Občanské právo

Již 1. ledna 2018 vstoupí v účinnost novela zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, která do českého právního řádu implementuje další část tzv. čtvrté AML směrnice, a to povinnou evidenci údajů o skutečných majitelích právnických osob.

Pronajímatelé nemovitých věcí, např. bytových jednotek, nejednou museli řešit situaci, kdy nájemce po skončení doby nájmu nepředal ve smluveném termínu předmět nájmu a po uplynutí sjednané doby tento předmět dále užíval. Jaké možnosti má pronajímatel, který chce jako řádný občan postupovat v souladu s právními předpisy, tj. civilněprávní cestou a nenaplnit např. skutkovou podstatu trestného činu porušování domovní svobody dle § 178 zák. č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku? Nabízí právní řád alternativní řešení?

Téma mého příspěvku je spjato s rekodifikací soukromého práva a není tak „žhavě aktuální“, ale spíše stále ještě aktuální. Protože obdobné téma bylo na konferenci Právo ve veřejné správě pojednáno již v předchozích ročnících, ráda bych se zaměřila na to, co je letos nové (tedy na novelu občanského zákoníku) a dále na to, kde jsou problémy dle mého soudu nejzávažnější a nejmarkantnější.

Přestože by název „smart contract“ mohl lákat k překladu „chytrý kontrakt“, smart contract vlastně vůbec nemusí být chytrý a nemusí být ani smlouvou. Jedná se spíše o soubor příkazů zanesených ve zdrojovém kódu, které jsou vykonávány prostřednictvím počítačového programu. Tyto příkazy jsou vykonány automaticky, nastane-li nějaká předvídaná okolnost, a jelikož jsou obvykle součástí veřejného blockchainu, je problematické provést jejich změnu. Vzhledem k tomu, že lze takové příkazy provázat s technologiemi reálného světa, mohou například zabezpečit výkon práva při splnění odkládací podmínky nebo výkon zástavního práva.

Téma mého příspěvku je spjato s rekodifikací soukromého práva a není tak „žhavě aktuální“, ale spíše stále ještě aktuální. Protože obdobné téma bylo na konferenci Právo ve veřejné správě pojednáno již v předchozích ročnících, ráda bych se zaměřila na to, co je letos nové (tedy na novelu občanského zákoníku) a dále na to, kde jsou problémy dle mého soudu nejzávažnější a nejmarkantnější.

Pokládáte si často otázku, komu náleží autorská práva k dílům vytvořeným v rámci pracovního poměru pro zaměstnavatele? Odpověď není úplně jednoduchá, ovšem zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, v platném znění (dále jen „autorský zákon”) s těmito případy počítá a pro takováto autorská díla má své vlastní označení i specifickou právní úpravu.

Pokud soud rozhoduje o úpravě poměrů nezletilého dítěte před rozvodem rodičů, obvykle dochází ke svěření dítěte do výlučné péče jednoho z rodičů, v posledních letech dochází k nárůstu případů svěření do střídavé péče obou rodičů. Vedle těchto dvou možností však existuje i možnost svěřit nezletilé dítě do společné péče rodičů. Je to řešení zejména pro rodiče, kteří jsou schopni se na otázkách spojených s nezletilým dítětem dohodnout a chtějí minimalizovat dopad soudního rozhodnutí do jejich rodičovských práv a povinností.

Smluvní pokuta bývá tradičním a v praxi často využívaným sankčním mechanismem. Ač se v případě tohoto institutu po rekodifikaci soukromého práva v terminologické rovině nadále nejedná o zajišťovací, nýbrž o utvrzovací institut, jeho smysl zůstává stejný, a sice pod hrozbou vzniku další povinnosti motivovat dlužníka k řádnému a včasnému plnění svého závazku. Shoda nicméně nepanovala v otázce, zda musí být smluvní ujednání o smluvní pokutě formulováno výslovně (tj. s odkazem na to, že se jedná o smluvní pokutu), či zda je možno smluvní pokutu sjednat i jiným způsobem (např. v rámci ujednání o ceně).

Technologie autonomních systémů mají potenciál převzít na sebe každodenní lidské činnosti. Jejich implementace však s sebou přináší mnoho otázek, v právní oblasti pak zejména otázku odpovědnosti za způsobené škody a morální dilema při programování budoucího „jednání“ zařízení.

V úterý 7. 11. 2017 úspěšně proběhl již VI. ročník konference Právo ve veřejné správě, který záběrem svých témat opět zaujal odborníky nejen z řad státní správy a samosprávy.

Osvojení nebo také adopce je statusovou změnou, přičemž se jedná o imitaci biologického svazku rodičovství přirozeného. Ust. § 794 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) stanoví legální definici osvojení, tedy že osvojením se rozumí přijetí cizí osoby za vlastní. Osvojit lze dle ust. § 846 a násl. občanského zákoníku také osobu zletilou, a to v případě, není-li to v rozporu s dobrými mravy, který nastane všude tam, kde je možné situaci osob vyřešit nějakým jiným statusovým institutem, např. manželstvím.

Ústavní soud svým nálezem sp. zn. Pl. ÚS 3/15 ze dne 30. května 2017 vyhověl návrhu skupiny senátorů a zrušil klíčová ustanovení zákona o veřejném zdravotním pojištění upravující mechanismus stanovování výše úhrady zdravotnických prostředků z veřejného zdravotního pojištění při poskytování ambulantních zdravotních služeb [1]. Zákonodárce má nyní čas do konce roku 2018, aby přijal novou komplexní úpravu úhrad zdravotnických prostředků.

Nový občanský zákoník rozšířil svobodnou vůli zůstavitele tak, aby zůstavitel mohl v nejširší možné míře ovlivnit, co se má stát s jeho majetkem v případě jeho úmrtí.

„Náš občanský zákoník je jako dítě, které se sotva naučilo mluvit,“ popisuje nový civilní kodex Mgr. Jitka Ivičičová, specialistka na smluvní právo, která vystoupí na letošním ročníku odborné konference Právo ve veřejné správě. V následujícím rozhovoru se dozvíte, jaké nejčastější problémy při aplikaci nového zákoníku nastávají či jak se na něj adaptovala praxe.

Hlavní zprávy patří aktuálním vítězstvím světových značek v boji proti čínským subjektům zasahujícím do jejich práv z duševního vlastnictví. Nechvalně známé praktiky spočívající v blokačních registracích ať již doménových jmen, ochranných známek nebo designu však na ústupu stále nejsou.

Ústavní soud se vyjádřil ke kontroverzní problematice matrikového a biologického otcovství. Konkrétně k případům určení otcovství na základě první právní domněnky dle § 776 občanského zákoníku, kdy za otce dítěte je považován manžel matky v okamžiku narození dítěte. Okruh subjektů nadaných k popření této právní domněnky je ovšem v porovnání s jinými evropskými státy tristní.

S nástupem online platforem se v tržním prostředí stále častěji setkáváme s účastníky, kteří si v rámci své výdělečné činnosti „zavlivní”. Specifikem vlivu influencerů je především autenticita jejich sdělení, kdy spotřebitelé obsahu stále předpokládají, že jimi šířený obsah neslouží k podpoře podnikatelské činnosti a obrací se na ně pro nezávislé doporučení.

Aktuální rozhodnutí Nejvyššího správního soudu má významný vliv na stanovení základu daně z nabytí nemovitých věcí a představuje odklon od dosavadního postupu finančních úřadů. Poplatníci – prodávající tak mají možnost podat dodatečné daňové přiznání, na základě kterého jako plátci DPH mohou požadovat vrácení části odvedené daně z nabytí nemovitých věcí.

Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění je esenciální složkou náhrady nemajetkové újmy na zdraví. Bolestné je poskytováno jako jednorázová náhrada vytrpěné bolesti způsobené poškozením zdraví, jeho léčením či odstraňováním následků poškození, zatímco účelem náhrady za ztížení společenského uplatnění je reflektování překážky lepší budoucnosti poškozeného vzniklé z důvodu způsobené újmy na zdraví, jejímž obsahem je omezení či ztráta možnosti seberealizace poškozeného ve všech myslitelných oblastech jeho života.

Začínající módní návrháři, fotografové, umělci i podnikatelé stojí na začátku své činnosti před rozhodnutím, jak pojmenovat svou značku. Přesto, že z komerčního a marketingového hlediska lze vidět mnohé argumenty, proč je lákavé tvořit pod vlastním jménem, z pohledu práva je nutné upozornit na některá rizika a problémy, která s tím mohou souviset.

Koupě nemovitosti patří mezi zásadní životní investice, a proto bychom měli věnovat okolnostem jejího převodu náležitou pozornost. Jaký postup při koupi nemovitosti lze doporučit? Na co si dát při koupi nemovitostí pozor, aby celá transakce proběhla zdárně? A jakých chyb se můžeme vyvarovat? Na to se Vám pokusíme odpovědět v tomto článku.

Nájemní smlouva patří mezi nejpoužívanější smluvní typy, neboť kromě jiného zajišťuje uspokojování bytových potřeb. Nájem domu a bytu upravuje občanský zákoník ve zvláštním pododdíle, pro nějž platí některá zvláštní pravidla chránící nájemce (k tomu níže srov. zakázaná ustanovení v nájemní smlouvě). Přestože je nájemci prostřednictvím těchto pravidel poskytována značná ochrana, měl by při uzavírání nájemní smlouvy věnovat zvýšenou pozornost některým jejím ujednáním.

Tu situaci jistě znáte. Cestujete do školy, za prací nebo na dovolenou a musíte použít veřejnou dopravu či služeb soukromého dopravce. Víte, jaká máte jako cestujících práva? Víte, jak se domáhat škody v situaci, kdy je Váš spoj zpožděn nebo zrušen? Na tyto a další otázky spojené s cestováním Vám odpovíme v následujícím článku.

V současné moderní době je zcela běžné, že budování obchodních vztahů začíná zprávou v e-mailové schránce. Pokud bychom měli ve zkratce vystihnout obsah první zprávy mezi potenciálními obchodními partnery, mohl by zahrnovat následující: „Naši společnost velmi zaujala nabídka na Vašich webových stránkách. Prosíme o konkretizaci a sestavení optimálního návrhu právě pro nás.“

Institut promlčení je projevem zásady vigilantibus iura scripta sunt (právo jest psáno pro bdělé). Nehlídá-li si subjekt svá práva, nemůže a neměla by mu v tomto ohledu být poskytována dostatečná ochrana. Totéž platí i v případech, kdy si subjekt sice svých práv vědom je a ochrany se domáhá, ale nikoli řádným a včasným způsobem. Po uplynutí delšího časového úseku je oslabena i jeho pozice důkazní, což může mít v případě soudního sporu za následek neunesení důkazního břemene, a s tím související neúspěch v tomto sporu. Zákonodárce se takové případy snaží eliminovat mimo jiné právě úpravou institutu promlčení a s ním souvisejících lhůt.