud letos na jaře rozhodl, že nerovnost v odměňování je možné posuzovat i mezi zaměstnanci, kteří u zaměstnavatele nepracovali ve stejném časovém období. Nejvyšší soud také zdůraznil, že zaměstnavatel musí respektovat vlastní vnitřní mzdové předpisy.

Brno 31. října (ČTK) - Zobrazování migrantů ve volební kampani SPD se podobá tomu, jak vykreslovala příslušníky jiných ras a společenských tříd nacistická a komunistická propaganda, uvedl Nejvyšší správní soud.

Nově zakotvené ustanovení § 318a trestního zákoníku otevírá otázku, kde končí legitimní občanská či profesní činnost a začíná postih za jednání „pro cizí moc“. Článek analyzuje legislativní okolnosti jeho přijetí, interpretační nejasnosti i možné ústavněprávní důsledky.