Občanské právo

Dnes se podíváme na další ze série bizarních příběhů s právním přesahem.

Možná jste nedávno zaznamenali článek na internetu o tom, jak Nejvyšší soud rozhodl o vypořádání společného jmění bývalého prvoligového fotbalového brankáře. Jde o zajímavý případ narážející na pojmy jako disparita podílů na společném jmění manželů, princip zásluhovosti, dělení sociálních rolí.

V souvislosti s existencí dluhu zajištěného ručitelským prohlášením, a následným splněním dluhu ručitelem věřiteli, vzniká subrogační regres, v rámci kterého přechází na ručitele poskytující zajištění pohledávka a její příslušenství, zajištění, i další práva s pohledávkou spojená.[1]

Rozsudek 31 Cdo 2273/2022[1] reflektuje významný posun v interpretaci právních norem týkajících se smluvních pokut a jejich moderace. Zvláštní pozornost je v něm věnována i souvislostem s problematikou absolutní neplatnosti, která se v daném kontextu stává klíčovým aspektem při posuzování ujednání o smluvních pokutách.

Tento článek se zabývá institutem náhrady nákladů řízení a jeho moderačním prvkem, představovaným § 150 o. s. ř.

Nejvyšší soud se zabýval odpovědností nájemce za škodu způsobenou vytopením bytu v důsledku prasklého uzávěru vody pod umyvadlem.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 („nařízení“) stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů.

V tomto díle naší série článků o německém rodinném právu se zaměříme na výživné pro nezletilé dítě, a to zejména na způsob jeho vyčíslení a procesní specifika při jeho vymáhání před soudem.

Dne 1. 5. 2024 vstoupila v účinnost novela zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, publikovaná ve Sbírce zákonů pod číslem 107/2024 Sb. Jedná se již o několikátou novelu AML zákona, která rozšiřuje okruh povinných osob, rozsah zjišťovaných identifikačních údajů, upravuje výši sankcí a zaobírá se také dalšími aspekty původního právního předpisu.

Článek se zaměřuje na relativně ucelenou část problematiky poskytování zdravotních služeb na dálku, a to na typické soukromoprávní aspekty s ní spojené.

Když v roce 2014 zavedl (tehdy) nový občanský zákoník institut náhrady za převzetí zákaznické základny bývalého nájemce, vzbudilo to zejména u pronajímatelů řadu otázek. Alespoň jednu z nich nedávno definitivně vyřešil Nejvyšší soud.

V druhém díle naší série článků o německém rodinném právu se zaměříme na tzv. Versorgungsausgleich („VA“). Německé právo zná jistou míru solidarity v rámci zákonného důchodového pojištění, úrazového či životního pojištění či podnikového penzijního připojištění, která se naplno projevuje až po rozvodu manželství.

Nejvyšší soud[1] se zabýval případem rozdělení majetku bývalého profesionálního sportovce při rozvodovém řízení za situace, kdy on nadstandardně vydělával, zatímco žena mu poskytovala doma zázemí.

Následující příspěvek pojednává o některých významných otázkách autorského práva z hlediska soudobého způsobu používání umělé inteligence, který je zaměřen na sběr chráněného obsahu a reprodukci stávajících výtvorů do nově vzniklých výtvorů.

Současné české dědické právo je upraveno v občanském zákoníku, zákonu č. 89/2012 Sb. (dále jen „NOZ“), konkrétně v §§ 1475-1720, překvapivě jako součást práva věcného.

Autorka v tomto článku podává ucelený pohled na problematiku zasílání obchodních sdělení, a to jak z pohledu předpisů upravujících služby poskytované elektronickými prostředky, tak z pohledu ochrany osobních údajů zákazníků; upozorňuje na některé sporné výklady v této oblasti a snaží se nalézt odpovědi na dosud neřešené otázky.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) se ve svém nedávném rozsudku ze dne 25.10.2023, sp. zn. 25 Cdo 154/2023, zabýval předpoklady objektivní odpovědnosti vlastníka a provozovatele dopravního prostředku v situaci, kdy došlo ke zranění cestující v tramvaji poté, co upadla v důsledku rozjetí tramvaje ze zastávky.

Autorka v tomto článku podává ucelený pohled na problematiku zasílání obchodních sdělení, a to jak z pohledu předpisů upravujících služby poskytované elektronickými prostředky, tak z pohledu ochrany osobních údajů zákazníků; upozorňuje na některé sporné výklady v této oblasti a snaží se nalézt odpovědi na dosud neřešené otázky.

Náplní tohoto článku je zamyšlení nad problematikou pojetí věcí v právním smyslu. Za tímto účelem bude popsán historický vývoj chápání institutu věci a její definice ve snaze provést analýzu aktuální definice a pojetí pojmu věc v občanském zákoníku.

Uvedení věci do předešlého stavu neboli restituce naturální (restitutio in integrum), je zákonem preferovaný způsob náhrady materiální škody. Jak hledí soudy na tento způsob nápravy škody? Jaké povinnosti plynou z jejich soudní praxe? Tento článek se věnuje podmínkám naturální restituce obsaženým jak v nové judikatuře, tak i té starší.

Náplní tohoto článku je zamyšlení nad problematikou pojetí věcí v právním smyslu. Za tímto účelem bude popsán historický vývoj chápání institutu věci a její definice ve snaze provést analýzu aktuální definice a pojetí pojmu věc v občanském zákoníku.

V tomto článku bychom se zaměřili na nová pravidla moderace smluvní pokuty ve světle významného rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu.

Pravidlo, dle něhož prodávající podnikatel prokazuje, že věc byla při převzetí spotřebitelem bez vad, patří v zahraničí k centrálním ustanovením spotřebitelské úpravy práv z vadného plnění.

V tomto článku bychom si osvěžili základní pravidla převodu podílu v akciové společnosti a ve společnosti s ručením omezeným.

S aplikací evropského nařízení o dědictví (EU č. 650/2012) jsou stále nové problémy. Nově na českých katastrálních úřadech vyvstala otázka, zda musejí EDO uplatňovat všichni dědicové ze společenství dědiců, nebo zda tak mohou činit jen někteří.