Články

V praxi pracovního práva často dochází ke sporům ohledně povinností zaměstnavatele při skončení pracovního poměru. Jedním z klíčových aspektů je správné a včasné vydání potvrzení o zaměstnání (tzv. zápočtového listu) a dalších dokumentů, které mají zásadní význam pro zaměstnance při uplatňování jejich práv u nových zaměstnavatelů či státních orgánů.

Téma umělé inteligence a jejího dopadu na oblast autorských práv rezonuje napříč právní i technologickou veřejností. Právě této problematice se bude věnovat i příspěvek JUDr. Ing. Jindřicha Kalíška, Ph.D. CIPP/E CIPM FIP, advokáta, vysokoškolského učitele, mediátora a odborníka na duševní vlastnictví, na letošním kongresu Právní prostor. Nám v rozhovoru poskytl malou ochutnávku toho, na co se můžeme na kongresu těšit.

Od června vstoupí v platnost dlouho očekávané nařízení vlády, které přinese významné změny v oblasti nároku na pracovní volno. Zaměstnanci získají až týden volna při úmrtí blízkého člena rodiny a dojde také k rozšíření svatebního volna včetně uznání partnerství.

V českém právním prostředí je notorietou, že podnikatel, jenž uzavřel smlouvu při svém podnikání, nemá právo požadovat zrušení smlouvy pro neúměrné zkrácení, ani se nemůže dovolat neplatnosti lichevní smlouvy.

V prosinci roku 2021 došlo na jedné stavbě k vážnému úrazu. Při práci na střeše objektu jeden z pracovníků (žalovaný) z nedbalosti shodil dřevěnou paletu o hmotnosti 57 kg z výšky přes 8,5 metru, ačkoli na staveništi platil zákaz shazování jakýchkoliv předmětů ze střechy. Tato paleta dopadla přímo na dalšího pracovníka (žalobce), který se dole věnoval své přidělené práci.

JUDr. Dalibor Kovář je partnerem největší česko-slovenské advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS, který se ve své praxi specializuje na elektronické právní jednání a digitální transformaci v oblasti práva. Stál u vzniku bankovní identity v České republice a podílí se i na tvorbě legislativy. Již koncem května bude na kongresu Právní prostor hovořit o umělé inteligenci a s ní souvisejících budoucích výzvách pro české soudy.

Úřad evropského veřejného žalobce (European Public Prosecutor’s Office, dále jen EPPO) je jedním z nejvýznamnějších právních nástrojů, které Evropská unie vytvořila za účelem zajištění ochrany a efektivního vymáhání svých finančních zájmů.

Při plánování výstavby – ať už rodinného domu, developerského projektu nebo průmyslového areálu – se stavebník setká s celou řadou právních požadavků. Od 1. ledna 2024 k nim neoddělitelně patří také tzv. jednotné environmentální stanovisko (JES) a v některých případech i posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Oba tyto nástroje mají významný vliv na to, zda a kdy vůbec může být stavba povolena.

V praxi jsou entity pro správu majetku čím dál častěji zřizovány za soukromým účelem. Je-li však v rámci správy majetku zřizována entita za veřejně prospěšným účelem, setkáváme se s jistými odlišnostmi oproti entitám, jejichž využití typicky spočívá v mezigeneračním předání majetku, zajištění rodiny do budoucna či např. zajištění kontinuálního chodu podnikatelských struktur do entity vložených v době jakékoliv nezpůsobilosti zakladatele.

Přinášíme rozhovor s jedním z řečníků letošního kongresu Právní prostor, JUDr. Zdeňkem Kučerou, Ph.D., na téma Aktu o umělé inteligenci (AI Akt).

Ve dnech 12. a 13. května se v prostorech pražské Spojky Karlín uskutečnil další úspěšný ročník mezinárodní konference o compliance. Konference Compliance odysea, kterou každoročně pořádá Česká Compliance Asociace, letos opět nabídla pestrý program s předními odborníky ve svém oboru a přilákala rekordní počet účastníků.

Stablecoiny představují specifickou kategorii kryptoaktiv, jejichž hlavním cílem je stabilizace hodnoty. Na rozdíl od běžných kryptoměn, jako je Bitcoin nebo Ethereum, jejichž cena je vystavena značné volatilitě v důsledku nabídky a poptávky na trhu, jsou stablecoiny navázány na hodnotu určitého podkladového aktiva – typicky fiat měny[1], jako je americký dolar (např. USDT, USDC), případně komodity nebo koše aktiv. Tím se liší nejen svou funkcí, ale také očekáváním jejich držitelů a způsobem využití – nefungují primárně jako spekulativní investiční nástroj, ale spíše jako prostředek směny nebo uchovatel hodnoty v kryptoměnovém ekosystému.

Evropská unie v posledních letech vydává celou řadu významných regulací. V záplavě mediálně známých předpisů, jako jsou nařízení DORA, NIS2, DSA, DMA a AI Act, však poněkud mimo hlavní pozornost probíhá legislativním procesem také návrh nového nařízení o opožděných platbách [1].

JUDr. Lucie Hrdá je známou českou advokátkou, která se ve své praxi dlouhodobě věnuje problematice sexualizovaného domácího násilí. O tom, zda byly změny v trestání sexualizovaného násilí nutné nebo jen aktivisticky vynucené, bude podrobněji hovořit již koncem května na kongresu Právní prostor.

V běžném životě se nám může stát, že náš příbuzný potřebuje opakovaně vozit k lékaři na vyšetření. Ze zdravotních důvodů se nemůže přepravovat sám a my jsme ochotni ho k lékaři vozit. Zdravotní pojišťovna by mohla tyto cesty zpětně proplatit.

Přestože existuje obecné povědomí o povinnosti oznámit či překazit trestný čin, setkávám se v praxi s některými rozšířenými omyly u profesí, které se z povahy své práce s trestnou činností setkávají. Tyto zkušenosti mne přivedly k sepsání tohoto článku, který shrnuje klíčové zásady a upozorňuje na některé možné chyby v posouzení. Navíc má za cíl upozornit na změny, které nastaly v rámci úpravy trestního zákoníku ohledně sexuálního násilí.

Novela zákoníku práce, známá jako „flexinovela“, byla tento týden vyhlášena ve Sbírce zákonů a nabude tak účinnosti 1. června 2025.

Dlouho očekávaný zákon o kybernetické bezpečnosti, který v pátek 25. dubna schválili poslanci a nyní čeká na schválení Senátem, přináší novou úlohu pro šéfy firem. Jednatelé, či jiní členové statutárních orgánů budou totiž osobně odpovědní za dodržování této kyberbezpečností regulace, a to potenciálně i z trestně-právního hlediska.

Mgr. et Mgr. Michal Vávra je nejenom advokátem vykonávajícím advokacii na území dvou států, ale také osvědčeným moderátorem kongresu Právní prostor. Moderování kongresu se opět zhostí již na konci května.

Úřad pro ochranu osobních údajů („ÚOOÚ“) zveřejnil svůj kontrolní plán pro rok 2025. Jde o dokument, který každoročně signalizuje, na co se správci a zpracovatelé osobních údajů mají v daném období připravit. Tentokrát ÚOOÚ jednoznačně cílí na některé klíčové oblasti, kde se stýká nedostatek právní jistoty s technologickým pokrokem – a současně mají silný společenský přesah.

Kvalifikovaná výzva, která je součástí civilního procesu již 24 let, je doteď pro mnohé neprávníky neznámou. V praxi se často stává, že je dotčenými osobami přehlížena, a zapříčiní tak neúspěch ve sporu. Kvalifikovaná výzva se objevuje ve sporech na ochranu osobnosti velmi často.

Již ve dnech 14. a 15. května proběhne v pražském Karolinu Druhý obnovený sjezd českých právníků. Bez nadsázky jej lze označit již nyní za nejvýznamnější odbornou justiční akci letošního roku.

Vláda předložila dne 19. 11. 2024 Poslanecké sněmovně poměrně rozsáhlou novelu zákona č. 40/20009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní zákoník“), která má navázat na evropské trendy a modernizovat trestní právo, zejména pak v oblasti ukládání trestních sankcí. Novela v prosinci minulého roku prvním čtením v Poslanecké sněmovně a v dalším čtení se očekává vypjatá diskuse kolem velkého množství pozměňovacích návrhů.

Krajský soud v Plzni zrušil rozhodnutí České obchodní inspekce, která pokutovala prodejce obuvi za to, že označoval dlouhodobě zlevněné zboží slovem „sleva“. Soud se neztotožnil s dosavadním postojem České obchodní inspekce k otázce trvání slevových akcí a představil vodítka, podle kterých je dle něj nutné k posuzování slev z hlediska jejich trvání přistupovat.

Rozhodování o tom, co je v nejlepším zájmu dítěte nízkého věku, patří k nejobtížnějším úkolům soudní praxe. Soudci byli v minulosti v těchto případech obvykle velmi opatrní, neboť si byli vědomi specifických vývojových potřeb malých dětí a citlivosti raného věku na změny v pečovatelském prostředí.