Články s tagem: nejvyšší soud

Rozsudek 31 Cdo 2273/2022[1] reflektuje významný posun v interpretaci právních norem týkajících se smluvních pokut a jejich moderace. Zvláštní pozornost je v něm věnována i souvislostem s problematikou absolutní neplatnosti, která se v daném kontextu stává klíčovým aspektem při posuzování ujednání o smluvních pokutách.

Brno 11. června (ČTK) - Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání Povodí Moravy proti rozhodnutí, podle kterého muselo zaplatit 670.000 korun majitelům zatopeného pozemku pod vodním dílem Nové Mlýny. Dále tak platí rozsudek brněnských soudů, jeden z prvních, který vycházel z nové judikatury Ústavního soudu k dlouhodobému omezení užívacího práva.

Nejvyšší soud se zabýval odpovědností nájemce za škodu způsobenou vytopením bytu v důsledku prasklého uzávěru vody pod umyvadlem.

Pro svůj příspěvek jsem si vybral judikáty Nejvyššího soudu z posledních zhruba 10 let. Některé z nich ještě nejsou přístupné ani v informačních systémech. Jde o judikáty, které se vztahují ke kontroverzním tématům, nebo mají praktický význam pro postup advokáta u soudu.

Judikát tohoto měsíce se zabývá především výkladem § 2971 obč. zákoníku.

Když v roce 2014 zavedl (tehdy) nový občanský zákoník institut náhrady za převzetí zákaznické základny bývalého nájemce, vzbudilo to zejména u pronajímatelů řadu otázek. Alespoň jednu z nich nedávno definitivně vyřešil Nejvyšší soud.

Justiční blok kongresu Právního prostoru pravidelně využívám pro zamyšlení nad stavem vrcholných soudů. Ani letos to nebude jinak. Navážu na svá vystoupení v minulých letech, jakož i na příspěvky, které zazněly na mezinárodní konferenci pořádané Nejvyšším soudem v září 2023 u příležitosti jeho 30. narozenin, jejíž název by bylo možné volně parafrázovat slovy „k čemu jsou dobré vrcholné soudy“. Fakta, která zmiňuji, jsou veřejně známá, jsou dostupná, a jakkoliv jsou znepokojivá, nechávají nás překvapivě chladnými. Jako bychom si prostě zvykli na to, že „věci jsou tak, jak jsou“.

V českém trestním právu je poskytována ochrana vážnosti, cti a dobré víry fyzické osoby před pomluvou, která by mohla vážným způsobem ohrozit její společenský a rodinný život. Jedná se o mravní hodnoty člověka, které požívají ochrany v článku 10 Listiny základních práv a svobod (dále jen „LZPS“), článku 8 Evropské úmluvy o lidských právech a článku 17 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech.

Uvedení věci do předešlého stavu neboli restituce naturální (restitutio in integrum), je zákonem preferovaný způsob náhrady materiální škody. Jak hledí soudy na tento způsob nápravy škody? Jaké povinnosti plynou z jejich soudní praxe? Tento článek se věnuje podmínkám naturální restituce obsaženým jak v nové judikatuře, tak i té starší.

V tomto článku bychom se zaměřili na nová pravidla moderace smluvní pokuty ve světle významného rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu.

Judikát tohoto měsíce je opět z oblasti pracovního práva.

Obecně je právní praxí i judikaturou zastáván názor, že jednou z nezbytných podmínek konání rozhodčího řízení je existence rozhodčí smlouvy, neboť ta je považována za základ pro konstituování pravomoci rozhodců projednat spor a rozhodnout o něm namísto jinak příslušných soudů. Část autorů se ovšem s tímto tradičním názorem neztotožňuje.

Co je nutné splnit, aby mohl jednatel za společnost uzavírat smlouvy sám se sebou? Co všechno musí jednatel učinit, když se ocitne tzv. ve střetu zájmů, a co na to judikatura Nejvyššího soudu?

V tomto příspěvku se budeme zabývat situací, kdy autoservis způsobí na jím opravovaném vozu škodu a vlastník vozu požaduje namísto opravy vozu náhradu způsobené škody v penězích, přičemž autoservis navzdory žádosti vlastníka vůz přesto opraví. Zejména v případě, kdy takovým autoservisem bude neautorizovaný smluvní servis určený pojišťovnou k opravě vozu po dopravní nehodě, může vzniknout otázka, zda vlastník vozu je povinen navzdory své žádosti o peněžní náhradu škody přijmout nevyžádaně opravený vůz, resp. zda má autoservis nárok požadovat po vlastníku vozu náhradu za provedenou (nevyžádanou) opravu.

Brno 3. dubna (ČTK) - Případem bývalého ředitele společnosti IZIP Jiřího Paška a společníka firmy FINIM Ilji Čurdy se musí znovu zabývat Městský soud v Praze. Oba si původně vyslechli šestileté tresty vězení za podvod.

Otázky týkající se osobního styku nezletilých s rodiči zaujímají klíčové místo v soudní praxi, neboť tyto otázky mj. přímo ovlivňují duševní, citový a výchovný rozvoj dětí. V tomto kontextu se nám představuje případ, v němž matka nezletilého syna podala návrh na pozastavení rodičovské odpovědnosti otce, jenž byl odsouzen za sexuální trestné činy spáchané na nezletilých příbuzných nezletilého syna.

Miroslav Hromada je soudce Nejvyššího soudu, vysokoškolský učitel i autor odborných textů se specializací na pracovněprávní vztahy. Jako jeden ze čtyř zajímavých přednášejících vystoupí v rámci pracovněprávního bloku na kongresu Právní prostor. Že je na co se těšit napovídá i dnešní rozhovor.

Brno 15. března (ČTK) - Nejvyšší soud (NS) je připraven sjednocovat rozhodovací praxi i v rodinném právu a dalších oblastech, kde zatím nelze podat dovolání, a spory tak míří rovnou k Ústavnímu soudu.

V čerstvém rozsudku řešil Nejvyšší soud otázku, co může být pracovním úrazem.

Brno 8. března (ČTK) - Rozsudek v kauze takzvaných trafik pro poslance ODS přezkoumá Nejvyšší soud. Dovolání podle České televize (ČT) podal jak bývalý premiér Petr Nečas (ODS), tak bývalý náměstek ministra zemědělství Roman Boček.

Běžná praxe zaměstnavatelů spočívající v udělení výpovědi pro jistotu v situaci, kdy již se zaměstnancem zrušili okamžitě pracovní poměr, se nemusí vyplatit.

Brno 6. března (ČTK) - Nejvyšší soud (NS) potvrdil herci Oldřichu Kaiserovi odškodnění 400.000 korun od mediálního domu Czech News Center. Nenašel důvod ani ke zvýšení ani ke snížení částky.

Brno 4. března (ČTK) - Vlastník pozemku s účelovou komunikací v nově postavené čtvrti rodinných domků na okraji Holasic na Brněnsku měl povinnost udržovat ji bezpečnou a schůdnou.

Funkce člena statutárního orgánu obchodní korporace je z hlediska její právní úpravy doménou především obchodního práva a v případě obecných otázek týkajících se statutárního orgánu jakékoli právnické osoby se zde uplatní též občanský zákoník.

Funkce člena statutárního orgánu obchodní korporace je z hlediska její právní úpravy doménou především obchodního práva a v případě obecných otázek týkajících se statutárního orgánu jakékoli právnické osoby se zde uplatní též občanský zákoník.