Články s tagem: pohledávka

Žijeme ve světě, kde mezilidské vztahy nepoznaly spory, soudců proto není třeba, kde dlužníci plní své povinnosti, takže soudních exekutorů není třeba, kde se lidé nedostávají do dluhové pasti, a tak insolvenčních správců rovněž není třeba. Čtenáře jistě napadne, jak utopický takový model je.

S přijetím nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) došlo v českém právním řádu k nejedné významné změně. Jednou z nich bylo stanovení nového předpokladu pro započitatelnost pohledávek. Konkrétně dle ustanovení § 1987 odst. 2 obč. zákoníku jsou pohledávky „nejisté“ nebo „neurčité“ nezpůsobilé k jednostrannému započtení.

Z oficiální informace o činnosti Finanční správy České republiky za rok 2019 vyplývá, že nejefektivnějším a nejvíce využívaným způsobem provádění daňové exekuce je daňová exekuce přikázáním pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb podle ustanovení § 190 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“), tj. exekuce finančních prostředků z bankovního účtu daňového dlužníka.

V praxi se stává, že právo ze zajištění má lepší (dřívější) pořadí než pohledávka oprávněného, která je předmětem výkonu rozhodnutí, a proto na ně nemá nařízení výkonu rozhodnutí žádný vliv. Předmětem tohoto článku je souběh exekuce k pohledávce s dřívějším zástavním právem k této pohledávce a procesní důsledky takového souběhu.

Článek se zabývá předpoklady pro vydání rozhodnutí o splnění oddlužení a o osvobození dlužníka od placení pohledávek jeho věřitelů. Všímá si toho, že tzv. oddlužovací novela přináší výraznou (a značně problematickou) změnu nastavení minimální ekonomické nabídky dlužníka pro jeho věřitele a zároveň relativizuje míru uspokojení jejich pohledávek.

Nový občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, ve svém ustanovení § 1987 odst. 2 stanovil obecné pravidlo, že pohledávka nejistá nebo neurčitá není způsobilá k započtení. Obecnost formulace vyvolávala od počátku nejasnosti, jaké že pohledávky budou považovány za pohledávky nejisté či neurčité, tedy jaké pohledávky nebude možné uhradit jednostranným zápočtem.

Názory jednotlivých soudů na poměřování nákladů exekuce ve snížené či nesnížené výši se často různí, a to i v rámci senátů jednoho soudu. Při přihlédnutí k samotnému znění daňového řádu a nákladů které bude daňový subjekt povinen uhradit, se autor přiklání k poměřování nákladů v poloviční výši.

Ustáleným předmětem diskusí odborné veřejnosti v oblasti exekucí jsou v poslední době účinky insolvenčního řízení na probíhající exekuce, uvolňování podmínek oddlužení, zastavování exekucí vedených na základě neplatných rozhodčích doložek a otázka místní příslušnosti soudních exekutorů.

Právní úprava postoupení pohledávky, převzetí dluhu a přistoupení k dluhu je obsažena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“). Všechny tři uvedené právní instituty řeší zákonné podmínky změn v osobě dlužníka či věřitele, ke kterým v praxi často dochází, vždy však s určitými rozdíly, jež se týkají například souhlasu dlužníka či věřitele s danou změnou.

Přirozenou ambicí úvah de lege ferenda jsou pokusy nastínit inovátorský pohled na možnosti úpravy rigidního charakteru nebo na dlouhodobě zavedené postupy. Důvody vyvolávající potřebu úvahy de lege ferenda jsou zejména uvědomění si nedostatečnosti dosavadní úpravy, poznatky odborníků získané aplikační praxí nebo pozitivní zkušenosti ze zahraniční či příbuzné právní úpravy.

Vývoj exekučního práva zaznamenal mnoho případů, kde byl stavěn exekutor do dvojí pozice - orgánu veřejné moci a podnikatele. Vždy se zvolil výklad práva pro exekutora méně výhodný. Žádný z těchto excesů práva však není tak intenzívní a do očí bijící jako aktuální situace týkající se vztahu exekučního a insolvenčního řízení. Tedy situace, kdy v průběhu exekučního řízení je podán insolvenční návrh a povinný projde úspěšně oddlužením.

Dle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. byla při podání odpůrčí žaloby dle § 42a (odporovatelnost) zavedená praxe taková, že i pokud věřitel neměl vykonatelnou pohledávku, tj. existující exekuční titul, avšak běžel soudní spor o přiznání případné vykonatelnosti pohledávky věřitele, soud řízení, kterým věřitel odporoval zkracujícímu jednání dlužníka, přerušil a čekal do vyřízení věci v soudním řízení, ve kterém šlo o přiznání pohledávky věřitele.

V obchodním styku často dochází k situacím, kdy pohledávky nejsou uhrazené dlouhou dobu po splatnosti. Důvodů může být hned několik, a to od platební neschopnosti dlužníka, účelného jednání, až po neshody ohledně výše faktury. Dopad je však u všech těchto situací stejný: věřiteli zůstává v rozvaze pohledávka, která může zkreslit věrný obraz účetnictví společnosti.

Export českých firem dosáhl v roce 2015 i přes nejistou situaci na některých klíčových trzích rekordních čísel. Spolu s tím ale vzrostla i rizika spojená s možnou insolvencí odběratele a složitým vymáháním dlužných částek. Nesplacené pohledávky mnohdy znamenají problémy vedoucí až k druhotné platební neschopnosti exportérů. Jednou z klíčových možností zajištění stability podnikání se proto v současnosti stává účinné zajištění pohledávek.