Nejvyšší soud potvrdil: předstižné návrhy na zápis změny do obchodního rejstříku jsou možné. Jaké jsou podmínky a co to znamená pro společnosti?
Soudní praxe určování výše výživného vychází ve většině případů z doporučujících tabulek ministerstva spravedlnosti.[1] Běžně tak soudce vezme potaz výši příjmů rodiče, počet dětí rodiče, počet dní v měsíci, které s ním dítě tráví a věk dítěte, z čehož mu vyjde očekávaná výše výživného. Nicméně Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně uvádí, že soudci nemají být pouze prostí počtáři, ale mají zohledňovat individuální okolnosti případu.[2] A právě jedním ze specifických případů je ten, kdy buď oba nebo jeden z rodičů dosahuje vysoce nadstandardních příjmů.
Brno 5. prosince (ČTK) - Nejvyšší soud nepřijal argumentaci Ústavního soudu a patrně nezmění svůj pohled na některé aspekty vydávání náhradních pozemků v restitučních sporech.
Nejvyšší soud podal dne 15. 10. 2025 k Ústavnímu soudu návrh na zrušení ust. § 114c odst. 5 a ust. § 118b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), neboť dospěl k tomu, že tato ustanovení normující zákonnou koncentraci civilního řízení jsou v rozporu s ústavním pořádkem.
Brno 1. prosince (ČTK) - Nejvyšší soud (NS) potvrdil ženě, která bezdůvodně a záměrně spustila hasicí systém v pražském Národním muzeu, čtrnáctiměsíční trest s tříletou zkušební dobou. Maya Luková musí také uhradit škodu přesahující 1,7 milionu korun.
Brno 1. prosince (ČTK) - Nejvyšší soud (NS) zamítl dovolání Českých drah, které neúspěšně žádaly náhradu škody více než 300.000 korun od chovatele dobytka z Klatovska. Dvěma kravám z jeho stáda se podařilo překonat ohradník a jedna pak vstoupila na trať, kde do ní vrazil vlak.
Stává se, že se rodiče pro změnu poměrů nebo jiné okolnosti chtějí dohodnout na změně ohledně vyživovací povinnosti. Není však příliš dobře známo, že jestli soud jednou v této věci rozhodne, není již možné si vyživovací povinnost upravit samostatně. Jak tedy na to? A co se změní po 1. 1. 2026, kdy vstoupí v účinnost novela občanského zákoníku?
Nejvyšší soud se vyjádřil k otázce výkladu právní úpravy tzv. nedostatečně identifikovaných vlastníků.
Nejvyšší soud letos na jaře rozhodl, že nerovnost v odměňování je možné posuzovat i mezi zaměstnanci, kteří u zaměstnavatele nepracovali ve stejném časovém období. Nejvyšší soud také zdůraznil, že zaměstnavatel musí respektovat vlastní vnitřní mzdové předpisy.
Brno 11. listopadu (ČTK) - Případ dlouholetého psychického týrání manželky definitivně skončil podmíněným trestem. Nejvyšší soud (NS), který muže původně zprostil obžaloby, po zásahu Ústavního soudu jeho dovolání odmítl, a trest tak potvrdil.