Články s tagem: ústavní soud

Ústavní soud dne 23. 8. 2023 vydal nález, sp. zn. II. ÚS 859/23, týkající se určení místní příslušnosti soudů rozhodujících o úpravě poměrů k nezletilé. Stěžejním problémem případu bylo především to, že otec nezletilé, jakožto státní příslušník Ruské federace, zahájil nejdříve soudní řízení před ruskými soudy a následně i před soudy českými. Tento článek se bude detailně zabývat tímto případem a analyzovat, zda byla obecnými soudy zajištěna dostatečná ochrana rodinného života a zda byl poskytnut spravedlivý proces stěžovateli a jeho dceři.

Brno 15. listopadu (ČTK) - Výkupní ceny a roční zelené bonusy solárních elektráren pro letošní rok zůstávají beze změn. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh skupiny senátorů, kteří chtěli zrušit jeden řádek v cenovém rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ).

Samospráva je řízení a zajišťování vlastních potřeb určitého subjektu takovým způsobem, kdy si tento subjekt o některých otázkách své činnosti rozhoduje samostatně, tedy se sám spravuje prostřednictvím svých orgánů. Opakem je pak situace, kdy za něj jeho záležitosti rozhoduje někdo z vnějšího prostředí.

Brno 3. října (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost bývalého chomutovského soudce Ivana Nováka. Dostal podmínku za pokus o zneužití pravomoci. Ve stížnosti zpochybňoval zejména okolnosti nařízení odposlechů. Soud však jeho podnět odmítl jako zjevně neopodstatněný, zjistila ČTK z usnesení v databázi ÚS.

Stanovisko Ústavního soudu měnící judikaturu v oblasti náhrady nákladů řízení při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

Svěřenské fondy jsou běžnější nejen v běžném životě, ale též u soudů. Rozhodovací praxe se nejen ustaluje, ale objevuje též nové otázky. Co se událo? Kam judikatura spěje?

Praha 19. září (ČTK) - O nominaci soudce Pavla Simona k Ústavnímu soudu, novele o náhradním výživném nebo zavedení on-line žádostí o důchod má Senát rozhodovat za měsíc.

Svěřenské fondy jsou běžnější nejen v běžném životě, ale též u soudů. Rozhodovací praxe se nejen ustaluje, ale objevuje též nové otázky. Co se událo? Kam judikatura spěje?

Svěřenské fondy jsou stále běžnější nejen v běžném životě, ale též u soudů. Rozhodovací praxe se nejen vytváří, ale objevuje též nové otázky. Co se událo? Kam judikatura spěje?

Brno 7. září (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) se odmítl zabývat právní úpravou koncesionářských poplatků za média veřejné služby. S ústavní stížností a návrhem na zrušení dvou pasáží v zákonech o Českém rozhlase a České televizi se na soud obrátil muž s právním vzděláním, který neuhradil televizní poplatek za 13 měsíců v letech 2019 a 2020.

Ústavní soud v první polovině letošního roku, konkrétně dne 25. 4. 2023, vydal nález sp. zn. III. ÚS 484/23, který se týká otázky umístění nezletilého dítěte do ústavní péče. Tento případ vyvolal pochybnosti ohledně dodržování ústavně zaručených práv nezletilého dítěte a jeho matky, která podala ústavní stížnost proti rozhodnutím obecných soudů.

Brno 4. září (ČTK) - Proces výběru nových ústavních soudců za prezidentství Petra Pavla není podle místopředsedy Nejvyššího soudu Petra Šuka o mnoho transparentnější, než býval dříve.

Smluvní strany se mohou dohodnout, že se pracovní smlouva bude řídit jiným než českým právem. Jak ale postupovat v případech, kdy taková pracovní smlouva poskytuje menší ochranu, než právo české?

Brno 10. srpna (ČTK) - Nový předseda Ústavního soudu (ÚS) Josef Baxa bude klást důraz na srozumitelnost rozhodování pro širokou veřejnost. Právo je komplikovaný systém, někdy přímo chaos, řekl Baxa v rozhovoru s ČTK.

Brno 8. srpna (ČTK) - Do čela Ústavního soudu dnes nastupuje někdejší předseda Nejvyššího správního soudu (NSS) Josef Baxa. Ve funkci střídá Pavla Rychetského, který Ústavní soud vedl uplynulých dvacet let.

Brno 7. srpna (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) potvrdil verdikt, kvůli kterému nelze na internetovém úložišti Ulož.to vyhledat a stáhnout Pelíšky a dalších pět českých filmů.

Praha 2. srpna (ČTK) - Bývalý místopředseda Mezinárodního trestního soudu Robert Fremr bude ústavním soudcem. Ústavními soudkyněmi se stanou podle očekávání také místopředsedkyně pražského městského soudu Veronika Křesťanová a profesorka občanského práva Kateřina Ronovská. Senát jejich nominaci v tajné volbě schválil.

Dne 20. 6. 2023 vydal Ústavní soud nález sp. zn. Pl. ÚS 38/22, jímž zrušil část obecně závazné vyhlášky města Příbram, kterou město v letních měsících o jednu hodinu zkrátilo dobu nočního klidu. Podle Ústavního soudu je takové omezení doby nočního klidu překročením mezí samostatné působnosti obcí.

Odpovědnost za újmu utrpěnou při poskytování zdravotní péče je téma, které budí pozornost jak v rovině teoretické, tak v rámci aplikační praxe. Nese s sebou řadu specifických obtíží, ať již při řešení otázky důkazního břemene, příčinné souvislosti či posuzování, zda konkrétní postup lze mít za protiprávní či nikoliv.

Budu se zabývat věcmi, které budou, aspoň doufám, mít trochu přesah někam jinam než do práva. Ale s právem velmi silně souvisí, protože nakonec to, jaké je právo, jak funguje, hodně závisí na celkové atmosféře společnosti a celkovém nastavení některých parametrů, které jsou malinko mimoprávní, ale do práva se promítají tím, jak se obsah práva tvoří.

Ústava je v podstatě mírovým řádem.[1] Je tak velmi dobře představitelné, že bude upravovat pouze takové modely vládnutí (výkonu veřejné moci), které z objektivních důvodů nebude možné využít v situaci zásadního ohrožení ústavního řádu, nebo které nebudou stačit na potlačení takové mimořádné situace, přičemž alternativy výslovně v ústavě upraveny nebudou.

Praha 23. června (ČTK) - Novou ústavní soudkyní by mohla být místopředsedkyně Městského soudu v Praze Veronika Křesťanová. Prezident Petr Pavel zaslal její nominaci do Senátu.

Autorka ve svém příspěvku shrnuje judikaturu Nejvyššího soudu týkající se výše úroku z prodlení.

Právo na ochranu zdroje dle § 16 tiskového zákona, popř. § 41 zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání, je mimořádně široce koncipované a skutečně připouští jen několik málo výjimek. Vzhledem k jeho povaze je na něj hleděno jednak jako na praktickou podmínku pro novinářskou práci, ale rovněž i jako na nezbytný předpoklad pro zajištění úkolů medií v demokratickém právním státě, kdy často dochází za pomoci žurnalistů k objasňování věcí veřejného zájmu.

Autorka ve svém příspěvku shrnuje judikaturu Nejvyššího soudu týkající se výše úroku z prodlení.