Stručné daňové opáčko na technické zhodnocení (pokračování)
Jaké jsou základní principy technického zhodnocení nehmotného majetku a majetku pronajatého?
Technické zhodnocení nehmotného majetku
Technické zhodnocení nehmotného majetku vymezuje zákon o daních z příjmů: Za technické zhodnocení nehmotného majetku se považují výdaje na ukončené rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti nehmotného majetku anebo zásahy, které mají za následek změnu účelu nehmotného majetku, pokud po ukončení u jednotlivého nehmotného majetku převýší částku 40 tis. Kč.
U nehmotného majetku je tedy jiná hranice pro zařazení majetku (60 tis. Kč) a jiná pro technické zhodnocení (40 tis. Kč). Při technickém zhodnocení nehmotného majetku pokračuje poplatník v odepisování majetku ze zvýšené vstupní ceny snížené o již uplatněné odpisy, a to po zbývající dobu odpisování stanovenou pro nehmotný majetek, nejméně však ještě
- 9 měsíců u audiovizuálního díla,
- 18 měsíců u softwaru a nehmotného výsledku výzkumu a vývoje,
- 36 měsíců u ostatního nehmotného majetku anebo
- do konce doby sjednané na základě smlouvy, pokud je sjednána na dobu určitou.
Pokud do konce odepisování nehmotného majetku zvýšeného o technické zhodnocení zbývá kratší doba, než je výše uvedeno, doba odepisování majetku se prodlouží. Pokud dojde k technickému zhodnocení na již odepsaném nehmotném majetku, odepisuje se technické zhodnocení samostatně.
Při posuzování, zda došlo k technickému zhodnocení či k opravě majetku, jde v mnohých případech pouze o drobné odchylky a o správné vymezení. Často se v praxi setkáme např. s update nebo upgrade softwaru. Tyto dva pojmy je třeba striktně rozlišovat. Update zahrnuje aktualizaci či úpravu software pro schopnost pracovat v aktuálním prostředí, tzn. že se software nerozšiřuje. O technické zhodnocení se nejedná. Naproti tomu upgrade zdokonaluje software, kdy výsledkem mohou být nové vlastnosti a funkce.
Technické zhodnocení pronajatého majetku
Aby bylo technické zhodnocení na pronajatém majetku či na majetku pořizovaném na finanční leasing daňovým nákladem u nájemce, a aby si mohl nájemce toto zhodnocení daňově odepisovat, musí být splněny všechny následující podmínky:
- technické zhodnocení hradí nájemce,
- nájemce získá písemný souhlas s odepisováním technického zhodnocení od vlastníka,
- vlastník nesmí zvýšit vstupní cenu hmotného majetku o hodnotu provedeného technického zhodnocení a
- nájemce zatřídí technické zhodnocení do stejné odpisové skupiny, ve které je u vlastníka pronajatý majetek zatříděn.
Odepisování technického zhodnocení u najatého majetku je omezeno dobou nájmu. Pokud dojde k ukončení nájmu, ať už uplynutím nájemní doby nebo výpovědí jedné ze stran, mohou nastat dvě varianty daňové uznatelnosti zůstatkové ceny technického zhodnocení:
- pokud pronajímatel uhradí při ukončení nájemní smlouvy zůstatkovou cenu technického zhodnocení, může si nájemce uplatnit jako daňový výdaj zůstatkovou cenu do výše úhrady pronajímatelem;
- v případě, že pronajímatel neuhradí nájemci zůstatkovou cenu, je pro nájemce tato zůstatková cena nedaňovým výdajem.
Při ukončení nájemní smlouvy pronajímatel navýší o zůstatkovou cenu technického zhodnocení vstupní cenu majetku a může pokračovat v odepisování majetku bez ohledu na to, jestli nájemci zůstatkovou cenu technického zhodnocení uhradil nebo ne.
Zdroj: bnt journal
Další články
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.
Omnibus I a náležitá péče: směrnice (EU) 2026/470 a klíčové změny v CSDDD
Před skoro 2 lety se Evropská unie vydala na cestu zmírňování dopadů podnikaní, a tak došlo k přijetí směrnice (EU) 2024/1760, o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti („CSDDD“), která poprvé na unijní úrovni systematicky upravila povinnou náležitou péči (due dilligence) v oblasti lidských práv a životního prostředí napříč hodnotovým řetězcem.
Rizika Shadow AI? Zaměstnanci mohou neúmyslně ohrozit firemní data, porušit dohody o mlčenlivosti nebo GDPR
S rozvojem AI rostou i rizika tzv. Shadow AI, používání neschválených nástrojů a aplikací umělé inteligence při práci s důvěrnými firemními informacemi, daty obchodních partnerů nebo s osobními údaji klientů a zaměstnanců. Zaměstnanci – obvykle v dobré víře a ve snaze zvýšit produktivitu práce – totiž svěří chráněná data nástrojům, nad kterými nemá firma kontrolu a slouží například ke zdokonalování umělé inteligence.
Ekocida: Chybějící dílek v mozaice nejzávažnějších zločinů podle mezinárodního práva
Mezinárodní trestní právo dnes připomíná precizně vyskládanou mozaiku spravedlnosti. Její čtyři dílky, genocida, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a zločin agrese, chrání lidstvo před těmi nejtěžšími zločiny ohrožujícími mezinárodní mír a bezpečnost. Přesto v tomto zdánlivě uceleném obrazu zůstává prázdné místo, skrze které nezadržitelně uniká odpovědnost za činy, které neútočí přímo na integritu jednotlivců, ale na environmentální stabilitu nezbytnou pro zachování civilizace.
Uznání postoupené pohledávky za pravou
Postoupenému dlužníku zůstávají v souladu s § 1884 odst. 1 o. z. zachovány námitky vůči pohledávce, které měl v době postoupení. Občanský zákoník však v § 1884 odst. 2 o. z. rovněž stanoví, že jestliže dlužník proti poctivému postupníkovi uznal pohledávku jako pravou, je povinen jej uspokojit jako svého věřitele




