Významná změna v regulaci tržní síly?
Jedním z nejvíce opomíjených, ale zároveň pro mnohé obchodní vztahy klíčových předpisů, je český zákon o významné tržní síle č. 395/2009 Sb. K jakým změnám v tomto předpisu dochází v souvislosti s přijetím směrnice směrnice Parlamentu a Rady č. 2019/633 o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci?
Jedná se o předpis regulující prodej zemědělských a potravinářských výrobků a snažící se bojovat proti zneužití ze strany silnějšího (tím jsou myšleni odběratelé – primárně hypermarkety, zákon se tedy netýká konečných spotřebitelů přímo), k němuž v praxi často dochází při tomto prodeji. Klíčová ustanovení jeho znění obsahují předpoklady, kdy se v případě odběratele, jakožto adresáta povinností určených tímto zákonem, primárně jedná o někoho, kdo má významnou tržní sílu (= obrat za prodej potravin za posledních 12 měsíců přesáhl 5 miliard Kč) a kdo díky této specifické pozici na trhu nesmí tuto pozici zneužívat. To se v praxi děje několika způsoby, které zákon o významné tržní síle demonstrativně vyjmenovává a v této souvislosti i výslovně zakazuje. Patří sem zejména různé sjednávání nevyvážených podmínek, sjednávání nepřiměřených protiplnění, uplatňování nepřiměřeně dlouhé doby splatnosti kupní ceny potravin, diskriminace dodavatelů apod.
Vzhledem k tomu, že v Evropské unii byla přijata směrnice Parlamentu a Rady č. 2019/633[1] o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci (která je první komplexní evropskou regulací tohoto odvětví), byla připravena související novela[2], jíž se mění výše zmíněný český předpis o významné tržní síle. Návrh novely, momentálně se nacházející v připomínkovém řízení, se dočkal ostré kritiky ze strany zainteresovaných subjektů, neboť výchozí směrnice funguje v režimu minimální harmonizace, tedy je ponechána členským státům velká míra volnosti. Toto zde bylo v případě České republiky pojato hodně maximalisticky a povinnosti představené novelou jdou výrazně nad rámec toho, co požaduje směrnice.
Mezi nejvýznamnější změny patří:
- nutnost uzavřít písemnou smlouvu mezi dodavatelem a odběratelem již přede dnem, kdy je zahájeno dodávání zboží nebo poskytování služeb,
- zakázáno je požadování nákladů na logistiku, reklamu a další služby spojené s prodejem zboží,
- na faktuře na zboží musí být vždy uvedena konečná nákupní cena a
- možná nejkontroverznější změnou je zákaz jakýchkoliv množstevních slev.
Výše popsaná současná definice (předpoklad) významné tržní síly dle návrhu novely rovněž dojde mnohých změn. Nově bude odvozena z určení čistého obratu za prodej potravin a zboží. Nevýhodou je, že tento čistý obrat zde není podrobněji nijak specifikován. Naopak se český zákonodárce rozhodl nereflektovat některá ustanovení směrnice, například nerozlišuje zemědělské produkty a potravinářské produkty se zemědělskými a potravinářskými produkty podléhajícími rychlé zkáze, netřídí odběratele do pěti velikostních skupin a sjednocuje splatnost všech plateb bez ohledu na typ potraviny na 30 dnů.
Bude zajímavé sledovat, jak bude pokračovat legislativní proces ve svých dalších krocích, neboť některé praktiky, které novela odsuzuje jako nově zakázané jsou praktikami, jež jsou ve fungujícím obchodním styku běžné a na něž si již podnikatelé zvykli, což je zčásti dokázáno i silnou vlnou odporu, která se proti návrhu vzedmula, a která se projevila nejen obrovským množstvím podaných připomínek. Dle našeho názoru postupně dojde k ústupu z některých odvážnějších ustanovení a česká novela bude ve výsledku lépe reflektovat původní vyváženější směrnici a nikoliv se vydávat nad její rámec.
[1] https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32019L0633
Další články
Posledních pár dní na podání daňového přiznání. Kde se nejčastěji chybuje a jak tomu předejít
Poplatníkům, kteří podávají daňové přiznání elektronicky, zbývá čas už jen do pondělí 4. května. Jde zejména o OSVČ, povinnost se ovšem týká i některých zaměstnanců. Řada poplatníků přitom každý rok opakuje stejné přešlapy, které mohou vést k doměření daně, pokutám nebo zbytečným komplikacím s finančním úřadem.
Nová pravidla pro úhradu vakcín: když vyšší spotřeba vede k úsporám na celospolečenské úrovni
Od 1. ledna 2026 vstoupila v účinnost novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která zavádí zcela nový režim pro úhradu léčivých přípravků obsahujících očkovací látky a monoklonální protilátky určené k profylaxi (dále jen „vakcíny"). Nově bude rozhodování o výši a podmínkách úhrady vakcín probíhat ve správním řízení, které povede Státní ústav pro kontrolu léčiv. Do rozhodovacího procesu se zapojí také Ministerstvo zdravotnictví a jeho speciální poradní orgán.
Kdo posuzuje žádost o azyl? Ústavní soud koriguje praxi obecných soudů při výkonu trestu vyhoštění
Ústavní soud vymezil jasné hranice mezi pravomocemi soudů a správních orgánů v případech, kdy se trest vyhoštění střetává se žádostí o mezinárodní ochranu. Připomněl, že o azylu rozhoduje výhradně Ministerstvo vnitra a že vyhoštění začíná až jeho skutečným provedením. Nález tak zásadně mění pohled na střet trestního řízení a mezinárodní ochrany.
Elektrokoloběžky v silničním provozu
Elektrokoloběžky se v posledních letech staly zcela běžnou součástí silničního provozu. Jejich majitelé je používají k vlastnímu transportu jak mezi blízkými obcemi například při každodenním dojíždění do zaměstnání, tak především ve městech. Tam často využívají služeb poskytovaných subjekty nabízejícími tzv. sdílení elektrokoloběžek. S tím vším se samozřejmě pojí účast těchto elektrokoloběžek v provozu na pozemních komunikacích.
Co nás Duolingo naučilo o retenci a jak se na to dívá GDPR
Duolingo připomíná roky neaktivity. Z pohledu GDPR to ale otevírá zásadní otázku: kdy už uchovávání osobních údajů přestává být legální?




