Články

Patrně ano, ale na definitivní odpověď si musíme ještě počkat. Nejvyšší soud nevyužil příležitosti zaujmout stanovisko k této otázce, předmětné výroky soudů nižších stupňů zrušil a věc vrátil k opětovnému posouzení soudu prvního stupně. Zrušovací rozsudek Nejvyššího soudu [1], resp. obiter dictum tohoto rozhodnutí dává nicméně tušit, že odpověď na otázku obsaženou v názvu tohoto příspěvku bude zřejmě kladná.

Dne 13. 6. 2019 schválila Evropská rada Směrnici Evropského parlamentu a Rady o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU (dále jen „Směrnice“).

Možnost obsazení právnických osob do funkce členů statutárních či kontrolních orgánů byla pro všechny právnické osoby (s výhradou odlišného určení zvláštními předpisy) připuštěna teprve nabytím účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „ObčZ“). Zejména v podnikatelském prostředí se jmenování právnických osob do volených orgánů stalo poměrně běžnou praxí, a to z důvodu jisté flexibility, která v případě obsazení volených orgánů fyzickými osobami nepřipadá v úvahu. Vůli právnické osoby ve voleném orgánu totiž mohou vyjadřovat různé osoby a účast v orgánu tak není závislá na konkrétním jedinci.

Do 15. října 2019 mají posluchači právnických fakult jedinečnou možnost přihlásit se do historicky prvního spotřebitelského moot courtu v dějinách ČR. Na co se nejlepší z účastníků mohou těšit? Jakými schopnostmi by měli účastníci disponovat?

Pojednání bere v úvahu, že ani v tom nejliberálnějším ekonomickém systému se veřejná moc nezříká zásahů do hospodářského života, regulaci cen z toho nevyjímaje. V právním státě představuje cenová regulace výjimečné opatření a akceptovat ji lze jen za podmínek zcela omezených, podmíněných intenzivním veřejným zájmem.

Získání oprávnění k práci a pobytu v ČR není pro občany třetích zemí vždy procházka růžovou zahradou. Proto jsou realizovány různé vládní programy a projekty, které mají za cíl zefektivnit migrační proces zahraničních pracovníků.

Zraky celého Španělska se začínají upírat k jeho Nejvyššímu soudu. Každým dnem má totiž být vyhlášen rozsudek nad osmnácti katalánskými politiky, kteří se v roce 2017 pokusili dovolat práva Katalánska na sebeurčení a vyhlásili na Španělsku nezávislost.

Doplňující výklad smlouvy je jedním z možných nástrojů, kterým vyplňujeme mezeru ve smluvních ujednáních. Vycházíme přitom z hypotetické vůle stran k okamžiku uzavření smlouvy. V zahraničí je doplňující výklad smlouvy standardním způsobem řešení smluvních mezer. V českém právu jej ovšem odmítá důvodová zpráva k občanskému zákoníku.

V návaznosti na zveřejnění vládního návrhu zákona o evidenci skutečných majitelů [1] (dále jen „Návrh zákona“ nebo „Návrh“), který předložilo Ministerstvo spravedlnosti a který se v souvislosti s přijetím novelizující Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 (dále jen „V. AML Směrnice“ nebo „Směrnice“) očekával, přinášíme přehledné shrnutí vývoje v této věci.

Listopadová konference Právo ve veřejné správě se kvapem blíží a účastníci se mohou těšit opět na zajímavé řečníky, mezi kterými se letos objeví JUDr. Pavel Vetešník, Ph.D. Pavel Vetešník pracuje na legislativním a právním odboru České národní banky, je členem pracovní komise pro veřejné právo Legislativní rady vlády, rozkladové komise Ministerstva vnitra a Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců. Podílel se také například na přípravě zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Na co se tedy můžete těšit?

Poměrně často se v životě vyskytují případy, kdy osoba spáchá trestný čin pod vlivem návykové látky, přičemž tato skutečnost nemá na případnou trestní odpovědnost pachatele žádný vliv. Neplatí to však absolutně.

Všechny rafinované milovníky Nabokova románu Lolita, jakož i jednodušší surfaře po sociálních sítích, zneužívající dětské zvědavosti a důvěřivosti, bych rád upozornil na ustanovení trestního zákoníku, které platí teprve pět let a zase tak často se o něm nemluví.

Soudní dvůr Evropské unie („SDEU“) se ve svém rozhodnutí ve věci Fashion ID (sp. zn. C-40/17 ze dne 29. července 2019)[1] vyjádřil k otázce odpovědnosti správců webových stránek za užívání sociálních plug-inů z hlediska zpracování osobních údajů. Tento článek si klade za cíl poskytnout čtenářům stručné vysvětlení funkce plug-inů sociálních sítí a popsat praktické dopady výše uvedeného rozhodnutí na jejich užívání.

Tento článek se zabývá problematikou regulace kosmetických a léčivých výrobků. Z nařízení a směrnic EU [konkrétně v čl. 2 odst. 1 písm. a) Nařízení 1223/2009] lze vyčíst, že kosmetický přípravek je látka nebo směs určená pro styk s vnějšími částmi těla nebo se zuby a sliznicemi ústní dutiny, výhradně nebo převážně za účelem jejich čištění, parfemace, změny vzhledu, ochrany, udržování v dobrém stavu nebo úpravy tělesného pachu.

Již pojedenácté se v podzimním Brně sešla téměř stovka účastníků konference České právo a informační technologie, aby společně probrali, co vše hýbe světem práva a technologií.

Ačkoliv zákonodárce připustil účast nejudikované pohledávky, pokud jde o přihlášku, pro provedení rozvrhu, a tedy její reálné uspokojení vyžaduje, aby šlo již o pohledávku vykonatelnou. Je to právně teoreticky správné řešení, ovšem vyvolává to nutné procesní odchylky, pokud je konán rozvrh ve chvíli, kdy pohledávka ještě není judikovanou.

„Zažili jsme v oblasti veřejných zakázek opravdu vše?“, zní podtitul desátého jubilejního ročníku tradiční podzimní konference Otidea, která přibližuje veřejné zakázky jak z pohledu zadavatelů, dodavatelů, tak i kontrolních orgánů. Již potřetí akce proběhla v prostorách pražského hotelu Ambassador a Právní prostor byl opět u toho.

Pomůže zavedení sdíleného lékového záznamu k transparentnějšímu a bezpečnějšímu předepisování léčivých přípravků? Jedním ze současných trendů ve zdravotnictví je jeho elektronizace. Zákon o léčivech umožňuje lékaři vystavit lékařský předpis v elektronické podobě již od roku 2007.

Za necelých šest let od nabytí účinnosti občanského zákoníku, který do našeho právního systému svěřenské fondy nově přinesl, vzniklo v České republice téměř 2000 svěřenských fondů. Přitom počet nově vzniklých svěřenských fondů v posledních měsících a letech roste v řádu desítek až stovek procent.

Mgr. Petr Bouda z Frank Bold se zaměřuje především na problematiku registru smluv, corporate governance státem vlastněných podniků a kompetence NKÚ. Je hlavním autorem jednoho z komentářů k zákonu o registru smluv, kterému se bude věnovat i na letošním ročníku tradiční odborné konference Právo ve veřejné správě. Na následujících řádcích přinášíme ochutnávku jeho konferenčního příspěvku v rozhovorové podobě.

Být compliant, nebo nebýt, to je otázka. Je důstojnější zapřít se a snášet riziko trestního stíhaní své obchodní společnosti, anebo se vzepřít a být připraven? Dosti klasiků, volíme-li variantu připravenosti, pojďme si říci, co bychom měli udělat/vědět.

Režim odpovědnosti právnických osob vykonávajících činnost školy za majetkovou a nemajetkovou újmu (dále společně jen „újma“) způsobenou žákům a studentům, jakož i odpovědnost žáků a studentů za újmu způsobenou těmto osobám, na zákonné úrovni vychází z ustanovení § 391 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zákoník práce“), a pro posouzení těchto odpovědnostních vztahů se použijí ustanovení zákoníku práce.

V praxi se podnikatelé při vývoji nebo dodání softwaru často spoléhají na „klasické“ smlouvy o dílo nebo na smlouvu uzavřenou buď ústně, nebo přes e-mailovou komunikaci. Dodání softwaru je však natolik komplexní záležitostí, že ve výše uvedených případech strany často zjistí, že se dostaly do pasti, kdy není jasné, jak mají postupovat nebo zda byla smlouva dodržena.

Dokument stanovující pravidla pro vstup investora do území konkrétního města je zatím nepříliš rozšířeným, avšak velmi efektivním způsobem, jak vést jednání ke vzájemné spokojenosti investora i města. V praxi funguje již v několika českých městech či městských částech - např. v Mnichově Hradišti, Jihlavě, Říčanech, Táboře, Praze 5 a dalších.

Vztah mezi pacientem a lékařem můžeme vnímat jako specifický vztah, který se vyznačuje informačním deficitem na obou stranách, v důsledku čehož můžeme daný vztah vnímat jako nerovný. Každá ze stran má totiž znalosti o podstatných skutečnostech, o nichž druhá strana neví.