Smlouva o dílo, na jejíž předmět nebylo vydáno stavební povolení
Smlouva o dílo, na jejíž předmět nebylo vydáno stavební povolení, je platná.
Dne 2.2.2015 vydal Nejvyšší soud rozsudek sp.zn. 23 Cdo 2080/2013, v němže řešil otázku, zda je pro rozpor se zákonem neplatná smlouva o dílo, ve které se smluvní strany dohodly na provedení díla jiným způsobem, než který byl v okamžiku uzavření smlouvy o dílo povolen rozhodnutím orgánu veřejné správy (stavebním úřadem); to vše za předpokladu, že provedení díla sjednaného rozsahu nebylo tímto orgánem veřejné správy zakázáno.
Zákonná úprava nezakazuje dvěma subjektům soukromého práva, aby mezi sebou po vydání stavebního povolení uzavřely smlouvu o dílo, na jejímž základě má být dílo provedeno způsobem odlišným, než je dosud povoleno ve stavebním povolení. Stavební zákon (současný i minulý) totiž umožňuje povolení změny stavby před jejím dokončením.
V daném případě stavební povolení předpokládalo zřízení jedné bytové jednotky, ale předmětem díla podle smlouvy na základě stavební dokumentace mělo být zřízení dvou bytových jednotek. Jelikož žádost o stavební povolení podává u stavebního úřadu stavebník (kterým se rozumí investor a objednatel stavby), nemohl žalovaný zhotovitel nést sankční důsledky toho, že dílo nebylo dokončeno. V daném případě totiž šlo o prodlení objednatele (věřitele), které bránilo dokončení stavby.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Další články
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?
Nejlepší zájem dítěte zůstává předním hlediskem rozhodování opatrovnických soudů
Ústavní soud v tomto případě řešil, zda Krajský soud v Praze adekvátně odůvodnil, proč je v nejlepším zájmu tří nezletilých dětí, aby byly svěřeny do tzv. výlučné péče otce s „víkendovým“ stykem matky. V jeho rámci matka třikrát v měsíci děti o víkendu dopravuje z místa bydliště otce, vzdáleného 300 km od jejího bydliště, a zase zpět.
Odměna zmocněnce v adhezním řízení a dobrovolné plnění
Dobrovolné uspokojení nároku poškozeného v průběhu trestního řízení představuje materiální úspěch v řízení
Legitimní očekávání
Společnost od začátku věděla, že k provedení podnikatelského záměru potřebuje nenárokové rozhodnutí správního orgánu
Odpovědnost za videa na platformě
Společnost Google může nést odpovědnost za videa na platformě YouTube zveřejněná obchodními partnery



