Články s tagem: nejvyšší soud

V tomto judikátu měsíce se podíváme na další zajímavý pracovněprávní příběh.

O zmaření provedení díla pojednává § 2613 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“), když stanoví, že „zmaří-li objednatel provedení díla z důvodu, za nějž odpovídá, náleží zhotoviteli cena za dílo snížená o to, co zhotovitel neprovedením díla ušetřil.“

Bylo to jednoho letního odpoledne, kdy se na dvorku rodinného domu v malé obci na Břeclavsku odehrál incident, který se později stal předmětem soudního řízení. Na první pohled banální spor o křovinořez mezi bývalými partnery se proměnil v násilný konflikt, jehož následky si vyžádaly nejen lékařské ošetření, ale i zásah policie.

Brno 9. dubna (ČTK) - Nejvyšší soud (NS) vyzval plénum Ústavního soudu (ÚS), aby zrušilo dvě formulace v zákonech o odškodnění za újmy způsobené očkováním. Znění zákona podle něj odporuje ústavnímu pořádku.

Přestože se vymezení předmětu podnikání a činnosti obchodních korporací v jejich zakladatelském právním jednání, které se následně zapisuje do obchodního rejstříku, nejeví na první pohled jako problematické, stále se v praxi objevují různé varianty zápisu těchto skutečností, které však neodpovídají požadavkům zákona, jak je vykládají soudy.

Je přípustná jednostranná změna místa plnění – bankovního účtu? Za jakých podmínek lze aplikovat náhradní plnění složením do soudní úschovy?

Judikátem tohoto měsíce je rozhodnutí, které vyvolalo nebývalou odezvu, a to nejen v rámci odborné veřejnosti.

Alkohol na pracovišti představuje závažný fenomén s významnými právními důsledky, které se promítají jak do pracovněprávních vztahů, tak do oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Soudní praxe v minulosti naznačovala, že při řešení alkoholu na pracovišti je vždy nezbytné individuální posuzování každého případu, s ohledem na jeho kontext a povahu konkrétních skutkových okolností. Je tento závěr i dnes stále aktuální?

V českém právním systému se někdy objevují případy, které víří debaty o hranicích trestního práva, jako kauza projednávaná pod spisovou značkou 7 Tdo 725/2024. Tento případ, týkající se údajného týrání osoby žijící ve společné domácnosti, přinesl nejen otázky o tom, co lze považovat za „týrání“ podle § 199 trestního zákoníku, ale také o tom, jakým způsobem by měly soudy přistupovat k hodnocení důkazů a interpretaci skutkových okolností.

Judikátem měsíce jsme zvolili rozhodnutí Ústavního soudu, které mě mimořádně potěšilo.

Velký senát Nejvyššího soudu České republiky vydal dne 10. 4. 2024 pod č. j. 31 Cdo 225/2024-543 usnesení, v němž se zabýval problematikou notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti jako exekučního titulu k vyklizení nemovitosti (dále jen „Usnesení“). Velký senát Nejvyššího soudu České republiky se ve svém odůvodnění odchýlil od předchozího rozhodnutí a potvrdil, že notářský zápis se svolením k přímé vykonatelnosti je exekučním titulem pro vyklizení nemovitosti.

Nejvyšší soud vyjasnil, jak žalovat svěřenského správce a kdy lze přezkoumávat (ne)platnost založení svěřenského fondu.

Brno 13. února (ČTK) - Nejvyšší soud odmítl dovolání Mikulova na Břeclavsku ve sporu o hrobku rodu Dietrichsteinů. Dovolání směřovalo proti rozsudkům Okresního soudu v Břeclavi a Krajského soudu v Brně, které cennou památku přiřkly Dietrichsteinům.

Brno 5. února (ČTK) - Krajský soud v Brně musí znovu otevřít spor o vlastnictví vozovky, chodníků a parkovišť na městských pozemcích za Lužánkami v Brně. Nejvyšší soud (NS) vyhověl dovolání společnosti Czechcity podnikatele Libora Procházky, zjistila ČTK z úřední desky, kde je rozhodnutí ode dneška dočasně zpřístupněné.

Brno 27. ledna (ČTK) - Nejvyšší soud (NS) přezkoumá verdikt nad Pavlem Jirečkem, jenž si má odpykat 26 let ve vězení za umučení muže ve sklepě domu na Svitavsku. Činu se dopustil s Pavlem Golubničenkem, který si vyslechl osmnáctiletý trest a možnost dovolání nevyužil.

Nejvyšší soud potvrdil oprávněnost výpovědi z důvodu nesplnění požadavků na řádný výkon práce v oblasti komunikace a spolupráce, tedy tzv. měkkých dovedností.

Nejvyšší soud České republiky zveřejnil dne 11. 12. 2024 usnesení sp. zn. 27 Cdo 3391/2023, v němž dovodil, že všechny obchodní korporace jsou povinny předmět podnikání zapsaný do obchodního rejstříku vymezit tak, aby reflektoval jejich zakladatelské právní jednání (společenskou smlouvu, stanovy).

S konceptem předsmluvní odpovědnosti je navzdory jejímu legislativnímu zakotvení v občanském zákoníku spojena stále řada otázek, jejichž řešení je ponecháno na rozhodovací praxi soudů.

Nejvyšší soud řešil vzájemné předkupní právo vlastníka stavby a pozemku v případě převodu spoluvlastnického podílu s ohledem na novelu občanského zákoníku.

Brno 18. prosince (ČTK) - Nejvyšší soud odmítl dovolání bývalého poslance Dominika Feriho. Za znásilnění dvou dívek a za další pokus o znásilnění dostal tříletý trest vězení.

Smyslem institutu tzv. nezbytné cesty je, za zákonem stanovených podmínek, zajistit potřebné napojení nemovitých věcí na veřejnou cestu. Jak je tomu v případě jednotek (bytů a nebytových prostor)?

Je nezbytně nutné, aby byl vedoucí odštěpného závodu zároveň zaměstnancem? A je možné ustanovit více vedoucích odštěpného závodu, jakož i požadavek na jejich společné zastupování?

Brno 2. prosince (ČTK) - Nejvyšší soud odmítl dovolání ženy z Jihlavy, která si tak odpyká 18 let ve vězení za vraždu matky. Do kávy jí nalila metanol. Podle pravomocného rozsudku čin plánovala. Odsouzená podala dovolání jak proti výroku o trestu, tak proti výroku o vině.

Ve chvílích krize ve vztahu může být silné pokušení pátrat po odpovědích v osobní korespondenci partnera.

V polovině roku 2025 by měla vejít v účinnost novela občanského soudního řádu, která po dlouhé době přinese pozitivní změnu pro pronajímatele bytů. Návrh novely obsahuje nový institut rozkazu k vyklizení, který bude možné využít v civilním řízení místo žaloby na vyklizení bytu.