Články s tagem: nejvyšší soud

Nejvyšší soud podpořil postup SVJ, který vlastníka jednotky (neplatiče) odstřihl od teplé vody a topení. Byl by takový postup možný i v případě neplatícího nájemce?

Judikátem měsíce je rozhodnutí z úřední desky Nejvyššího soudu, které se zabývalo především výkladem právní úpravy tzv. neúměrného zkrácení.

V podnikatelské sféře je vystavování faktur každodenní rutinou. Pokud však Váš obchodní partner nebo zákazník fakturu ve stanovené lhůtě neuhradí, je namístě podniknout adekvátní kroky k vymožení Vaší pohledávky

Brno 29. července (ČTK) - Michal Hejkal, jeden z odsouzených v kauze tragického pádu mostu ve Vilémově na Havlíčkobrodsku, se znovu obrátil na Nejvyšší soud (NS). Už jednou s dovoláním uspěl, NS na jeho základě zrušil také rozsudek nad Milanem Macurou, Jurajem Noskem a Františkem Lízalem.

Určení otcovství je zásadním právním procesem, ke kterému dochází v situacích, kdy není znám biologický otec dítěte. Tento proces může být zvlášť složitý, pokud je navrhovatelem o určení otcovství zletilý potomek, a to po mnoha letech od svého narození.

Článek se zabývá problémem přezkumu používání cizího práva v dovolacím řízení před nejvyšší soudní instancí.

Možná jste nedávno zaznamenali článek na internetu o tom, jak Nejvyšší soud rozhodl o vypořádání společného jmění bývalého prvoligového fotbalového brankáře. Jde o zajímavý případ narážející na pojmy jako disparita podílů na společném jmění manželů, princip zásluhovosti, dělení sociálních rolí.

Zaměstnavatel i zaměstnanec mají právo obrátit se na soud v případě, že se domnívají, že pracovní poměr byl ukončen neplatně.

Judikátem měsíce je další rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu z úřední desky.

Právní teoretikové či filosofové si všímají toho, že pokud hovoříme o interpretaci a aplikaci práva, pak svou roli, a to mnohdy nezanedbatelnou, hraje i morální uvažování.

Náplní tohoto článku je pojednání o následcích porušení zákazu cese.

Rozsudek 31 Cdo 2273/2022[1] reflektuje významný posun v interpretaci právních norem týkajících se smluvních pokut a jejich moderace. Zvláštní pozornost je v něm věnována i souvislostem s problematikou absolutní neplatnosti, která se v daném kontextu stává klíčovým aspektem při posuzování ujednání o smluvních pokutách.

Brno 11. června (ČTK) - Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání Povodí Moravy proti rozhodnutí, podle kterého muselo zaplatit 670.000 korun majitelům zatopeného pozemku pod vodním dílem Nové Mlýny. Dále tak platí rozsudek brněnských soudů, jeden z prvních, který vycházel z nové judikatury Ústavního soudu k dlouhodobému omezení užívacího práva.

Nejvyšší soud se zabýval odpovědností nájemce za škodu způsobenou vytopením bytu v důsledku prasklého uzávěru vody pod umyvadlem.

Pro svůj příspěvek jsem si vybral judikáty Nejvyššího soudu z posledních zhruba 10 let. Některé z nich ještě nejsou přístupné ani v informačních systémech. Jde o judikáty, které se vztahují ke kontroverzním tématům, nebo mají praktický význam pro postup advokáta u soudu.

Judikát tohoto měsíce se zabývá především výkladem § 2971 obč. zákoníku.

Když v roce 2014 zavedl (tehdy) nový občanský zákoník institut náhrady za převzetí zákaznické základny bývalého nájemce, vzbudilo to zejména u pronajímatelů řadu otázek. Alespoň jednu z nich nedávno definitivně vyřešil Nejvyšší soud.

Justiční blok kongresu Právního prostoru pravidelně využívám pro zamyšlení nad stavem vrcholných soudů. Ani letos to nebude jinak. Navážu na svá vystoupení v minulých letech, jakož i na příspěvky, které zazněly na mezinárodní konferenci pořádané Nejvyšším soudem v září 2023 u příležitosti jeho 30. narozenin, jejíž název by bylo možné volně parafrázovat slovy „k čemu jsou dobré vrcholné soudy“. Fakta, která zmiňuji, jsou veřejně známá, jsou dostupná, a jakkoliv jsou znepokojivá, nechávají nás překvapivě chladnými. Jako bychom si prostě zvykli na to, že „věci jsou tak, jak jsou“.

V českém trestním právu je poskytována ochrana vážnosti, cti a dobré víry fyzické osoby před pomluvou, která by mohla vážným způsobem ohrozit její společenský a rodinný život. Jedná se o mravní hodnoty člověka, které požívají ochrany v článku 10 Listiny základních práv a svobod (dále jen „LZPS“), článku 8 Evropské úmluvy o lidských právech a článku 17 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech.

Uvedení věci do předešlého stavu neboli restituce naturální (restitutio in integrum), je zákonem preferovaný způsob náhrady materiální škody. Jak hledí soudy na tento způsob nápravy škody? Jaké povinnosti plynou z jejich soudní praxe? Tento článek se věnuje podmínkám naturální restituce obsaženým jak v nové judikatuře, tak i té starší.

V tomto článku bychom se zaměřili na nová pravidla moderace smluvní pokuty ve světle významného rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu.

Judikát tohoto měsíce je opět z oblasti pracovního práva.

Obecně je právní praxí i judikaturou zastáván názor, že jednou z nezbytných podmínek konání rozhodčího řízení je existence rozhodčí smlouvy, neboť ta je považována za základ pro konstituování pravomoci rozhodců projednat spor a rozhodnout o něm namísto jinak příslušných soudů. Část autorů se ovšem s tímto tradičním názorem neztotožňuje.

Co je nutné splnit, aby mohl jednatel za společnost uzavírat smlouvy sám se sebou? Co všechno musí jednatel učinit, když se ocitne tzv. ve střetu zájmů, a co na to judikatura Nejvyššího soudu?

V tomto příspěvku se budeme zabývat situací, kdy autoservis způsobí na jím opravovaném vozu škodu a vlastník vozu požaduje namísto opravy vozu náhradu způsobené škody v penězích, přičemž autoservis navzdory žádosti vlastníka vůz přesto opraví. Zejména v případě, kdy takovým autoservisem bude neautorizovaný smluvní servis určený pojišťovnou k opravě vozu po dopravní nehodě, může vzniknout otázka, zda vlastník vozu je povinen navzdory své žádosti o peněžní náhradu škody přijmout nevyžádaně opravený vůz, resp. zda má autoservis nárok požadovat po vlastníku vozu náhradu za provedenou (nevyžádanou) opravu.