Evidence skutečných majitelů, aneb víš, čí jseš?
Již 1. ledna 2018 vstoupí v účinnost novela zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, která do českého právního řádu implementuje další část tzv. čtvrté AML směrnice, a to povinnou evidenci údajů o skutečných majitelích právnických osob.
Dne 1. ledna 2018 vstoupí v účinnost novela zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, která navazuje na dřívější novelu zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (zákon proti praní špinavých peněz) a zavádí do českého právního řádu povinnou evidenci skutečných majitelů právnických osob zapsaných do obchodního rejstříku a svěřenských fondů.
Dle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (zákon proti praní špinavých peněz) se skutečným majitelem rozumí fyzická osoba, která má právně nebo fakticky možnost vykonávat přímo či nepřímo rozhodující vliv v právnické osobě, svěřenském fondu či jiném právním uspořádání bez právní osobnosti. Tento zákon rovněž stanoví vyvratitelné právní domněnky určující osobu skutečného majitele uvedených subjektů.
Skuteční majitelé se budou nově povinně evidovat v evidenci skutečných majitelů. Do této evidence se o skutečném majiteli budou vedle jména, data narození, místa pobytu (bydliště) a údaje o státní příslušnosti zapisovat i údaje o podílu na hlasovacích právech (v případě přímé účasti na právnické osobě), podílu na rozdělovaných prostředcích (je-li zapisovaná osoba jejich příjemcem) nebo jiná skutečnost zakládající zapisované osobě postavení skutečného majitele.
Údaje o skutečném majiteli zapíše do evidence skutečných majitelů příslušný rejstříkový soud do 5 pracovních dní na návrh osoby, která je oprávněna podat návrh na zápis do obchodního rejstříku, a to aniž by o tom vydával rozhodnutí. K provádění zápisů budou oprávněni také notáři. Poplatek za zápis údajů o skutečném majiteli bude činit 1.000 Kč.
Evidence skutečných majitelů je informačním systémem veřejné správy, kterou v elektronické podobě vede příslušný rejstříkový soud. Evidence skutečných majitelů však nebude veřejným rejstříkem a údaje o skutečném majiteli nebudou ani součástí tzv. výpisu právnické osoby z obchodního rejstříku. K údajům o skutečném majiteli nebude mít přístup veřejnost, ale pouze osoby a orgány taxativně vymezené v zákoně, např. soudy, orgány činné v trestním řízení, správci daní nebo ČNB aj.
V případě, že zapsaná osoba nesplní povinnost evidence skutečného majitele ve stanovené lhůtě, rejstříkový soud ji k tomu vyzve a stanoví dodatečnou lhůtu ke splnění této povinnosti. V případě marného uplynutí dodatečné lhůty soud na návrh rejstříkového soudu nebo osoby, která na tom osvědčí právní zájem, zapsanou osobu zruší a nařídí její likvidaci.
Závěrem je třeba uvést, že právnické osoby a správci svěřenských fondů (popř. osoby v obdobném postavení) budou povinni vést a průběžně zaznamenávat aktuální údaje ke zjištění a ověření totožnosti svého skutečného majitele včetně údajů o skutečnosti, která zakládá postavení skutečného majitele či jiného odůvodnění, proč je tato osoba za skutečného majitele považována. Všechny tyto údaje budou muset být uchovávány po celou dobu, po kterou bude příslušná osoba skutečným majitelem, a poté po dobu nejméně 10 let ode dne zániku takového vztahu.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: ondrej.tejnsky@bnt.eu
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.




