Směřování zdravotnické politiky státu je otázkou politickou

Ústavnost úhradové vyhlášky

Druhá část článku se věnuje analýze praktických a legislativních aspektů návrhu zákona o paliativní péči, rozhodování na konci života a eutanázii. Navazuje na první část, která zkoumala historické, filozofické a právní základy, a rozvíjí diskusi o konkrétních otázkách, které tento návrh vyvolal ve veřejné i odborné debatě.

Eutanázie a asistované sebeusmrcení – historie, obecná východiska a úvahy nad návrhem zákona o paliativní péči, rozhodování na konci života a eutanázii. Část II.

Brno 26. září (ČTK) - Právo rodiče na pobyt s dítětem ve zdravotnickém zařízení není absolutní, je podmíněné například vybavením nemocnice a nesmí narušit péči o další pacienty. Nejvyšší soud (NS) zamítl dovolání matky, která nesměla přenocovat se synem na jednotce intenzivní a resuscitační péče a následně žádala omluvu a odškodné.

Právo rodiče na pobyt s dítětem v nemocnici není absolutní, potvrdil soud

Právo na život je jedno z nejdůležitějších lidských práv, ne-li to nejdůležitější právo, což plyne zejména ze skutečnosti, že bez něj nelze využívat práva ostatní. I přesto nebo právě proto je právo na život věčně aktuálním a diskutovaným tématem, zejména v souvislosti s otázkami týkajícími se jeho počátku a konce. Určení okamžiku, kdy začíná lidský život, má přitom zásadní význam pro nastavení právní úpravy týkající se například nakládání s kmenovými buňkami, umělého přerušení těhotenství nebo porodů.

Ochrana života na jeho počátku z pohledu ústavního práva

Praha 24. září (ČTK) - Vláda schválila změny v uznávání nemocí z povolání, za které pracovníkům náleží odškodnění. Přísnější budou pravidla pro covid-19, který v posledních letech tvoří více než 80 procent případů. Mírnější podmínky budou pro chronické bolesti bederní páteře, které jako nemoc z povolání prakticky nebylo možné prokázat.

Změní se pravidla pro uznání covidu či bolesti beder jako nemocí z povolání

Článek představuje a analyzuje judikaturu Evropského soudu pro lidská práva týkající se asistované reprodukce, pročež vyvozuje právní závěry, resp. důsledky, které z této rozhodovací praxe vyplývají. Zabývá se kupř. udělením souhlasu s umělým oplodněním, anonymním i neanonymním dárcovstvím gamet, přístupem k metodám umělého oplodnění a preimplantační genetické diagnostice, umělému oplodnění post mortem, nakládáním s nadbytečnými embryi pro vědecký výzkum či omezením přístupu k IVF kvůli věku.

Asistovaná reprodukce v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva

Třetí část stanoviska se zaměřuje na praktické rozlišení jednotlivých typů výzkumných studií a jejich právní rámec ve světle platné legislativy, včetně novely § 55b zákona o zdravotních službách. Autoři vysvětlují rozdíly mezi retrospektivními, prospektivními, intervenčními a post-marketingovými studiemi a uvádějí, které zákonné tituly zpracování a organizační postupy jsou v těchto případech přiměřené a obhajitelné. Zvláštní pozornost je věnována dopadům nařízení EU o evropském prostoru pro zdravotní údaje (EHDS), který zásadně promění režim sekundárního využití dat. Závěrečná část shrnuje hlavní poznatky a doporučení pro správce osobních údajů ve zdravotnictví, zejména fakultní nemocnice, a upozorňuje na potřebu dalšího zpřesnění právní úpravy v oblasti výzkumu.

Díl III: Výzkum ve zdravotnictví v praxi – právní limity, nové výzvy a evropský kontext

Druhá část stanoviska se zaměřuje na výklad zákonných titulů zpracování osobních údajů podle GDPR, které jsou relevantní při využívání údajů pacientů pro vědecké a výzkumné účely ve zdravotnictví. Autoři rozlišují aplikaci jednotlivých právních základů dle čl. 6 a čl. 9 GDPR podle typu správce a povahy výzkumu, a upozorňují i na rizika bezsouhlasového režimu. Pozornost je věnována také informační povinnosti vůči pacientům.

Díl II: Zákonné tituly zpracování osobních údajů pro vědecké a výzkumné účely ve zdravotnictví

Dne 19. srpna 2025 nabyl účinnosti nový zákon o kritické infrastruktuře, který transponuje směrnici CER. Co nový zákon o kritické infrastruktuře přináší a jak souvisí s novým zákonem o kybernetické bezpečnosti? Na to se podíváme dále v tomto článku.

Nový zákon o kritické infrastruktuře

První část stanoviska se zabývá terminologií užitou relevantními právními předpisy a jejími dopady do aplikační praxe. Autoři porovnávají pojmy anonymizace a pseudonymizace, s tím, že pro potřeby zdravotnictví a biomedicínského výzkumu akcentují pseudonymizaci, přičemž oporu pro svůj výklad nacházejí přímo v GDPR. Hlavní myšlenkou je zde zachování vysoké využitelnosti zdravotních dat pro výzkumné účely při současném zachování plné ochrany práv pacientů v režimu GDPR. Komplikované otázky týkající se samotného pojmu anonymizace z právního hlediska a anonymizačních nástrojů po technické stránce však již stanovisko neřeší a tyto zůstávají otevřeny pro samostatné pojednání.

Díl I: Od anonymizace k pseudonymizaci – interpretační výzvy novely zákona o zdravotních službách

Základní výcvik v mediaci | 100 hodin

Změny trestněprávní úpravy provedené novelou č. 270/2025 Sb.

Prohlubování mediačních dovedností

Možná uvítáte, že v nastupujícím čase adventním neotevřu žádné další ožehavé téma a pokusím se tentokrát navodit spíše náladu sváteční až slavnostní.

Ke 20. výročí slovenské Justiční akademie

Ve veřejném prostoru opakovaně rezonuje debata o výši platů soudců. Platy jako takové nechci rozebírat. Chci se zaměřit na to, co obnáší „být soudcem“.

Co jsou ti soudci vlastně zač…

V listopadu tohoto roku se na trhu objeví nová kniha Jakuba Drápala, učitele trestního práva na mé mateřské právnické fakultě se shora uvedeným názvem. Měl jsem to štěstí, že jsem si jí přečetl dříve.

Přečtete si! „Podmíněný trest odnětí svobody: Převládající, nepopsaný, nepřiměřený.“

Forum24 - mediální partner

EchoMedia - mediální partner

SVJ je specializovaná právnická osoba, která se má soustředit na správu domu a pozemku. Život však přináší různé situace a společenství vlastníků často musí řešit otázky, co ještě se správou domu souvisí a co už ne. Společenství tak často váhají, co ještě smí dělat a co už nikoli. S tím souvisí i otázka, zda SVJ smí nabýt pozemek a pokud ano, tak jaký.

SVJ a nabývání pozemků pod domem a vedle domu: co jde a co ne?

Alkohol na pracovišti představuje závažný fenomén s významnými právními důsledky, které se promítají jak do pracovněprávních vztahů, tak do oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Soudní praxe v minulosti naznačovala, že při řešení alkoholu na pracovišti je vždy nezbytné individuální posuzování každého případu, s ohledem na jeho kontext a povahu konkrétních skutkových okolností. Je tento závěr i dnes stále aktuální?

Alkohol na pracovišti ve světle nové judikatury

Konkurenční doložka je právním institutem, který má za cíl chránit zaměstnavatele před únikem informací, jež by mohly být využity ke konkurenčnímu podnikání a tím ohrozit jeho postavení na trhu. Tento institut je zakotven v § 310 zákoníku práce. Přestože konkurenční doložka může být užitečným nástrojem pro ochranu zaměstnavatelů, její sjednání a vymáhání přináší řadu úskalí, která mohou vést k vleklým právním sporům.

Konkurenční doložka: kdy je přínosem, kdy překážkou, a kdy by se dala zneužít?

Druhá část dvoudílné studie o slovinské právní úpravě bezpečnosti lyžování se zabývá otázkou, proč nechceme jít slovinskou cestou a přináší legislativními doporučení pro Českou republiku.

zdravotnictví

Právní Kontroverze s Danielem Pospíšilem: Jak AI mění právní praxi, výuku i odpovědnost právníků