O zmaření provedení díla pojednává § 2613 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“), když stanoví, že „zmaří-li objednatel provedení díla z důvodu, za nějž odpovídá, náleží zhotoviteli cena za dílo snížená o to, co zhotovitel neprovedením díla ušetřil.“
Bylo to jednoho letního odpoledne, kdy se na dvorku rodinného domu v malé obci na Břeclavsku odehrál incident, který se později stal předmětem soudního řízení. Na první pohled banální spor o křovinořez mezi bývalými partnery se proměnil v násilný konflikt, jehož následky si vyžádaly nejen lékařské ošetření, ale i zásah policie.
Brno 9. dubna (ČTK) - Nejvyšší soud (NS) vyzval plénum Ústavního soudu (ÚS), aby zrušilo dvě formulace v zákonech o odškodnění za újmy způsobené očkováním. Znění zákona podle něj odporuje ústavnímu pořádku.
Přestože se vymezení předmětu podnikání a činnosti obchodních korporací v jejich zakladatelském právním jednání, které se následně zapisuje do obchodního rejstříku, nejeví na první pohled jako problematické, stále se v praxi objevují různé varianty zápisu těchto skutečností, které však neodpovídají požadavkům zákona, jak je vykládají soudy.
Je přípustná jednostranná změna místa plnění – bankovního účtu? Za jakých podmínek lze aplikovat náhradní plnění složením do soudní úschovy?
Judikátem tohoto měsíce je rozhodnutí, které vyvolalo nebývalou odezvu, a to nejen v rámci odborné veřejnosti.
Alkohol na pracovišti představuje závažný fenomén s významnými právními důsledky, které se promítají jak do pracovněprávních vztahů, tak do oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Soudní praxe v minulosti naznačovala, že při řešení alkoholu na pracovišti je vždy nezbytné individuální posuzování každého případu, s ohledem na jeho kontext a povahu konkrétních skutkových okolností. Je tento závěr i dnes stále aktuální?
V českém právním systému se někdy objevují případy, které víří debaty o hranicích trestního práva, jako kauza projednávaná pod spisovou značkou 7 Tdo 725/2024. Tento případ, týkající se údajného týrání osoby žijící ve společné domácnosti, přinesl nejen otázky o tom, co lze považovat za „týrání“ podle § 199 trestního zákoníku, ale také o tom, jakým způsobem by měly soudy přistupovat k hodnocení důkazů a interpretaci skutkových okolností.
Judikátem měsíce jsme zvolili rozhodnutí Ústavního soudu, které mě mimořádně potěšilo.
Velký senát Nejvyššího soudu České republiky vydal dne 10. 4. 2024 pod č. j. 31 Cdo 225/2024-543 usnesení, v němž se zabýval problematikou notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti jako exekučního titulu k vyklizení nemovitosti (dále jen „Usnesení“). Velký senát Nejvyššího soudu České republiky se ve svém odůvodnění odchýlil od předchozího rozhodnutí a potvrdil, že notářský zápis se svolením k přímé vykonatelnosti je exekučním titulem pro vyklizení nemovitosti.
