Jedná se o předpis regulující prodej zemědělských a potravinářských výrobků a snažící se bojovat proti zneužití ze strany silnějšího (tím jsou myšleni odběratelé – primárně hypermarkety, zákon se tedy netýká konečných spotřebitelů přímo), k němuž v praxi často dochází při tomto prodeji. Klíčová ustanovení jeho znění obsahují předpoklady, kdy se v případě odběratele, jakožto adresáta povinností určených tímto zákonem, primárně jedná o někoho, kdo má významnou tržní sílu (= obrat za prodej potravin za posledních 12 měsíců přesáhl 5 miliard Kč) a kdo díky této specifické pozici na trhu nesmí tuto pozici zneužívat. To se v praxi děje několika způsoby, které zákon o významné tržní síle demonstrativně vyjmenovává a v této souvislosti i výslovně zakazuje. Patří sem zejména různé sjednávání nevyvážených podmínek, sjednávání nepřiměřených protiplnění, uplatňování nepřiměřeně dlouhé doby splatnosti kupní ceny potravin, diskriminace dodavatelů apod.
Vzhledem k tomu, že v Evropské unii byla přijata směrnice Parlamentu a Rady č. 2019/633[1] o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci (která je první komplexní evropskou regulací tohoto odvětví), byla připravena související novela[2], jíž se mění výše zmíněný český předpis o významné tržní síle. Návrh novely, momentálně se nacházející v připomínkovém řízení, se dočkal ostré kritiky ze strany zainteresovaných subjektů, neboť výchozí směrnice funguje v režimu minimální harmonizace, tedy je ponechána členským státům velká míra volnosti. Toto zde bylo v případě České republiky pojato hodně maximalisticky a povinnosti představené novelou jdou výrazně nad rámec toho, co požaduje směrnice.
Mezi nejvýznamnější změny patří:
- nutnost uzavřít písemnou smlouvu mezi dodavatelem a odběratelem již přede dnem, kdy je zahájeno dodávání zboží nebo poskytování služeb,
- zakázáno je požadování nákladů na logistiku, reklamu a další služby spojené s prodejem zboží,
- na faktuře na zboží musí být vždy uvedena konečná nákupní cena a
- možná nejkontroverznější změnou je zákaz jakýchkoliv množstevních slev.
Výše popsaná současná definice (předpoklad) významné tržní síly dle návrhu novely rovněž dojde mnohých změn. Nově bude odvozena z určení čistého obratu za prodej potravin a zboží. Nevýhodou je, že tento čistý obrat zde není podrobněji nijak specifikován. Naopak se český zákonodárce rozhodl nereflektovat některá ustanovení směrnice, například nerozlišuje zemědělské produkty a potravinářské produkty se zemědělskými a potravinářskými produkty podléhajícími rychlé zkáze, netřídí odběratele do pěti velikostních skupin a sjednocuje splatnost všech plateb bez ohledu na typ potraviny na 30 dnů.
Bude zajímavé sledovat, jak bude pokračovat legislativní proces ve svých dalších krocích, neboť některé praktiky, které novela odsuzuje jako nově zakázané jsou praktikami, jež jsou ve fungujícím obchodním styku běžné a na něž si již podnikatelé zvykli, což je zčásti dokázáno i silnou vlnou odporu, která se proti návrhu vzedmula, a která se projevila nejen obrovským množstvím podaných připomínek. Dle našeho názoru postupně dojde k ústupu z některých odvážnějších ustanovení a česká novela bude ve výsledku lépe reflektovat původní vyváženější směrnici a nikoliv se vydávat nad její rámec.
[1] https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32019L0633
Diskuze k článku ()