Články s tagem: občanský zákoník

K otázce vnosu do společného jmění manželů z výhradního majetku jednoho z manželů získaného neplatným právním jednáním ve smyslu § 714 OZ.

Jaké změny pro zaměstnavatele přinese zákon o ochraně oznamovatelů zavádějící v České republice institucionální ochranu oznamovatelů, který čeká na schválení Senátem?

Jedna z hlavních otázek, která souvisí s právním jednáním vůči nepřítomné osobě, zní, kdy této osobě dané právní jednání dojde [1].

Zamýšleli jste uzavřít typově upravenou smlouvu, ale chybí vám některá z podstatných náležitostí? Použili jste při tvorbě smlouvy vzor a omylem jste opomněli přizpůsobit některá ujednání? Obáváte se, že se soud ani nepokusí výkladem zjistit Vaši skutečnou vůli, protože se smluvní ujednání jeví jako naprosto jednoznačná? I v těchto situacích existuje řešení.

Následující článek pojednává o rozdílném pojetí škody.

Následující článek pojednává o rozdílném pojetí škody v civilním a trestním řízení.

Novela občanského zákoníku zavedla s účinností od ledna letošního roku nový smluvní typ - smlouvu u digitálních službách. O jakou smlouvu se jedná? Co jsou digitální služby a digitální obsah a jaký je mezi nimi rozdíl? To vše nám v následujícím rozhovoru představí a přiblíží Mgr. Jiří Kučera, advokát Kučera & Associates, advokátní kancelář.

Následující článek pojednává o rozdílném pojetí škody v civilním a trestním řízení.

Jak bylo slíbeno v posledním dílu našeho seriálu, tématem tohoto článku bude hlavní atribut svěřenského fondu, kterým je majetek. Postupně se zaměříme na problematiku vkladu a následného zvýšení majetku, otázky související s plněním ze svěřenského fondu a rovněž na daňové souvislosti uvedeného.

Je možné hledět na vztah právnických osob, ve kterém jedna společnost ovlivňuje druhou, stejně jako na vztah fyzické osoby a osoby blízké? Lze v takovém případě přenechat předmět nájmu k užívání i bez souhlasu pronajímatele?

Nesplnění dluhu obchodním partnerem představuje nepříjemnou, bohužel však vcelku běžně se vyskytující situaci. Věřitel pak musí zvažovat, jak se svého nároku domoci. Věc přitom nemá jen jediné řešení.

Rodina a manželství jsou základem společnosti, a proto požívají zvláštní právní ochrany. Jedním z nejdůležitějších projevů této zásady je ochrana rodinného domu nebo bytu, která je zakotvena v § 747 občanského zákoníku.[1] Toto ustanovení uznává význam rodinného domova jako místa útočiště, bezpečí a jistoty rodiny a jeho cílem je zajistit, aby rodiny nebyly zbaveny svého domova bez řádného soudního řízení.

Napříč celou Českou republikou se nachází tisíce prázdných domů. Příčiny opuštěných staveb můžeme najít v historii (Benešovy dekrety, restituce i církevní restituce), důvodů, proč jsou i v centru hlavního města vidět prázdné budovy, často v havarijním stavu, je též mnoho. Od neschopnosti se mezi dědici domluvit, přes nedostatečně identifikované vlastníky až po zoufale pomalé soudní procesy.

V poslední době se nezřídka vyskytovaly situace, kdy SVJ v rámci svých stanov zakazovaly jednotlivým vlastníkům jednotek krátkodobý pronájem – třeba prostřednictvím Airbnb. K tomuto tématu se nedávno vyjádřil i sám Nejvyšší soud.

Smluvní pokuta je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak dlužníka motivovat ke splnění smluvní povinnosti. Jaké jsou její limity?

Tento článek si klade za cíl analyzovat souladnost právní úpravy změny pohlaví s ochranou vybraných lidských práv, které s problematikou transgender úzce souvisí, a to na vnitrostátní, unijní i mezinárodní úrovni.

V dalším díle našeho seriálu se zaměříme na téma zřízení, vzniku a následného zániku svěřenského fondu. Postupně bude rozebrán proces zřízení a vzniku svěřenského fondu, a to včetně rozlišení svěřenského fondu zřízeného inter vivos a mortis causa.

Částky vyplacené jako kompenzace následků dopravní nehody vytrvale rostou. Loni se průměrné odškodnění vyšplhalo na 998 tisíc korun, což je o 71 tisíc více než v roce 2021.

Jednání za právnickou osobu se může jevit jako zdánlivě jednoduché téma, nicméně praxe ukazuje, že mnohdy členové orgánů či zaměstnanci právnických osob nemají správnou vědomost o tom, zda jsou oprávněni právnickou osobu zastoupit či nikoliv.

V lednu byl na webu Právního prostoru zveřejněn dvojdílný článek „20 otázek: co učitelé smějí a co nesmějí, ale přesto to často dělají“.[1] S některými závěry se neztotožňuji, a proto se k tématu vracím. Ke všem 20 otázkám připojuji svůj pohled.

Vědění je významnou občanskoprávní skutečností.

Na základě rozboru právní úpravy, judikatury a komentářů bylo v předchozím teoretickém článku vyvozeno, že na kauci se pohlíží (nebo minimálně lze pohlížet) jako na dluh pronajímatele vůči nájemci, a to včetně souvisejícího úroku. V druhém (tj. praktickém) článku, nechť je teorie uvedena do praxe.

Rozsáhlá novela občanského zákoníku přináší novou, ucelenou úpravu poskytování digitálního obsahu. Zavádí nový smluvní typ, zvláštní práva z vadného plnění a další.

K sepsání tohoto výkladu mne „donutila“ praxe a mnoho dotazů z řad podepisujících. Tápou v tom, na který dokument patří vlastnoruční podpis a na který jen podpis.

Smluvní pokuta je častým smluvním mechanismem postihujícím porušení sjednané povinnosti jednou ze smluvních stran. Jelikož však vůle stran nemůže být při sjednávání a uplatňování smluvní pokuty bezbřehá, obsahuje občanský zákoník řadu korekčních mechanismů; jedním z nich je tzv. moderace smluvní pokuty.