Stručné daňové opáčko na technické zhodnocení (pokračování)
Jaké jsou základní principy technického zhodnocení nehmotného majetku a majetku pronajatého?
Technické zhodnocení nehmotného majetku
Technické zhodnocení nehmotného majetku vymezuje zákon o daních z příjmů: Za technické zhodnocení nehmotného majetku se považují výdaje na ukončené rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti nehmotného majetku anebo zásahy, které mají za následek změnu účelu nehmotného majetku, pokud po ukončení u jednotlivého nehmotného majetku převýší částku 40 tis. Kč.
U nehmotného majetku je tedy jiná hranice pro zařazení majetku (60 tis. Kč) a jiná pro technické zhodnocení (40 tis. Kč). Při technickém zhodnocení nehmotného majetku pokračuje poplatník v odepisování majetku ze zvýšené vstupní ceny snížené o již uplatněné odpisy, a to po zbývající dobu odpisování stanovenou pro nehmotný majetek, nejméně však ještě
- 9 měsíců u audiovizuálního díla,
- 18 měsíců u softwaru a nehmotného výsledku výzkumu a vývoje,
- 36 měsíců u ostatního nehmotného majetku anebo
- do konce doby sjednané na základě smlouvy, pokud je sjednána na dobu určitou.
Pokud do konce odepisování nehmotného majetku zvýšeného o technické zhodnocení zbývá kratší doba, než je výše uvedeno, doba odepisování majetku se prodlouží. Pokud dojde k technickému zhodnocení na již odepsaném nehmotném majetku, odepisuje se technické zhodnocení samostatně.
Při posuzování, zda došlo k technickému zhodnocení či k opravě majetku, jde v mnohých případech pouze o drobné odchylky a o správné vymezení. Často se v praxi setkáme např. s update nebo upgrade softwaru. Tyto dva pojmy je třeba striktně rozlišovat. Update zahrnuje aktualizaci či úpravu software pro schopnost pracovat v aktuálním prostředí, tzn. že se software nerozšiřuje. O technické zhodnocení se nejedná. Naproti tomu upgrade zdokonaluje software, kdy výsledkem mohou být nové vlastnosti a funkce.
Technické zhodnocení pronajatého majetku
Aby bylo technické zhodnocení na pronajatém majetku či na majetku pořizovaném na finanční leasing daňovým nákladem u nájemce, a aby si mohl nájemce toto zhodnocení daňově odepisovat, musí být splněny všechny následující podmínky:
- technické zhodnocení hradí nájemce,
- nájemce získá písemný souhlas s odepisováním technického zhodnocení od vlastníka,
- vlastník nesmí zvýšit vstupní cenu hmotného majetku o hodnotu provedeného technického zhodnocení a
- nájemce zatřídí technické zhodnocení do stejné odpisové skupiny, ve které je u vlastníka pronajatý majetek zatříděn.
Odepisování technického zhodnocení u najatého majetku je omezeno dobou nájmu. Pokud dojde k ukončení nájmu, ať už uplynutím nájemní doby nebo výpovědí jedné ze stran, mohou nastat dvě varianty daňové uznatelnosti zůstatkové ceny technického zhodnocení:
- pokud pronajímatel uhradí při ukončení nájemní smlouvy zůstatkovou cenu technického zhodnocení, může si nájemce uplatnit jako daňový výdaj zůstatkovou cenu do výše úhrady pronajímatelem;
- v případě, že pronajímatel neuhradí nájemci zůstatkovou cenu, je pro nájemce tato zůstatková cena nedaňovým výdajem.
Při ukončení nájemní smlouvy pronajímatel navýší o zůstatkovou cenu technického zhodnocení vstupní cenu majetku a může pokračovat v odepisování majetku bez ohledu na to, jestli nájemci zůstatkovou cenu technického zhodnocení uhradil nebo ne.
Zdroj: bnt journal
Další články
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
Když neselže součást, ale jejich propojení: Kdo odpovídá za škodu?
Tradiční odpovědnost za škodu hledá vadný výrobek, porušenou povinnost a příčinu následku. Propojené systémy však mohou vytvořit újmu, přestože každý samostatně splní svou technickou specifikaci. Problém pak nevznikne uvnitř jedné černé skříňky, ale ve vztazích mezi několika nástroji.




