Opravné položky k pohledávkám
V obchodním styku často dochází k situacím, kdy pohledávky nejsou uhrazené dlouhou dobu po splatnosti. Důvodů může být hned několik, a to od platební neschopnosti dlužníka, účelného jednání, až po neshody ohledně výše faktury. Dopad je však u všech těchto situací stejný: věřiteli zůstává v rozvaze pohledávka, která může zkreslit věrný obraz účetnictví společnosti.
Každá účetní jednotka by proto měla minimálně při účetní závěrce posoudit, zda by k pohledávkám, které jsou několik měsíců po splatnosti, měla vytvořit opravnou položku na snížení účetní hodnoty pohledávky. U snížení hodnoty se jedná o přechodný stav, jelikož je ještě šance, že dojde k úhradě před uplynutím promlčecí lhůty.
Opravné položky lze přitom vytvářet dvěma různými způsoby, a to jako zákonné – daňové, anebo účetní.
Zákonné, neboli daňově uznatelné opravné položky se řídí zákonem o rezervách, který jasně stanovuje do jaké výše a za jakých podmínkek vytvořit opravně položky tak, aby byly daňově uznatelné a mohly být uplatněny v daňovém přiznání. Účetní snížení hodnoty pohledávky je spojeno s minimem omezení, jelikož nemají dopad na daňový základ. Vytváří se v době, kdy subjekt zjistí, že dlužník je v platební neschopnosti. Tyto opravné položky jsou tvořeny povinně z důvodu zabránění zkreslení věrného obrazu účetnictví. Zásadní rozdíl mezi zákonnými a účetními opravnými položkami je ten, že zákonné jsou daňově uznatelné a účetní nikoliv.
Mají-li být vytvořeny k pohledávkám opravné položky, musí být splněny tyto podmínky:
- pohledávky musí být po splatnosti,
- nesmí být promlčeny (po dobu soudního řízení promlčecí lhůta neběží),
- musí být vedeny v účetnictví,
- nesmí být účetně odepsány,
- musí být při vzniku zdanitelným výnosem.
Opravné položky se vykazují ve výkazu zisků a ztrát, rozvaze a příloze. V příloze k účetní závěrce uvádí výši opravných položek na začátku a na konci účetního období a jejich zvýšení či snížení během účetního období malé a mikro účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, a velké a střední účetní jednotky.
V případě, že pominou důvody existence opravné položky, musí být buď částečně, nebo zcela rozpuštěna. Ví-li účetní jednotka, že je snížení definitivní, nahradí opravnou položky jednorázový odpis.
Zdroj: BNT journal
Další články
Švarcsystém po novele zákona o zaměstnanosti: fikce pracovního poměru jako nový následek nelegální práce
Návrh zákona o platformové práci přináší vedle změn v oblasti závislé práce také změnu zákona o zaměstnanosti v oblasti nelegální práce. Zatímco původní návrh počítal s přesunem výkonu závislé práce mimo pracovněprávní vztah z kategorie nelegální práce do nově koncipované kategorie nehlášené práce, aktuální návrh po připomínkovém řízení od tohoto řešení ustoupil. Závislá práce vykonávaná mimo pracovněprávní vztah tak má i nadále zůstat nelegální prací.
AI a autorské právo
Výzvy, spory a perspektivy v éře generativní umělé inteligence
Případová studie: Alzheimerova nemoc, plná moc a ochrana majetku
Jaký vliv může mít skutečnost, že člověk trpí Alzheimerovou chorobou, na platnost právních úkonů učiněných jak jím samým, tak především osobou, kterou k tomu zplnomocnil? Je taková plná moc vůbec platná? Nahlédněme do případové studie, která byla vytvořena s cílem alespoň některé s tím související otázky objasnit.
Změna definice závislé práce? Konec švarcsystému se nekoná
Návrh zákona o platformové práci, který Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo v březnu 2026, je primárně reakcí na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy. Jeho význam však přesahuje samotnou platformovou ekonomiku. Jedna z nejvýznamnějších částí návrhu totiž prostřednictvím doprovodné novely zákoníku práce mění obecné vymezení závislé práce.
Důvěra jako zdroj odpovědnosti: Odpovídáme za naději, kterou v druhém vyvoláme?
Právo umí poměrně přesně reagovat na porušení smlouvy. Složitější je situace, kdy smlouva nevznikla, ale jeden člověk přesvědčil druhého, že se na určitý budoucí vývoj může spolehnout. Kde končí osobní naděje a kdy už může jít o právně významné spoléhání?




