Články

Otázka právní povahy metra a jeho komponent nebyla v naší odborné literatuře doposud nikdy podrobněji řešena. Přitom jde o záležitost navýsost praktickou a též aktuální (v souvislosti s přípravou výstavby nové trasy metra). Problematické jsou zejména případy, kdy výstupy z metra ústí do jiných staveb.

K jakým trestným činům v oblasti veřejné správy dochází nejčastěji? Měli by být členové přímo volených orgánů územní samosprávy nepostižitelní za hlasování? Měly by v této oblasti OČTŘ v postihu na své aktivitě přidat, či spíše polevit? Dalším ze zajímavých témat, na které se mohou návštěvníci konference Právo ve veřejné správě těšit, je problematika trestní odpovědnosti v územní samosprávě a státní správě.

Nový občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, ve svém ustanovení § 1987 odst. 2 stanovil obecné pravidlo, že pohledávka nejistá nebo neurčitá není způsobilá k započtení. Obecnost formulace vyvolávala od počátku nejasnosti, jaké že pohledávky budou považovány za pohledávky nejisté či neurčité, tedy jaké pohledávky nebude možné uhradit jednostranným zápočtem.

V případech porušení autorských práv soudy často čelí obtížnému vyčíslení vzniklé újmy. Pokud jsou neoprávnění šiřitelé autorských děl přistiženi, je poté těžké vyčíslit jimi způsobenou újmu tak, aby částka pokryla skutečnou ztrátu a poskytla poškozenému přiměřené zadostiučinění, zároveň ale nastavit limity tak, aby částka nevycházela pouze z tabulkových výpočtů, ale aby odrážela konkrétní okolnosti porušení práv.

Fundace a svěřenské fondy vykazují z funkcionálního pohledu shodné znaky, a proto je vhodné pojímat je ve vzájemné souvislosti. Svěřenský fond, transplantovaný do českého právního řádu jako jedna z forem „trust-like“ institutů, by měl být vykládán v kontextu, z historického pohledu bazálního, fundačního (nadačního) práva.

Neplatné rozvázání pracovního poměru a jeho důsledky jsou upraveny v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jen „zákoník práce“), a to konkrétně v jeho ustanoveních § 69 a násl., přičemž zákoník práce v zásadě rozlišuje dvě situace neplatného rozvázání pracovního poměru.

Dne 24. září 2019 schválil Parlament České republiky novelu zákona o léčivech, která mimo jiné v návaznosti na pozměňovací návrh poslance Pawlase přináší změnu stávajících pravidel v oblasti zajištění dodávek léčivých přípravků v rámci distribučního řetězce a nově zavádí tzv. chráněný distribuční systém.

Ministerstvo financí pracuje na novele zákona o daních z příjmů, která by mj. měla podnikatelům i zaměstnancům umožnit používání daňového zvýhodnění na stravování novým a jednodušším způsobem. Stravenky jsou přitom v České republice oblíbeným a často poskytovaným benefitem.

Při uspořádání poměrů nezletilého dítěte při rozchodu rodičů je pro dítě nejlepší, pokud se rodiče dokáží dohodnout a tuto dohodu následně i dodržovat. Řešením mohou být i mimosoudní dohody.

To, že právníky už dávno nelze vnímat jako suchary v nažehlených oblecích, živě dokazují Vendula a David Zahumenští, kteří v rozhovoru kromě praktických kontraktačních tipů pro obce a investory prozradili, kde se zrodila myšlenka populárních komiksů Investor Zahumny. Mohou v budoucnu najít oblíbené obrázkové seriály využití i při procesu uzavírání smluv?

Únos dítěte do zahraničí je pro všechny zúčastněné psychicky náročné krizové období, které však lze vyřešit a v praxi se to v ČR často děje nečekaně rychle. V následujícím článku se dočtete odpovědi na základní otázky pojící se s tématem mezinárodního únosu dítěte – příkladmo jaké situace vůbec pod pojem mezinárodní únos spadají, který soud bude v dané věci příslušný rozhodovat nebo např. jak to chodí s náklady v návratovém řízení.

Investujete Vy nebo Vaši klienti do startupů, kdy si za svoji investici „koupíte“ část společnosti? Napadlo Vás však někdy, že takovými investicemi můžete vybudovat velkou síť, která se přes Vaši osobu může propojit a z malých podniků se stanou velké? Malý podnik pak může mít problém se získáním dotace.

Stejně jako drtivá většina ostatních zákonů se i zákon o veřejných službách v přepravě cestujících [1] (dále jen „Zákon“) potýká s výkladovými problémy některých ustanovení. Tento příspěvek se proto věnuje poukázání na legislativně-technické nedostatky Zákona a řešení výkladových problémů s tím spojených.

Znovuzavedení zákonného překupního práva u podílového spoluvlastnictví nemovitých věcí s sebou přináší mnohé aplikační nejasnosti. Smyslem tohoto článku je uvést některé alternativy, jak se s předkupním právem při prodeji vypořádat, poskytnout konkrétní a praktické rady a upozornit na některá rizika spojená s výkonem zákonného předkupního práva spoluvlastníků nemovitých věcí.

V českém i evropském akciovém právu je stále kladen významný důraz na základní kapitál akciové společnosti jako jeden z nástrojů ochrany věřitelů, ačkoliv jeho praktický význam z tohoto pohledu není až tak zásadní. Základní kapitál akciové společnosti v dnešní době představuje, zjednodušeně řečeno, „obyčejné“ číslo na straně pasiv bilance (rozvahy), jemuž nemusí odpovídat aktiva (majetek ve stejné výši).

Jiří Macháček, Janek Ledecký, Adam Vojtěch ... Co tyto pány spojuje? Odpověď je právo a hudba. Není až takovou výjimkou, že by se absolventi práv věnovali profesionálně hudbě, avšak se situací, že by někdo z nich kloubil aktivní hudební karieru, a zároveň byl činný v některém z typických právnických povolání, se v reálném životě téměř nesetkáme.

V souvislosti se změnou poplatníka daně z nabytí nemovitých věcí (nově je poplatníkem této daně nabyvatel – kupující) se objevily dotazy na správné účetní a daňové posouzení nákladu, který tato daň představuje.

V  souvislosti s  adaptací nových nařízení Evropské unie o  zdravotnických prostředcích[1] byl uveřejněn jednak návrh zcela nového zákona o zdravotnických prostředcích, který má regulovat obecné zdravotnické prostředky, jednak návrh novely stávajícího zákona o  zdravotnických prostředích, který by měl nově změnit název a  upravovat pouze diagnostické zdravotnické prostředky in vitro.

„Institut systémové podjatosti byl řadou účastníků zneužíván k procesním obstrukcím a v mnoha případech k řetězení rozhodování,“ říká soudce Nejvyššího správního soudu JUDr. Ivo Pospíšil, Ph.D., a vysvětluje, co se pod pojmem systémové podjatosti skrývá a proč se objevuje v judikatuře vrcholného správního soudního orgánu.

Když se mluví o nových developerských projektech, málokdy je řeč o tom, jaké investice kvůli nim musí provést radnice. Často nemalé. Praha 7 například nedávno upozornila [1] na to, že provoz jejích škol a školek ročně stojí 50 milionů korun, z toho jen polovinu získá od ministerstva a magistrátu.

V červnu 2019 nabyla účinnosti část novely zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „insolvenční zákon“). Jednou ze změn, které novela insolvenčního zákona přinesla je změna způsobů oddlužení, které jsou definovány v § 398 insolvenčního zákona, na oddlužení zpeněžením majetkové podstaty a oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty.

V praxi se může stát, že si přihlásíte slovní, popřípadě kombinovanou ochrannou známku, a později zjistíte, že pod stejným názvem má jiná osoba registrované doménové jméno. Situace může nastat i naopak. Jaké máte v takovém případě možnosti? V tomto článku se budeme pro zjednodušení věnovat doménovým jménům s TLD .cz.

Patrně ano, ale na definitivní odpověď si musíme ještě počkat. Nejvyšší soud nevyužil příležitosti zaujmout stanovisko k této otázce, předmětné výroky soudů nižších stupňů zrušil a věc vrátil k opětovnému posouzení soudu prvního stupně. Zrušovací rozsudek Nejvyššího soudu [1], resp. obiter dictum tohoto rozhodnutí dává nicméně tušit, že odpověď na otázku obsaženou v názvu tohoto příspěvku bude zřejmě kladná.

Dne 13. 6. 2019 schválila Evropská rada Směrnici Evropského parlamentu a Rady o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU (dále jen „Směrnice“).

Možnost obsazení právnických osob do funkce členů statutárních či kontrolních orgánů byla pro všechny právnické osoby (s výhradou odlišného určení zvláštními předpisy) připuštěna teprve nabytím účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „ObčZ“). Zejména v podnikatelském prostředí se jmenování právnických osob do volených orgánů stalo poměrně běžnou praxí, a to z důvodu jisté flexibility, která v případě obsazení volených orgánů fyzickými osobami nepřipadá v úvahu. Vůli právnické osoby ve voleném orgánu totiž mohou vyjadřovat různé osoby a účast v orgánu tak není závislá na konkrétním jedinci.