nemovitosti

Správní orgány na úseku veřejné stavební správy obecně přikládají svým úkonům prováděným v terénu vysokou důležitost, a to především v souvislosti s naplňováním zásady materiální pravdy při rozhodování ve výstavbě. Jedině přímo v terénu, kupříkladu na místě budoucí stavby v procesu jejího povolování, nebo na staveništi při kontrole provádění stavby, případně již v dokončené stavbě při její kolaudaci nebo změně užívání, může stavební úřad spolehlivě ověřit tvrzení uvedená ve stavebníkově žádosti a jejích přílohách (v projektové dokumentaci aj.), nebo v jiném podnětu[1], kterým se stavební úřad zabývá.

Od 1. srpna 2025 platí další „balík“ změn stavebního práva, jejichž společným cílem je zrychlení a zjednodušení stavebního řízení, snížení administrativní zátěže a posílení digitalizace. Tyto změny navazují na snahu o digitalizaci a efektivnější správu stavebních projektů, přičemž Ministerstvo pro místní rozvoj zdůrazňuje, že klíčové je omezovat zbytečnou administrativu v méně rizikových případech a uvolnit kapacity úřadů pro náročnější projekty.

Správní orgány na úseku veřejné stavební správy obecně přikládají svým úkonům prováděným v terénu vysokou důležitost, a to především v souvislosti s naplňováním zásady materiální pravdy při rozhodování ve výstavbě.

Obce mohly stanovit místní koeficient pro daň z nemovitých věcí už na rok 2025

Pronajímatelé by měli již před začátkem nájmu myslet na to, jak nastaví zúčtovací období, jak budou mezi nájemce objektu rozděleny náklady na prostory, které nejsou přímo měřeny podružným měřidlem, případně jak a kdy budou zúčtovávat zálohy.

Máte byt či dům a chystáte se jej pronajímat? Investiční nemovitosti jsou v posledních letech středobodem zájmu nejenom drobných investorů. Právní řád České republiky ale klade na pronajímatele nemalé nároky a Vás tak čeká mnoho zásadních otázek a témat, které bude nutné aktivně vyřešit, než s pronájmem začnete.

V článku se dočtete o zakotvení nových pravidel ohledně nemovitostí a DPH platných od 1. července 2025

S postupujícím rozmachem kosmických aktivit, zahrnujících jak vládní agentury, tak komerční subjekty, nabývají na významu právní otázky spojené s vynucováním práv a povinností mimo planetu Zemi. Zvláštní pozornost si zaslouží prostředí Měsíce, které se v důsledku technologického pokroku stává předmětem strategických, ekonomických i právních ambicí. Zatímco dosavadní diskurs byl orientován primárně na koncepci právního systému Měsíce,[1] stále zůstává otevřená otázka, jakým způsobem lze v praxi vymáhat rozhodnutí s lunárním prvkem prostřednictvím nástrojů českého exekučního práva.

Určování výše slevy z kupní ceny v důsledku vady nemovitosti představuje jednu z nejsložitějších otázek pro právní a soudní praxi v dané oblasti. Přestože vznik nároku na slevu je v zákoně zakotven za vcelku jasných podmínek, jeho praktická aplikace bývá problematická a vyžaduje přesah do znalecké oblasti i citlivý procesní přístup.

Vyklizení nemovitosti po skončení nájemního vztahu představuje v českém právním prostředí dlouhodobě problematickou otázku.