Evidence skutečných majitelů, aneb víš, čí jseš?
Již 1. ledna 2018 vstoupí v účinnost novela zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, která do českého právního řádu implementuje další část tzv. čtvrté AML směrnice, a to povinnou evidenci údajů o skutečných majitelích právnických osob.
Dne 1. ledna 2018 vstoupí v účinnost novela zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, která navazuje na dřívější novelu zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (zákon proti praní špinavých peněz) a zavádí do českého právního řádu povinnou evidenci skutečných majitelů právnických osob zapsaných do obchodního rejstříku a svěřenských fondů.
Dle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (zákon proti praní špinavých peněz) se skutečným majitelem rozumí fyzická osoba, která má právně nebo fakticky možnost vykonávat přímo či nepřímo rozhodující vliv v právnické osobě, svěřenském fondu či jiném právním uspořádání bez právní osobnosti. Tento zákon rovněž stanoví vyvratitelné právní domněnky určující osobu skutečného majitele uvedených subjektů.
Skuteční majitelé se budou nově povinně evidovat v evidenci skutečných majitelů. Do této evidence se o skutečném majiteli budou vedle jména, data narození, místa pobytu (bydliště) a údaje o státní příslušnosti zapisovat i údaje o podílu na hlasovacích právech (v případě přímé účasti na právnické osobě), podílu na rozdělovaných prostředcích (je-li zapisovaná osoba jejich příjemcem) nebo jiná skutečnost zakládající zapisované osobě postavení skutečného majitele.
Údaje o skutečném majiteli zapíše do evidence skutečných majitelů příslušný rejstříkový soud do 5 pracovních dní na návrh osoby, která je oprávněna podat návrh na zápis do obchodního rejstříku, a to aniž by o tom vydával rozhodnutí. K provádění zápisů budou oprávněni také notáři. Poplatek za zápis údajů o skutečném majiteli bude činit 1.000 Kč.
Evidence skutečných majitelů je informačním systémem veřejné správy, kterou v elektronické podobě vede příslušný rejstříkový soud. Evidence skutečných majitelů však nebude veřejným rejstříkem a údaje o skutečném majiteli nebudou ani součástí tzv. výpisu právnické osoby z obchodního rejstříku. K údajům o skutečném majiteli nebude mít přístup veřejnost, ale pouze osoby a orgány taxativně vymezené v zákoně, např. soudy, orgány činné v trestním řízení, správci daní nebo ČNB aj.
V případě, že zapsaná osoba nesplní povinnost evidence skutečného majitele ve stanovené lhůtě, rejstříkový soud ji k tomu vyzve a stanoví dodatečnou lhůtu ke splnění této povinnosti. V případě marného uplynutí dodatečné lhůty soud na návrh rejstříkového soudu nebo osoby, která na tom osvědčí právní zájem, zapsanou osobu zruší a nařídí její likvidaci.
Závěrem je třeba uvést, že právnické osoby a správci svěřenských fondů (popř. osoby v obdobném postavení) budou povinni vést a průběžně zaznamenávat aktuální údaje ke zjištění a ověření totožnosti svého skutečného majitele včetně údajů o skutečnosti, která zakládá postavení skutečného majitele či jiného odůvodnění, proč je tato osoba za skutečného majitele považována. Všechny tyto údaje budou muset být uchovávány po celou dobu, po kterou bude příslušná osoba skutečným majitelem, a poté po dobu nejméně 10 let ode dne zániku takového vztahu.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: ondrej.tejnsky@bnt.eu
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.



