Je důležité při přeměnách rozlišovat termín lhůta a doba?
Měsíc před schválením přeměny musí být projekt uložen do sbírky listin a uložení včetně souvisejících informací musí být zveřejněno. Co když ale konec období připadne na víkend?
Podle § 33 zákona o přeměnách obchodních společností a družstev („zákon o přeměnách“) je osoba zúčastněná na přeměně povinna uložit do sbírky listin obchodního rejstříku projekt přeměny a zveřejnit oznámení o uložení projektu přeměny a upozornění pro věřitele alespoň 1 měsíc přede dnem, kdy má být přeměna schválena. Nejprve tedy musí uplynout 1 měsíc a nejdříve následující den je možné přeměnu schválit.
Pro počítání času má občanský zákoník specifická pravidla (§ 605 – § 608). Konec lhůty či doby určené podle měsíců připadne na den, který se číselně shoduje se dnem, kdy nastala rozhodná skutečnost pro počítání času. Pokud takový den v posledním měsíci není, připadne poslední den lhůty nebo doby na poslední den měsíce. V případě, že poslední den lhůty připadne na sobotu, neděli nebo svátek, končí lhůta následujícím pracovním dnem.
Občanský zákoník přitom rozlišuje pojem lhůta a doba. Lhůta představuje časové období, v rámci něhož je možné uplatnit nějaké právo. Oproti tomu doba je časový úsek, jehož uplynutím dochází k zániku práva či povinnosti bez dalšího. Jelikož má lhůta poskytnout čas pro uplatnění práva (je tedy určena na ochranu práv), prodlužuje se, pokud její konec připadá na víkend nebo svátek. Konec doby, v rámci níž právo či povinnost pouze zaniká, aniž by na tom mohlo jakékoli uplatnění práva něco změnit, se však v takovém případě nemění.
Časový úsek jednoho měsíce podle § 33 zákona o přeměnách je stanoven mj. pro účely seznámení se s projektem přeměny ze strany jakékoli třetí osoby, především však ze strany věřitelů a společníků osob zúčastněných na přeměně. Společníci mohou a nemusí na základě prověření projektu hlasovat pro schválení přeměny a věřitelé mohou v souvislosti s prostudováním projektu přeměny uplatnit svá práva uvedená v § 35 a násl. zákona o přeměnách.
Ačkoli časový úsek jednoho měsíce dle našeho názoru neodpovídá přesně definici lhůty ani doby ve smyslu občanského zákoníku, spíše se kloníme k názoru, že jej lze podřadit pod pojem doba. V rámci tohoto časového úseku nelze žádné právo vykonat, a tudíž se ani neprodlužuje, pokud připadne na víkend nebo svátek. Nelze však vyloučit ani opačný názor. Dokud tedy Nejvyšší soud ČR tuto otázku nerozhodne, z opatrnosti bude vhodné schvalovat přeměnu až poté, co uplyne časový úsek jednoho měsíce, a to včetně jeho prodloužení, pokud konec časového úseku připadne na víkend či svátek.
Zdroj: bnt journl
Další články
Digitální klon zemřelého člověka: Právní limity simulace identity po smrti
Představme si, že po smrti blízkého člověka přijde rodině zpráva z chatovací aplikace. Není to starý e-mail ani automatická vzpomínka ze sociální sítě.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.
Prediktivní analytika při správě daní
Daňová kontrola byla dlouho vnímána především jako nástroj zpětného ověření. Správce daně posuzoval, zda daňový subjekt v minulosti správně přiznal daň, zda doložil rozhodné skutečnosti a zda jeho tvrzení odpovídá realitě. Tento model má své pevné místo i v budoucnu. U části daňových rizik však naráží na praktický limit: pokud správce daně reaguje až ve chvíli, kdy je škoda způsobena, může být její náprava obtížná, ne-li fakticky nemožná.
Rozhovor: Adam Felix - Advokacie nesmí podléhat státnímu finančnímu dozoru
Ministerstvo financí předložilo návrh zákona o ekonomické ochraně státu a související novely zákona o Finančním analytickém úřadu a zákona o advokacii, které mají ambici posílit nástroje státu v boji proti praní peněz a financování terorismu. Vedle deklarovaného cíle návrh vyvolává zásadní debatu o tom, kde končí legitimní regulace a začíná zásah do samotné podstaty nezávislé advokacie a pilířů právního státu.
