Kontrola korespondence jako podmínka styku rodiče s nezletilým

Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí ze dne 11. 1. 2024, sp. zn. 24 Cdo 1836/2023 zabýval vztahem přímého a nepřímého styku otce s nezletilým a upozornil na případné porušení základních práv v případě podmínění nepřímého styku.

Skutkové okolnosti případu

Matka nezletilého syna podala návrh k soudu prvního stupně, kterým se domáhala, aby byl otec nezletilého zbaven rodičovské odpovědnosti nebo aby alespoň byl výkon jeho rodičovské odpovědnosti pozastaven. Hlavním důvodem tohoto návrhu byla skutečnost, že v období mezi lety 2017 až 2019 otec na dceři matky z předchozího manželství (polorodá sestra nezletilého) spáchal trestný čin znásilnění v souběhu s přečiny svádění k pohlavnímu styku a dále přípravy dalšího trestného činu pohlavního zneužívání. V roce 2021 byl za tyto zločiny odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 6 let a současně mu byla stanovena povinnost nahradit nezletilé dceři matky způsobenou nemajetkovou újmu. V rámci tohoto trestního řízení bylo dále zjištěno, že otec byl za obdobné chování již dříve odsouzen, a to za pohlavní zneužívání své nezletilé sestry a za pohlavní zneužívání a incest své druhé nezletilé sestry. Všechny osoby jsou nezletilému synovi blízké, navíc otec nezletilého vykonával zločiny na dceři matky v době, kdy byl nezletilý přítomen v domácnosti a daná jednání tedy mohl spatřit. Matka tedy měla za to, že otec se svým jednáním zcela diskvalifikoval z podílu na péči o syna.

Okresní soud v Kutné Hoře na návrh matky pozastavil výkon rodičovské povinnosti, avšak s výjimkou zaslání jednoho dopisu každý měsíc prostřednictvím matky a telefonických hovorů uskutečňovaných prostřednictvím telefonního čísla matky za její přítomnosti každý týden po dobu nejvýše 15 minut. Soud první instance dále rozhodl, že v případě, kdy matka shledá společně s orgánem sociálně právní ochrany dětí (dále jen „OSPOD“) obsah dopisu rozporný s nejlepším zájmem nezletilého, nemusí dát dopis nezletilému přečíst a vrátí jej otci. Okresní soud toto své rozhodnutí odůvodnil tím, že v nejlepším zájmu dítěte je pouhé pozastavení rodičovské odpovědnosti otce, který se spácháním trestných činů, za něž byl odsouzen, z faktického výkonu rodičovské odpovědnosti sám vyloučil. Trestné činy byly prováděny proti nezletilé dceři matky, nikoliv jeho synovi, a i přesto že nezletilý byl s činy seznámen, neměl na otce negativní vzpomínky a občasný kontakt by mu nevadil. Otec proti prvoinstančnímu rozhodnutí podal odvolání. 

Krajský soud v Praze potvrdil rozsudek soudu prvního stupně o pozastavení výkonu rodičovské odpovědnosti a o úpravě „písemného styku“ otce s nezletilým. V rozhodnutí odvolací soud poukázal na nezbytnost vzít v úvahu nejen zásady nejlepšího zájmu dítěte, ale i princip minimalizace zásahu do práva na rodinný život. Krajský soud dále uvedl, že s ohledem na zjištěné osobnostní charakteristiky otce, který má nulový náhled na své jednání, není vhodné, aby styk otce s nezletilým probíhal byť i formou telefonických hovorů, jejichž obsah je obtížně korigovatelný a nepředvídatelný. Po matce rovněž nelze dle odvolacího soudu požadovat, aby byla po spáchání uvedených činů na jejich dětech u hovorů přítomná. Proti rozsudku Krajského soudu v Praze podal otec dovolání s odkazem především na zájem dítěte. V dovolání rovněž otec zdůraznil, že nezletilý syn je teprve v předškolním věku, a tedy písemná forma styku je vzhledem k jeho věku vyloučena. Nezletilý syn otcovi sám nenapíše a pro zjištění obsahu dopisu je odkázán na matku, která mu je musí číst. Otec rovněž pochybuje, zda matka vzhledem ke svému velmi negativnímu postoji k otci synovi dopisy vůbec bude předávat. 

Lze podmínit korespondenci rodiče s dítětem kontrolou třetí osoby?

Nejvyšší soud ve svém zprvu zdůraznil, že je dán zájem nezletilého na zachování klidného rodinného prostředí, v rámci něhož by nebyl dotčen na svém příznivém duševním, citovém a mravním vývoji. Původní běžné rodinné vztahy byly z důvodu trestněprávního jednání otce zcela zpřetrhány a komunikace ze strany matky z lidsky naprosto pochopitelných důvodů neprobíhá. Dále se dovolací soud zabýval pojmem „osobní styk“, který s pomocí judikatury definoval jako jakoukoli komunikaci mezi dítětem a rodičem, tedy nikoliv pouze přímý, ale i nepřímý styk spočívající např. v telefonickém, písemném nebo jiném spojení rodiče a dítěte.[1] Občanský zákoník dále ovšem neupravuje, jak má být nastaven osobní styk rodiče s dítětem v případě pobytu ve výkonu trestu odnětí svobody. Zpravidla není nutné o této objektivní překážce uvažovat, avšak v případě potřeby není vyloučeno, byť i nepřímý styk, určit soudním rozhodnutím. 

Nejvyšší soud ovšem shledal způsob úpravy písemného styku nezletilého s otcem v napadeném rozsudku odvolacího soudu problematickým. Nepřímý styk je dle ustálené soudní praxe k přímému styku v poměru speciality, nikoliv subsidiarity. To znamená, že se uplatní tehdy, jestliže objektivní okolnosti vylučuje styk přímý, který má vždy přednost.[2] V tomto případě je žádoucí, aby nebyl nezletilý vystaven jakýmkoliv osobním stykem s otcem škodlivým účinkům na jeho mravním a duševním vývoji. Není-li dán zájem na přímém styku otce s nezletilým z důvodu ochrany mravního a duševního vývoje, nelze si představit zájem na styku nepřímém. Dle dovolacího soudu to nelze ani překlenout povolením písemného styku pod plnou kontrolou matky nezletilého. Kontrola dopisů se dostává do rozporu s listovním tajemstvím dle čl. 13 Listiny základních práv a svobod. Respektování rodinného a soukromého života, obydlí a korespondence je upraveno i v čl. 8 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Ve vztahu k dítěti je úprava listovního tajemství zakotvena v čl. 16 Úmluvy o právech dítěte, a to konkrétně tak, že „žádné dítě nesmí být vystaveno svévolnému zasahování do svého soukromého života, rodiny, domova nebo korespondence…“, s tím, že „dítě má právo na zákonnou ochranu proti takovým zásahům nebo útokům.“ 

Narušení listovního tajemství je možné pouze v případech stanovených zákonem. V českém právním řádu jsou takovými zákony především trestní řád a zákon o výkonu trestu odnětí svobody. Ze žádného zákona ovšem nevyplývá oprávnění kontrolovat korespondenci mezi dítětem a rodičem druhým rodičem, případně OSPOD. Existuje-li tedy riziko závadného obsahu dopisů posílaných otcem nezletilého, lze takovou situaci řešit toliko zákazem této nepřímé formy styku. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že omezení či podmínění styku nezletilého syna s otcem nemůže spočívat v kontrole a vyhodnocení škodlivosti korespondence, kterou by prováděla sama matka či OSPOD. Na matce nelze jednak spravedlivě požadovat, aby objektivně posuzovala korespondenci od otce, s kterým má z důvodu jeho protiprávního jednání konflikt, a především stát nemůže na matku přenést oprávnění k cenzuře soukromé korespondence otce k dítěti, které sám nemá. Rozhodnutí odvolacího soudu tedy spočívalo na nesprávném posouzení věci. 

Závěr 

Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne 11. 1. 2024, sp. zn. 24 Cdo 1836/2023 shledal výše vymezený způsob úpravy písemného styku otce s nezletilým synem problematickým a neslučitelným s principem zachování listovního tajemství. Přestože byl otec odsouzen za závažné trestné činy vůči dceři matky způsobené v blízkosti nezletilého, Nejvyšší soud zdůraznil, že ochrana nejlepšího zájmu nezletilého syna je klíčovým aspektem. Dovolací soud v závěru svého rozhodnutí rovněž doplnil, že styk otce s dítětem nelze zatím řešit ani tzv. navykacím režimem, tedy režimem, kdy se nepřímý styk postupně rozšiřuje na styk přímý. 

 

---