Stručné daňové opáčko na technické zhodnocení (pokračování)
Jaké jsou základní principy technického zhodnocení nehmotného majetku a majetku pronajatého?
Technické zhodnocení nehmotného majetku
Technické zhodnocení nehmotného majetku vymezuje zákon o daních z příjmů: Za technické zhodnocení nehmotného majetku se považují výdaje na ukončené rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti nehmotného majetku anebo zásahy, které mají za následek změnu účelu nehmotného majetku, pokud po ukončení u jednotlivého nehmotného majetku převýší částku 40 tis. Kč.
U nehmotného majetku je tedy jiná hranice pro zařazení majetku (60 tis. Kč) a jiná pro technické zhodnocení (40 tis. Kč). Při technickém zhodnocení nehmotného majetku pokračuje poplatník v odepisování majetku ze zvýšené vstupní ceny snížené o již uplatněné odpisy, a to po zbývající dobu odpisování stanovenou pro nehmotný majetek, nejméně však ještě
- 9 měsíců u audiovizuálního díla,
- 18 měsíců u softwaru a nehmotného výsledku výzkumu a vývoje,
- 36 měsíců u ostatního nehmotného majetku anebo
- do konce doby sjednané na základě smlouvy, pokud je sjednána na dobu určitou.
Pokud do konce odepisování nehmotného majetku zvýšeného o technické zhodnocení zbývá kratší doba, než je výše uvedeno, doba odepisování majetku se prodlouží. Pokud dojde k technickému zhodnocení na již odepsaném nehmotném majetku, odepisuje se technické zhodnocení samostatně.
Při posuzování, zda došlo k technickému zhodnocení či k opravě majetku, jde v mnohých případech pouze o drobné odchylky a o správné vymezení. Často se v praxi setkáme např. s update nebo upgrade softwaru. Tyto dva pojmy je třeba striktně rozlišovat. Update zahrnuje aktualizaci či úpravu software pro schopnost pracovat v aktuálním prostředí, tzn. že se software nerozšiřuje. O technické zhodnocení se nejedná. Naproti tomu upgrade zdokonaluje software, kdy výsledkem mohou být nové vlastnosti a funkce.
Technické zhodnocení pronajatého majetku
Aby bylo technické zhodnocení na pronajatém majetku či na majetku pořizovaném na finanční leasing daňovým nákladem u nájemce, a aby si mohl nájemce toto zhodnocení daňově odepisovat, musí být splněny všechny následující podmínky:
- technické zhodnocení hradí nájemce,
- nájemce získá písemný souhlas s odepisováním technického zhodnocení od vlastníka,
- vlastník nesmí zvýšit vstupní cenu hmotného majetku o hodnotu provedeného technického zhodnocení a
- nájemce zatřídí technické zhodnocení do stejné odpisové skupiny, ve které je u vlastníka pronajatý majetek zatříděn.
Odepisování technického zhodnocení u najatého majetku je omezeno dobou nájmu. Pokud dojde k ukončení nájmu, ať už uplynutím nájemní doby nebo výpovědí jedné ze stran, mohou nastat dvě varianty daňové uznatelnosti zůstatkové ceny technického zhodnocení:
- pokud pronajímatel uhradí při ukončení nájemní smlouvy zůstatkovou cenu technického zhodnocení, může si nájemce uplatnit jako daňový výdaj zůstatkovou cenu do výše úhrady pronajímatelem;
- v případě, že pronajímatel neuhradí nájemci zůstatkovou cenu, je pro nájemce tato zůstatková cena nedaňovým výdajem.
Při ukončení nájemní smlouvy pronajímatel navýší o zůstatkovou cenu technického zhodnocení vstupní cenu majetku a může pokračovat v odepisování majetku bez ohledu na to, jestli nájemci zůstatkovou cenu technického zhodnocení uhradil nebo ne.
Zdroj: bnt journal
Další články
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.
Kryptoměny a realitní úschova v roce 2026: Legislativní limity tokenizovaných transakcí a smart kontraktů
Vstup kryptoaktiv do hlavního proudu realitního trhu v roce 2026 již není pouhou technologickou kuriozitou, ale pragmatickou výzvou pro právní praxi.
Kongres Právní prostor 2026: legislativní změny, AI a justiční blok
Kongres Právní prostor se dočkal již svého 14. ročníku. V Seči u Chrudimi se sešlo přes 150 účastníků a 16 přednášejících, aby se věnovali tématům, která aktuálně hýbou světem práva – od legislativních změn přes AI až po aktuální otázky justice.




