Články s tagem: zdravotnictví

Od 1. 1. 2026 vstoupil v účinnost zákon č. 324/2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří (dále jen „Zákon“), který zavádí novou povinnost zaměstnavatelů poskytovat vybraným zaměstnancům příspěvek na produkty spoření na stáří.

Otázka prioritizace pacientů v přístupu ke zdravotní péči během pandemií infekčních nemocí, které mají specifický průběh a tím i vliv na dostupnost vzácných zdrojů ve zdravotnictví je velmi palčivým tématem. Jaké byly přístupy v České republice a v Německu během pandemie COVID-19? Jaké jsou možnosti právního zakotvení pravidel?

Při praktickém zkoumání norem zdravotnického práva může být matoucí překryv ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. Občanský zákoník ve svém 9. díle v části věnované závazkům ze smluv upravuje samostatný smluvní podtyp, který je pro vztah lékaře a pacienta základní, a tím je smlouva o péči o zdraví. Jedná se v zákoně o díl relativně krátký (§ 2636–2651 občanského zákoníku), který se věnuje zejména vymezení smluvních stran, obsahu smlouvy a dále atypickým aspektům smlouvy o péči o zdraví (např. podstatným náležitostem poučení nebo nakládání se záznamy o péči).

Spory mezi pacientem a poskytovatelem zdravotních služeb patří k jedné z nejnáročnějších oblastí civilního soudnictví, a to především z důvodu jejich vysoké odborné složitosti, časté informační asymetrie mezi stranami a časté důkazní nouze na straně pacienta. Tyto okolnosti se zvláště výrazně promítají do prokazování příčinné souvislosti mezi tvrzeným pochybením při poskytování zdravotních služeb a vzniklou újmou na zdraví, která představuje klíčový předpoklad dovození povinnosti k náhradě újmy.

Brno 18. března (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost matky, která nesměla přenocovat u syna na jednotce intenzivní péče a následně žádala omluvu a odškodné. Potvrdil tak verdikt, podle kterého právo rodiče na pobyt s dítětem ve zdravotnickém zařízení není absolutní.

Praha 18. února (ČTK) - Ministerstvo zdravotnictví (MZd) vyplatilo za nezákonné sterilizace žen za minulého režimu dosud zhruba 340 milionů korun.

Největší změna farmaceutických pravidel EU za posledních dvacet let je na světě. Rada EU a Evropský parlament se dohodly na podobě tzv. farmaceutického balíčku, který zásadně promění dostupnost léčiv, podmínky pro inovace i vstup generik na trh. Jaké konkrétní dopady bude mít nová legislativa na výrobce, držitele registrací a distribuci léčiv v celé Unii?

Respektovat soukromí pacientů neznamená jen mít zpracovaný GDPR dokument v šanonu. V běžném provozu ordinace nebo nemocničního oddělení vzniká řada situací, kdy může být soukromí pacientů snadno narušeno. V navazujícím díle naší série se podíváme na konkrétní příklady z praxe a tipy, jak dodržet zákon a zároveň si udržet důvěru pacientů.

Je zdravotní pojišťovna povinna poskytnout pozůstalým výpis hrazených zdravotních služeb zemřelého pojištěnce? A jaké možnosti mají pozůstalí při zjišťování informací o poskytnuté zdravotní péči?

V rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 2419/2025 se Nejvyšší soud zabýval otázkami doručování pracovněprávních písemností a podmínkami změny pracovního zařazení vedoucího zaměstnance.

Ve zdravotnictví dnes hraje software stále důležitější roli. Překvapením pro mnohé bývá, že za určitých okolností může být klasifikován jako zdravotnický prostředek.

Ústavní soud potvrdil nárok na náhradu újmy, kterou si pacientka způsobila pokusem o sebevraždu

Směřování zdravotnické politiky státu je otázkou politickou

Druhá část článku se věnuje analýze praktických a legislativních aspektů návrhu zákona o paliativní péči, rozhodování na konci života a eutanázii. Navazuje na první část, která zkoumala historické, filozofické a právní základy, a rozvíjí diskusi o konkrétních otázkách, které tento návrh vyvolal ve veřejné i odborné debatě.

Brno 26. září (ČTK) - Právo rodiče na pobyt s dítětem ve zdravotnickém zařízení není absolutní, je podmíněné například vybavením nemocnice a nesmí narušit péči o další pacienty. Nejvyšší soud (NS) zamítl dovolání matky, která nesměla přenocovat se synem na jednotce intenzivní a resuscitační péče a následně žádala omluvu a odškodné.

Právo na život je jedno z nejdůležitějších lidských práv, ne-li to nejdůležitější právo, což plyne zejména ze skutečnosti, že bez něj nelze využívat práva ostatní. I přesto nebo právě proto je právo na život věčně aktuálním a diskutovaným tématem, zejména v souvislosti s otázkami týkajícími se jeho počátku a konce. Určení okamžiku, kdy začíná lidský život, má přitom zásadní význam pro nastavení právní úpravy týkající se například nakládání s kmenovými buňkami, umělého přerušení těhotenství nebo porodů.

Praha 24. září (ČTK) - Vláda schválila změny v uznávání nemocí z povolání, za které pracovníkům náleží odškodnění. Přísnější budou pravidla pro covid-19, který v posledních letech tvoří více než 80 procent případů. Mírnější podmínky budou pro chronické bolesti bederní páteře, které jako nemoc z povolání prakticky nebylo možné prokázat.

Článek představuje a analyzuje judikaturu Evropského soudu pro lidská práva týkající se asistované reprodukce, pročež vyvozuje právní závěry, resp. důsledky, které z této rozhodovací praxe vyplývají. Zabývá se kupř. udělením souhlasu s umělým oplodněním, anonymním i neanonymním dárcovstvím gamet, přístupem k metodám umělého oplodnění a preimplantační genetické diagnostice, umělému oplodnění post mortem, nakládáním s nadbytečnými embryi pro vědecký výzkum či omezením přístupu k IVF kvůli věku.

Třetí část stanoviska se zaměřuje na praktické rozlišení jednotlivých typů výzkumných studií a jejich právní rámec ve světle platné legislativy, včetně novely § 55b zákona o zdravotních službách. Autoři vysvětlují rozdíly mezi retrospektivními, prospektivními, intervenčními a post-marketingovými studiemi a uvádějí, které zákonné tituly zpracování a organizační postupy jsou v těchto případech přiměřené a obhajitelné. Zvláštní pozornost je věnována dopadům nařízení EU o evropském prostoru pro zdravotní údaje (EHDS), který zásadně promění režim sekundárního využití dat. Závěrečná část shrnuje hlavní poznatky a doporučení pro správce osobních údajů ve zdravotnictví, zejména fakultní nemocnice, a upozorňuje na potřebu dalšího zpřesnění právní úpravy v oblasti výzkumu.

Druhá část stanoviska se zaměřuje na výklad zákonných titulů zpracování osobních údajů podle GDPR, které jsou relevantní při využívání údajů pacientů pro vědecké a výzkumné účely ve zdravotnictví. Autoři rozlišují aplikaci jednotlivých právních základů dle čl. 6 a čl. 9 GDPR podle typu správce a povahy výzkumu, a upozorňují i na rizika bezsouhlasového režimu. Pozornost je věnována také informační povinnosti vůči pacientům.

Dne 19. srpna 2025 nabyl účinnosti nový zákon o kritické infrastruktuře, který transponuje směrnici CER. Co nový zákon o kritické infrastruktuře přináší a jak souvisí s novým zákonem o kybernetické bezpečnosti? Na to se podíváme dále v tomto článku.

První část stanoviska se zabývá terminologií užitou relevantními právními předpisy a jejími dopady do aplikační praxe. Autoři porovnávají pojmy anonymizace a pseudonymizace, s tím, že pro potřeby zdravotnictví a biomedicínského výzkumu akcentují pseudonymizaci, přičemž oporu pro svůj výklad nacházejí přímo v GDPR. Hlavní myšlenkou je zde zachování vysoké využitelnosti zdravotních dat pro výzkumné účely při současném zachování plné ochrany práv pacientů v režimu GDPR. Komplikované otázky týkající se samotného pojmu anonymizace z právního hlediska a anonymizačních nástrojů po technické stránce však již stanovisko neřeší a tyto zůstávají otevřeny pro samostatné pojednání.

Právní úprava bezpečnosti lyžování ve Francii v mezinárodním kontextu: 1. část - Právní vakuum a jeho důsledky v judikatuře.

Praha 20. srpna (ČTK) - Ministerstvo zdravotnictví předloží příští týden vládě návrh na zařazení kratomu na seznam psychomodulačních látek, u nichž je možný regulovaný prodej. Souhlasila s tím Evropská komise. Notifikační proces skončil v pondělí.

V běžném životě se nám může stát, že náš příbuzný potřebuje opakovaně vozit k lékaři na vyšetření. Ze zdravotních důvodů se nemůže přepravovat sám a my jsme ochotni ho k lékaři vozit. Zdravotní pojišťovna by mohla tyto cesty zpětně proplatit.