Články

Prof. Jan Musil je jedním z hrstky vyvolených představitelů právnického stavu, kteří vystoupali až na pomyslný právnický Olymp. Ještě méně je těch, kterým se to podařilo opakovaně. Jan Musil se stal jednou z takových osob, když v lednu roku 2014 obhájil své křeslo na soudě sídlícím v brněnské Joštově ulici. V lednu tohoto roku své působení v roli strážce ústavnosti ukončil, a to po úctyhodných 15 letech.

Tématu uvolněného podílu většinou nebývá věnováno mnoho pozornosti zřejmě proto, že se s uvolněným podílem v praxi příliš často nesetkáváme. Přesto, pakliže nastane situace, kdy se podíl bude považovat za uvolněný, společnost si s tím musí umět poradit. Stávající znění relevantních ustanovení vyvolává řadu výkladových nejasností, které se pokouší odstranit návrh zákona, kterým se mění zákon o obchodních korporacích, nacházející se aktuálně jako sněmovní tisk č. 207/0 v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR (dále jen „vládní novela“ nebo „novela“).

Čas od času se v médiích můžeme dočíst o případech, kdy matka při porodu, nebo těsně po něm, usmrtí své novorozené dítě. Vraždy a další trestné činy proti životu a zdraví vždy vyvolají silné odsuzující a negativní emoce, obzvlášť, je-li obětí dítě, natož dítě novorozené.

Zákon o zdravotnej starostlivosti v podmienkach Slovenskej republiky (z. č. 576/ 2004 z 21. októbra 2004 o zdravotnej starostlivosti, službách súvisiacich s poskytovaním zdravotnej starostlivosti a o zmene a doplnení niektorých zákonov, ďalej len ZoZS ) v § 2 ods. 11 stručne definuje pojem liečebný režim.

Aneb jak vyhovět dvěma rozporuplným ustanovením zákona o přeměnách ohledně dne, k němuž se stanovuje výše přiměřeného vypořádání při převodu jmění na společníka znalcem jmenovaným soudem.

Zdánlivě provokativní nadpis mého příspěvku jsem zvolil záměrně. Jeho cílem však není nikoho urazit, nýbrž přiblížit odborné veřejnosti vybranou problematiku zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích v účinném znění („silniční zákon“ či „ZPK“) se zaměřením na povinnosti vztahující se k užívání a zajišťování schůdnosti pozemních komunikací.

Na úvod bych rád uvedl, že ačkoliv mnoha zaměstnavatelům se může zdát proces směřující k uzavření pracovního poměru jako zcela běžná činnost bez možných nástrah, číhají na ně ovšem při jeho uzavírání různá úskalí, kterým bych se na ploše vymezené tomuto článku rád krátce věnoval.

Současná společnost přesouvá celý život na internet, a to včetně obstarávání svých potřeb. Změna se tak dotkla i lékáren, u kterých je situace odlišná nejen z pohledu práva a povinností spojených s prodejem léčivých přípravků přes internet, ale také z pohledu sociálního. Lékárna, alespoň v předchozích letech, představovala místo, kam si lidé chodili nechat pomoci a poradit. Z lékáren se však (v některých případech) stávají pouze výdejny objednaného zboží.

Na základě dohody náměstků Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva pro místní rozvoj byla Česká agentura pro standardizaci (dále též jen „ČAS“) pověřena ustanovením a vedením nové meziresortní pracovní skupiny, jejímž cílem je navrhnout definici a legislativní zakotvení povinnosti využívat metodu BIM pro veřejné zadavatele pro nadlimitní zakázky financované z veřejných rozpočtů.

Právní otázky, které obvykle vznikají v průběhu nemovitostních transakcí, a odpovědi na ně z pohledu „tvrdého” brexitu (tedy brexitu bez dohody mezi EU a Velkou Británií).

V advokátní praxi se pravidelně setkávám s dotazy klientů, jaké jednání zaměstnance lze považovat za porušení povinností zvlášť hrubým způsobem, u něhož může zaměstnavatel udělit zaměstnanci okamžité zrušení pracovního poměru. Jeden z typických případů, který bývá jako příklad uváděn, je neomluvená absence ze strany zaměstnance s dovětkem, že vždy je nutno zkoumat konkrétní okolnosti případu.

Zdánlivě provokativní nadpis mého příspěvku jsem zvolil záměrně. Jeho cílem však není nikoho urazit, nýbrž přiblížit odborné veřejnosti vybranou problematiku zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích v účinném znění („silniční zákon“ či „ZPK“) se zaměřením na povinnosti vztahující se k užívání a zajišťování schůdnosti pozemních komunikací.

Institut náhradního mateřství (taktéž surogátní mateřství), tedy situace, kdy žena porodí dítě pro jiného, není českým právem nikterak upravený, přestože reálně existuje a je využíván. Podle zásady co není zakázáno, je dovoleno, bychom mohli dospět k závěru, že náhradní mateřství je u nás legální. Lze ovšem opravdu toto pravidlo aplikovat i na tak komplikovanou a kontroverzní problematiku jako je náhradní mateřství?

Jednoduché smluvní ujednání může objednatelům ušetřit značné prostředky a řadu starostí v případě insolvence zhotovitele. Nejvyšší soud nyní potvrdil jeho zákonnost. Jaké smluvní ujednání by tedy z pohledu objednatele měla obsahovat každá smlouva o dílo?

Dědické právo nabízí nepominutelnému dědici při dědění z jakéhokoliv dědického titulu možnost odmítnout dědictví a zároveň si ponechat právo na povinný díl. Na tuto možnost ale dědické právo nereaguje dalšími zvláštními ustanoveními, která by upravovala otázku, kdo má povinnost vyplatit povinný díl, zda do uvolněného dědického podílu nastupují potomci nepominutelného dědice odmítnuvšího dědictví s výhradou povinného dílu a zda tito potomci nabývají právo na povinný díl. Je proto nutno užít obecná ustanovení, která však reagují na odlišné situace a z nich vyvozená řešení mohou vyvolávat aplikační problémy.

Dne 1. 10. 2019 nabyl účinnosti zákon č. 204/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s podporou výkonu práv akcionářů. Tímto zákonem dochází k transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/828 ze dne 17. května 2017, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/36/ES ze dne 11. července 2007. K největším změnám dochází v zákoně č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu (dále jen „ZPKT“), kterým se budu nadále zabývat.

Předmětem tohoto článku je otázka, zda má společník společnosti s ručením omezeným právo na informace, pokud tyto informace představují obchodní tajemství společnosti.

V první polovině letošního roku provedly orgány inspekce práce u zaměstnavatelů 12 tisíc kontrol, zjistily 17 tisíc nedostatků a uložily více než 2 tisíce pokut v souhrnné výši téměř 186 milionů korun. Článek přináší zaměstnavatelům základní vhled do problematiky kontrol inspekce práce a tipy, jak návštěvu z inspektorátu úspěšně zvládnout.

K jakým hlavním změnám na poli ochranných známek došlo? Má úprava v současném znění nějaké „mezery“? Jak často lidé využívají možnosti registrace tzv. netradičních ochranných známek? V rozhovoru odpovídala JUDr. Gabriela Vendlová, Ph.D. - specialistka na právo duševního vlastnictví, zajištění formální ochrany patentů, ochranných známek a dalších předmětů duševního vlastnictví.

U trestného činu podvodu se judikatura zabývala možnostmi dopustit se jej v rámci určitého právního řízení častěji, byť se typicky nejednalo o právo na obhajobu, ale o nepravdivá tvrzení vznesená v rámci civilního řízení či řízení správního.

Dne 1. 1. 2018 došlo k znovuzavedení zákonného předkupního práva spoluvlastníků k nemovitým věcem do českého právního řádu, a to nabytím účinnosti části první čl. I body 13 až 22 zákona č. 460/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Institut zákonného předkupního práva spoluvlastníků až na jisté výjimky (v případech, kdy spoluvlastníci nemohli svá práva a povinnosti od začátku ovlivnit) v českém právním řádu absentoval v době od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2017.

LegalRecruiters.cz ve spolupráci s Bidli.cz a Recruitis.cz zveřejnili veškerá data v rámci průzkumu nástupních mezd advokátních koncipientů 2018/2019 a jejich životní úrovně, která jsou kompletním doplněním textu, který jste si mohli na Právním prostoru.cz přečíst již v červnu.

Právo nezbytné cesty je komplexně upraveno zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník”). Smyslem tohoto právního institutu je zajistit vlastníkovi pozemku přístup k veřejné cestě za předpokladu, že k takovéto cestě přístup nemá nebo jeho stávající přístup k veřejné cestě je zcela nedostačující jeho potřebám.

V praxi se často setkáváme s technickým zhodnocením hmotného a nehmotného majetku, které v mnoha případech vyvolává otázky ohledně jeho daňových dopadů. Technické zhodnocení musíme posuzovat nejen z hlediska daně z příjmů, ale také z hlediska daně z přidané hodnoty.

Článek se zabývá institutem odkazu z pohledu uplatnění principu autonomie vůle v dědickém právu. Výklad o historickém vývoji ukazuje kořeny tohoto institutu v římském právu, jakož i přímou návaznost ABGB na právní konstrukce zavedené již v období starověku.