Prvním tématem konference pořádané společnostní ATLAS consulting, se kterým hned po ranním uvítání vystoupil v brněnském hotelu Bobycentrum Mgr. Petr Bouda, byl registr smluv, tentokrát z praktického pohledu. Registr smluv funguje od července letošního roku naplno, proto již nastal čas na jeho praktické hodnocení a upozornění na zásadní úskalí zveřejňování smluv. Podle Petra Boudy je potřeba si uvědomit, že účel zákona o registru smluv je důležitý nejen pro výklad jednotlivých ustanovení zákona, ale i z ústavněprávního pohledu ve vztahu k právu podnikat. Zároveň byli účastníci upozorněni, proč by je měl registr smluv zajímat: „důvodem je § 7 odst. 1 a sankce zrušení smlouvy od počátku, sankce je to z hlediska soukromého práva typická, jde o absolutní neplatnost.“ Důsledkem plnění z takto zrušené smlouvy je bezdůvodné obohacení. K chybě může dojít například nedostatečným rozlišováním hodnoty a ceny předmětu smlouvy, uveřejnění podléhá i převod nemovitosti za 1 Kč, pokud hodnota nemovitosti přesahuje 50tis Kč. Jiné potíže často vznikají při vyplňování metadat. „Častou chybou je identifikace smluvních stran, nekonkrétní vymezení předmětu smlouvy, např. označení kupní smlouva bez dalšího nestačí, stejně jako například interní číselný kód.“
JUDr. Lukáš Potěšil, Ph.D. seznámil účastníky konference s novou právní úpravou správního trestání, a to nejen se zákonem č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ale i se souvisejícím změnovým zákonem č. 183/2016 Sb., označeným díky svému rozsahu jako „supertlusťoch“. Nové pojmy jako správní tresty, podmíněné upuštění od uložení správního trestu, doručování veřejnou vyhláškou či mimořádné snížení výměry pokuty čekají na své budoucí využití, stejně jako novinka v podobě fakultativního ústního jednání. Nově totiž správní orgán nařídí ústní jednání na požádání obviněného, je-li to nezbytné k uplatnění jeho práv. V diskusi potom padl zajímavý dotaz na uplatnění zásady ne bis in idem ve správním trestání, neboť její aplikace je často velmi nejasná. „Přejme si, aby nové správní trestání bylo ke spokojenosti nás všech a hlavně aby nebylo „za trest".
Očekávaný příspěvek JUDr. Tomáše Sokola s názvem trestní odpovědnost za pochybení při správě cizího majetku v důsledku důvěry ve správnost odborné expertizy byl protkán příklady starších i novějších kauz v čele s kauzou Opencard. Podle starších soudních rozhodnutí platilo, že pokud ten, kdo rozhodoval, dal na radu svého advokáta, je potřeba k tomu přihlédnout, pokud nebyly věrohodné signály, že rada není úplně korektní. V kauze Opencard však soud v podrobném rozboru (rozsudek má více než 200 stran) dospěl k závěru, že je potřeba obstarat si pro rozhodování dostatek podkladů, věnovat rozhodování dostatek času a umět prokázat, co se dělo před rozhodnutím, do jaké míry byla expertní stanoviska projednávána a zkoumána. Odpovědný pracovník musí počítat s tím, že „všechno na světě je předvídatelné, jen je potřeba mít fantazii,“ neboť „hranice mezi uznáním a neuznáním toho, že odpovědný pracovník oprávněně důvěřoval ve správnost odborné expertizy, není v současné době dostatečně zřetelná“.
Ochrana údajů ve světle obecného nařízení GDPR je velmi aktuálním tématem posledních měsíců. Podle Mgr. Lukáše Koukala a Mgr. Michala Zahradníka však vlastně nepřináší nic extra nového. Upravuje sice „pár nových institutů, které jsme vůbec neznali, pár institutů výrazně zpřísní, ale zbytek známe, jen je podrobněji a jednotně upraven.“ Přednášející nastínili problémy, se kterými se bude veřejná správa v nejbližší době zřejmě potýkat, od situací, kdy se osoba, o které jsou na obci evidovány osobní údaje, z obce odstěhuje (co potom dělat s údaji, u nichž odpadl důvod zpracování?), až po zavádění diskutovaného pověřence pro ochranu osobních údajů, kterého označili za „malého bonzáčika, veš, kterou si nasazujeme do vlastního kožichu a navíc osobu, která sedí na 3 židlích.“
Zadávání veřejných zakázek je evergreenem nejen konferencí zaměřených na veřejnou správu. Konference Právo ve veřejné správě tentokrát uvítala Mgr. Ing. Annu Francovou s tématem zadávání veřejných zakázek na kvalitu, které stále, i když neoprávněně, stojí v pozadí zadávání zohledňujícího především nejnižší nabídkovou cenu. Účastníci konference se dozvěděli, co je to odpovědné zadávání, jak si definovat životní cyklus výrobku a jaké problémy mohou nastat při výkladu nové zásady přiměřenosti, to vše na příkladech úspěšných projektů z ČR i ze zahraničí.
Poslední, již téměř podvečerní, příspěvek konference nazvaný Aplikační problémy ve smluvním právu přednesla Mgr. Jitka Ivičicová. V úvodu připomenula genezi označování první novely Občanského zákoníku, která se z novely urgentní proměnila na technickou, ale dnes jí přísluší jen označení „malá“. I přes to ovšem vyřešila některé sporné otázky rekodifikace, jako formu plné moci, SJM a členství v družstvu nebo společnosti, úroky z výživného, omezení svéprávnosti, kauce u nájmu bytu, či název spolku a společenství vlastníků. „Mrzí mě, že návrat předkupního práva spoluvlastníků neprošel větší diskuzí“, bylo vyjádření přednášející k jinému novelizačnímu bodu. V následné diskuzi padl například dotaz na dodatkování smluv uzavřených podle „starého“ občanského zákoníku, se kterým je problematické se vypořádat, neboť platí, že „dva právníci, tři názory“.
Konferenci již tradičně moderoval Michal Vávra, který kromě hlídání časomíry obohatil vystoupení o vtipy a anekdoty, za což mu patří velký dík. Poděkování zaslouží ale všichni zúčastnění, přednášející za přísun zajímavých informací a ostatní účastníci za vytvoření výborné atmosféry a zajímavé dotazy v diskuzích. VI. ročník konference Právo ve veřejné správě je tak minulostí a nám nezbývá, než se těšit na ten následující.
Diskuze k článku ()