Jeho schůze začne 18. října, rozhodl dnes organizační výbor horní parlamentní komory. ČTK o tom informovala senátní tisková tajemnice Lada Faldynová. Kontroverzní Istanbulskou úmluvu proti násilí na ženách a domácímu násilí výbor do návrhu programu nezařadil.
Senátoři by měli projednat také novely o podnikání na kapitálovém trhu, o zajištění majetku v trestním řízení, o osobních údajích vlastníků datových schránek a o využívání pozemků, které kraje a obce dostaly či dostanou od státu. Na programu by měla být také novela zákonů týkajících se krizových stavů a státních hmotných rezerv.
Simon je předsedou senátu Nejvyššího soudu se specializací na odpovědnost státu za škodu a nemajetkovou újmu. Předtím byl nejprve soudcem plzeňského krajského soudu a poté předsedou senátu Okresního soudu v Chebu. Podle prezidenta Petra Pavla by byl jeho nominant přínosem pro Ústavní soud nejen svou specializací, ale také rozvahou, soudcovskou zdrženlivostí a zkušenostmi z různých stupňů soudní soustavy.
Simonovi kritici se podle serveru lidovky.cz pozastavovali nad jeho zděděným podílem v jedné plzeňské stavební firmě, neboť zákon soudcům podnikání neumožňuje. Markovi Hilšerovi z klubu Starostů vadilo kromě soudcova zapojení do alternativních léčitelských kurzů také sedm Simonových rozsudků mimo jiné v kauze H-System, které Ústavní soud zrušil.
Istanbulskou úmluvu výbor nezařadil do návrhu programu přesto, že ji projednaly už všechny určené senátní výbory i ústavní komise. Její ratifikaci doporučil pouze výbor pro lidská práva. Odpůrcům úmluvy vadí, že kromě boje proti domácímu násilí a násilí na ženách se dotýká také genderových otázek a výchovy nebo předpokládá finanční podporu neziskových organizací od smluvních států. Podle ženských organizací je úmluva terčem dezinformační kampaně. Podle zastánců pomůže zlepšit pomoc obětem a představuje i symbol, že násilí je v Česku nepřijatelné.
Diskuze k článku ()