Je důležité při přeměnách rozlišovat termín lhůta a doba?
Měsíc před schválením přeměny musí být projekt uložen do sbírky listin a uložení včetně souvisejících informací musí být zveřejněno. Co když ale konec období připadne na víkend?
Podle § 33 zákona o přeměnách obchodních společností a družstev („zákon o přeměnách“) je osoba zúčastněná na přeměně povinna uložit do sbírky listin obchodního rejstříku projekt přeměny a zveřejnit oznámení o uložení projektu přeměny a upozornění pro věřitele alespoň 1 měsíc přede dnem, kdy má být přeměna schválena. Nejprve tedy musí uplynout 1 měsíc a nejdříve následující den je možné přeměnu schválit.
Pro počítání času má občanský zákoník specifická pravidla (§ 605 – § 608). Konec lhůty či doby určené podle měsíců připadne na den, který se číselně shoduje se dnem, kdy nastala rozhodná skutečnost pro počítání času. Pokud takový den v posledním měsíci není, připadne poslední den lhůty nebo doby na poslední den měsíce. V případě, že poslední den lhůty připadne na sobotu, neděli nebo svátek, končí lhůta následujícím pracovním dnem.
Občanský zákoník přitom rozlišuje pojem lhůta a doba. Lhůta představuje časové období, v rámci něhož je možné uplatnit nějaké právo. Oproti tomu doba je časový úsek, jehož uplynutím dochází k zániku práva či povinnosti bez dalšího. Jelikož má lhůta poskytnout čas pro uplatnění práva (je tedy určena na ochranu práv), prodlužuje se, pokud její konec připadá na víkend nebo svátek. Konec doby, v rámci níž právo či povinnost pouze zaniká, aniž by na tom mohlo jakékoli uplatnění práva něco změnit, se však v takovém případě nemění.
Časový úsek jednoho měsíce podle § 33 zákona o přeměnách je stanoven mj. pro účely seznámení se s projektem přeměny ze strany jakékoli třetí osoby, především však ze strany věřitelů a společníků osob zúčastněných na přeměně. Společníci mohou a nemusí na základě prověření projektu hlasovat pro schválení přeměny a věřitelé mohou v souvislosti s prostudováním projektu přeměny uplatnit svá práva uvedená v § 35 a násl. zákona o přeměnách.
Ačkoli časový úsek jednoho měsíce dle našeho názoru neodpovídá přesně definici lhůty ani doby ve smyslu občanského zákoníku, spíše se kloníme k názoru, že jej lze podřadit pod pojem doba. V rámci tohoto časového úseku nelze žádné právo vykonat, a tudíž se ani neprodlužuje, pokud připadne na víkend nebo svátek. Nelze však vyloučit ani opačný názor. Dokud tedy Nejvyšší soud ČR tuto otázku nerozhodne, z opatrnosti bude vhodné schvalovat přeměnu až poté, co uplyne časový úsek jednoho měsíce, a to včetně jeho prodloužení, pokud konec časového úseku připadne na víkend či svátek.
Zdroj: bnt journl
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.




