Články

Přemýšlíte o otevření pobočky na Slovensku? Nebo tam snad hodláte pronajímat kanceláře? A už máte prostory zkolaudovány? Pokud ne, měli byste zpozornět. Zatímco v České republice lze uzavřít nájemní smlouvu i na nezkolaudované či dokonce dosud neexistující prostory, na Slovensku je situace komplikovanější. Jak zjistíte v tomto článku, právní úprava našich sousedů dopadající na uzavírání nájemních smluv se od té naší značné liší. Nebylo tomu tak ale vždy.

Evropský soudní dvůr se v rozsudku C-249/17 Ryanair zabýval sporem týkajícím se odpočtu daně z přidané hodnoty zaplaceného na vstupu ve vztahu k výdajům vynaloženým za účelem uskutečňování budoucích příjmů, kterých v konečném důsledku nebylo dosaženo.

V úvodu letošního roku dochází k řadě změn nejen na poli farmaceutického práva. V dnešním článku si přiblížíme již účinné změny platného práva, v druhé části článku se podíváme na to, co nás ještě v letošním roce čeká.

Článek se zabývá oběma situacemi, kdy se člen orgánu obchodní korporace dostává podle § 54 a násl. zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále také jen „z. o. k.“), do střetu zájmů, tj. jak střetem dlouhodobým, tak jednorázovým, vznikajícím při uzavírání smlouvy mezi členem orgánu a obchodní korporací. Obě situace analyzuje z hlediska povinností členů orgánů při hrozícím či trvajícím střetu zájmů i z hlediska možností obchodní korporace zabránit střetu zájmů či jeho důsledkům.

Dne 17. 2. 2020 byl pod č. 39/2020 publikován ve Sbírce zákonů zákon o realitním zprostředkování a o změně souvisejících zákonů (dále jen „Zákon o realitním zprostředkování“), který nabyde účinnosti dne 3. 3. 2020.

V závazkových vztazích se někdy stává, že si smluvní strana rozmyslí již učiněné právní jednání a hodlá jeho účinky zvrátit. Tak tomu bývá například u výpovědí, nezřídka také v pracovním právu u výpovědí z pracovního poměru. Motivy mohou být různé, zaměstnanec nebo zaměstnavatel si danou výpověď může rozmyslet s ohledem na předchozí emotivní či zbrklé jednání, případně se jedné ze stran (častěji zaměstnavateli) podaří druhou stranu přesvědčit a motivovat příznivou změnu pracovního poměru (jinou pracovní dobou, vyšší mzdou, přeřazením do jiného pracovního kolektivu apod.). Jak v těchto případech správně postupovat?

Již několik let se intenzivně připravuje právní úprava zástupných (hromadných) žalob, jednak vnitrostátní (aktuální návrh českého zákona o hromadných žalobách byl zveřejněn dne 22. ledna 2020, „Návrh zákona“), jednak evropská (aktuální návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/0089 (COD) o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů byl schválen dne 28. listopadu 2019 Radou EU, „Návrh směrnice“), přičemž se obě vyvíjejí paralelně, nikoliv však jednotně.

Řízení před Soudním dvorem Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) se zřídkakdy dostane do pozornosti odborných periodik. Nejde o téma tak zajímavé a mediálně vděčné na rozdíl od daňových věcí, ochrany hospodářské soutěže či ochrany osobních údajů.

Česko zažilo z pohledu transakcí skvělý rok. Od finanční krize možná nejlepší. Ekonomika jede na pozitivní vlně a podnikatelé vnímají tuto dobu jako ideální příležitost pro prodej své společnosti, a to nejen z důvodu finančního. „Ekonomický faktor není jediný. Dochází k lámání generací, kdy podnikatelé z 90. let stojí před rozhodnutím, co dál. Zda podnik nechat řídit management, prodat, či předat další generaci,“ říká Adam Páleníček, ekonom a expert na transakce ze společnosti KPMG.

Článek se zabývá oběma situacemi, kdy se člen orgánu obchodní korporace dostává podle § 54 a násl. zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále také jen „z. o. k.“), do střetu zájmů, tj. jak střetem dlouhodobým, tak jednorázovým, vznikajícím při uzavírání smlouvy mezi členem orgánu a obchodní korporací.

Dnešní článek ukazuje, že existují limity využití automatizovaných nástrojů k monitorování a hodnocení absencí zaměstnanců na pracovišti. Za překročení těchto limitů hrozí zaměstnavateli, coby správci osobních údajů, přísné sankce za porušení pravidel ochrany osobních údajů.

Do legislativního procesu vstupuje nový zákon o evidenci skutečných majitelů. Zákon zavádí zásadní omezení skutečného majitele, který není zapsaný v evidenci, a zavádí pokuty pro společnosti, které se o zápis svých skutečných majitelů nepostarají.

Článek se věnuje problematice konfliktu ochrany lidských práv a rozhodování v referendu. Nejprve jsou představeny příklady stejnopohlavních manželství ve Spojených státech a zákazu stavby minaretů ve Švýcarsku. Ve Spojených státech dochází ke konfliktu ústavních dodatků jednotlivých států schválených v referendu, v nichž je manželství definováno jako svazek muže a ženy, a judikatury federálních soudů, které považují tyto dodatky za rozporné s principem rovnosti garantovaným federální ústavou.

V kontextu rozvoje moderních technologií je dnes pro každého zaměstnavatele relevantní otázka, jakým způsobem přiměřeně zajistit právo na soukromí zaměstnance na pracovišti a současně zavést rámec kontrolních mechanismů, které by sloužily jako ochrana majetku a také jako dostatečný kontrolní mechanismus efektivního plnění pracovněprávních povinností zaměstnance.

Pokud dojde ke sporu a řízení týkajícího se dítěte, je třeba se zabývat i názorem dítěte. S ohledem na vývoj posledních let, zejména judikaturu Ústavního soudu k této problematice, již není pochyb o tom, že dítěti musí být zásadně umožněno účastnit se jednání a vyjádřit se k věci. Tento článek má za cíl podívat se na některé aspekty týkající se zjišťování názoru dítěte a k provádění jeho výslechu.

Klimatická změna představuje jednu z největších výzev současné společnosti. Nová Evropská Komise již od svého počátku avizovala, že tato oblast bude jednou z jejích priorit. Proto 11. prosince 2019 Komise zveřejnila Zelenou dohodu pro Evropu, politický dokument, ve kterém nadefinovala svůj plán růstu a transformace Evropské unie ve světle klimatické změny.

V době psaní tohoto příspěvku celý realitní trh s napětím vyhlížel okamžik, kdy vstoupí v účinnost zcela nový zákon o realitním zprostředkování (dále jako „ZRZ“), jehož znění počátkem ledna letošního roku podepsal prezident republiky a 17. února vyšel ve sbírce zákonů. ZRZ, který mimo jiné rámcovým způsobem upravuje některé smluvní typy, které jsou v realitní praxi hojně a tradičně využívány, bude účinný již od 3. 3. 2020.

Radim Boháč je odbornou veřejností vnímán jako jeden z předních expertů na daňové právo. Když se na něj zeptáte studentů Právnické fakulty UK, zjistíte, že je zároveň velmi oblíbeným pedagogem, jehož metody výuky probouzejí ve studentech zájem o obor, který svou složitostí v našem právním řádu poměrně vyniká.

Zajištění cizince je značný zásah do osobní svobody cizince. Zajištění by tak mělo být ukládáno jako jedna z posledních možností v rámci řízení o správním vyhoštění cizince. Zákon č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) umožňuje Policii České republiky (dále jen „Policie“) zvolit i jiný postup, který je k osobě cizince mírnější a jeho pobyt na svobodě nijak zásadně neomezuje.

Tento článek se věnuje aplikaci ust. § 1160 o. z., které vymezuje společné části bytových domů. Rozdělení domu na jednotky a na společné části je určující pro výši spoluvlastnického podílu vlastníka jednotky na společných částech domu, a tím i sílu jeho práva podílet se na rozhodování o společné věci.

Asi nikoho nepřekvapí, že po takto přelomovém rozhodnutí odvolacího soudu podal nejvyšší státní zástupce proti rozsudku vrchního soudu dovolání. Pro stručnost již nebudu rozebírat argumentaci obžaloby v mimořádném opravném prostředku, ale zaměřím se na úvahy Nejvyššího soudu České republiky.

Těsně před Vánoci skončilo připomínkové řízení k paragrafovanému znění nového stavebního zákona. Cílem rekodifikace je hlavně urychlení a zjednodušení procesů v rámci stavebního řízení. Jedním z prostředků, jak tohoto cíle dosáhnout, jsou tzv. digitální služby.

Problematika právní povahy zemřelého lidského těla a přípustného zacházení s ním se dotýká některých základních otázek lidské existence, mravnosti a práva. Přesto není zcela najisto postaveno, za jakých okolností může být lidské tělo považováno za věc a jaké zacházení s ním je v rozporu s právem.

Zaměstnavatelé často chtějí mít možnost využívat své zaměstnance k rozmanitým činnostem. Právní úprava jim v tomto směru umožňuje si v pracovní smlouvě sjednat i více než jeden druh práce. V praxi se ale může takové nastavení zaměstnavateli vymstít.

Obžalovaná v odvolání písemně odůvodněném jejím obhájcem rozsudek napadla v celém rozsahu, když byla přesvědčena, že s odkazem na konstantní judikaturu a její psychický stav v průběhu skutku bylo třeba posoudit žalované jednání jako nutnou obranu.