Obchodní právo

Od loňského roku se systém ochranných známek v České republice řídí novelizovaným zákonem o ochranných známkách. Jednou z nejdůležitějších změn přitom bylo zrušení § 6 zákona o ochranných známkách. Podle něj nemohl Úřad průmyslového vlastnictví zapsat označení, které by bylo shodné se starší ochrannou známkou jiného vlastníka či přihlašovatele pro shodné výrobky či služby.

Novela zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů („ZOK“) vnese do života obchodních korporací řadu větších i menších změn. Avizovaná novela ZOK vejde v účinnost již 1. 1. 2021, s výjimkou změn v zákoně o základních registrech, kterými se budou muset obchodní korporace řídit od 1. 7. 2021.

Koronavirová epidemie a s ní související opatření, která by měla sloužit ke zpomalení šíření nákazy, s sebou vedle zdravotních dopadů nese pro velkou část společnosti také dopady ekonomické. V návaznosti na aktuální stav jsou proto v posledních dnech projednávána a schvalována mnohá opatření, která by měla alespoň částečně zmírnit ekonomické dopady na společnost.

V pátek 16. října 2020 zveřejnilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) druhou výzvu k programu COVID – Nájemné. Výzva byla připravena v reakci na první vlnu podzimního omezování podnikatelských aktivit dle usnesení Vlády ČR č. 407/2020 Sb. z 12. října 2020.

Použití podobizen politiků a jiných prominentů veřejného prostoru v reklamě představuje jednu z otevřených otázek (nejen) soutěžního a reklamního práva. S tím, jak do reklamy stále více a více prorůstají nekomerční sdělení (sociálně-kritická vyjádření, politická karikatura), přesouvá se diskuse na úroveň ochrany svobody (komerčního) projevu.

Použití podobizen politiků a jiných prominentů veřejného prostoru v reklamě představuje jednu z otevřených otázek (nejen) soutěžního a reklamního práva. S tím, jak do reklamy stále více a více prorůstají nekomerční sdělení (sociálně-kritická vyjádření, politická karikatura), přesouvá se diskuse na úroveň ochrany svobody (komerčního) projevu.

Nejvyšší soud se v nedávném rozhodnutí vyjádřil k otázce, jak posuzovat (ne)soulad sjednaných úroků z prodlení s dobrými mravy. Umožňuje rekodifikovaná právní úprava sjednání úroků z prodlení v sazbě 0,5 % denně? K jakým hlediskům musí soud posuzující platnost ujednání o úrocích z prodlení přihlížet?

S přijetím nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) došlo v českém právním řádu k nejedné významné změně. Jednou z nich bylo stanovení nového předpokladu pro započitatelnost pohledávek. Konkrétně dle ustanovení § 1987 odst. 2 obč. zákoníku jsou pohledávky „nejisté“ nebo „neurčité“ nezpůsobilé k jednostrannému započtení.

Rozsah odpovědnosti jednatele za dluhy společnosti, ve které je nebo někdy byl jednatelem, a rozsah jeho ručení svým vlastním majetkem je stále diskutovaným tématem. Za dluhy společnosti ručí jednatel svým soukromým majetkem, pokud vzniknou porušením jeho povinnosti péče řádného hospodáře a pokud společnost nedisponuje majetkem potřebným k jejich pokrytí.

Zákonem č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích, v platném znění (dále jen „zákon o obchodních korporacích“) a další související zákony, a který byl vyhlášen ve sbírce zákonů počátkem letošního roku, došlo k zásadním změnám v právní úpravě obchodních korporací, které nabudou účinnosti od ledna roku 2021.

Doc. JUDr. Josef Kotásek, Ph.D., patří mezi čelné odborníky na směnečné právo. Své vědění, nejen ohledně směnek, se rozhodl dále předávat svým studentům a později též celému zbytku světa – prostřednictvím svých youtubových videí. Za Vaši pozornost stojí nejen jeho youtubový kanál, nýbrž i blog, na který vedle článků o právu umisťuje též editorialy Časopisu pro právní vědu a praxi, jehož je šéfredaktorem.

Několik let po nabytí účinnosti čeká zákon o obchodních korporacích rozsáhlá novelizace. Novinky v zákoně mají přinést především vyjasnění aplikačních problémů, snížení regulace obchodních korporací a usnadnění jejich procesů. Důležité změny se konkrétně týkají například koncepce fungování monistické struktury a.s., regulatorní zátěže podnikatelů nebo transparentnosti organizačních struktur kapitálových společností a družstev.

Doc. JUDr. Josef Kotásek, Ph.D., patří mezi čelné odborníky na směnečné právo. Své vědění, nejen ohledně směnek, se rozhodl dále předávat svým studentům a později též celému zbytku světa – prostřednictvím svých youtubových videí. Za Vaši pozornost stojí nejen jeho youtubový kanál, nýbrž i blog, na který vedle článků o právu umisťuje též editorialy Časopisu pro právní vědu a praxi, jehož je šéfredaktorem.

V restrukturalizačním světe se mluvilo již několik let o možném ekonomickém ochlazení. Poslední ročník Restrukturalizačního fóra Turnaround Management Association nesl název „Klid před bouří?“. Sotva však někdo předvídal, že přijde tak dramatická turbulence v podobě pandemie koronaviru.

Převod podílu ve společnosti s ručením omezeným je jednou z nejčastějších obchodně-právních změn, jejíž podmínky dnes upravuje zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích, v platném znění (dále jen „zákon o obchodních korporacích“). Podmínky převodu podílu jsou u tohoto typu obchodní společnosti v zákoně nastaveny celkem jednoznačně, jakkoliv se i u jednotlivých společností mohou lišit například v závislosti na tom, zda jsou k podílům vydány kmenové listy nebo zda společenská smlouva podmínky převodu podílu upravuje odlišně od zákonné úpravy. Pojďme si v tomto článku přiblížit některá specifika procesu převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným.

Letos do konce května došlo v České republice k 27 fúzím, velkým akvizicím a prodejům firem. Jejich celkový objem činil v přepočtu 118,2 miliardy korun. Současná ekonomická situace “nahrává” silnějším firmám k účelným investicím: mají vhodné podmínky ke koupi nebo pachtu podniků, které nejsou v dobré ekonomické situaci.

Emitenti korporátních dluhopisů mají možnost zajistit pohledávky vlastníků dluhopisů zástavním právem nebo jiným druhem zajištění. Korporátní dluhopis, který je zpravidla vnímán spíše jako rizikový investiční nástroj, tím dostává zcela novou kvalitu a stává se nástrojem poměrně konzervativním. Pokud totiž emitent není schopen dostát svým závazkům vyplývajícím z jím vydaných dluhopisů, respektive není schopen dluhopisy splatit, mohou vlastníci dluhopisů uspokojit své pohledávky ze zajištění.

Digitalizační směrnice EU přináší možnost vytvořit obchodní společnost, včetně splacení základního kapitálu, odkudkoli, třeba ze zahrady nebo chalupy. Postačí pouze internet.

V lednu letošního roku byla parlamentem finálně schválena a prezidentem podepsaná největší novela zákona o obchodních korporacích od jeho účinnosti od roku 2014. Jedná se v zásadě o první velkou novelu tohoto důležitého zákona, která přinese několik výrazných změn v oblasti, která se dotýká většiny podnikatelů. A co konkrétně se mění?

Dne 1. ledna 2021 nabývá účinnosti novela zákona o obchodních korporacích. Nová úprava přináší zásadní změny v oblasti korporátního práva, zavádí nové instituty a možnosti, snaží se vyjasnit výkladové problémy známé z praxe, aprobuje, ale i vyvrací závěry, ke kterým za posledních 6 let došla judikatura. V neposlední řadě odstraňuje legislativně-technické nedostatky.

V roce 2017 vstoupila v účinnost novela Zákona o veřejných rejstřících[1], transponující IV. AML[2] směrnici[3], která zavedla povinnost každé osoby zapsané ve veřejném rejstříku podle tohoto zákona zapsat svého skutečného majitele (což je, velmi zjednodušeně, fyzická osoba, která má fakticky nebo právně možnost nad právnickou osobou vykonávat vliv) do nově zřízené evidence skutečných majitelů právnických osob („ESM“).

Úřady práce kompenzaci nákladů náhrady mezd za dobu krizových opatřeních v souvislosti s pandemií koronaviru v rámci programu Antivirus nepřiznávaly zaměstnancům, kteří jsou současně členy jednočlenného statutárního orgánu. Je tento postup správný?

Digitální obsah nebo digitální služby se dnes často poskytují v případech, kdy spotřebitel za ně nutně neplatí, nýbrž namísto toho poskytuje obchodníkovi osobní údaje. Takové obchodní modely se již používají v různých formách na velké části trhu. Ačkoli dosavadní právní úprava plně uznává, že ochrana osobních údajů je jedním ze základních práv a osobní údaje tudíž nemohou být považovány za komoditu, je třeba je respektovat, aby spotřebitelé měli v souvislosti s těmito obchodními modely právo na smluvní prostředky nápravy.

Dne 1. ledna 2021 nabude účinnosti dlouho diskutovaná novela zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „ZOK“), ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „NovZOK“), která přináší řadu podstatných změn. Jelikož se jedná o rozsáhlou novelu, zaměřuje se tento článek pouze na jednu dílčí část novely, a to na část týkající se změny úpravy institutu ručení vlivné osoby v případě úpadku.

Má-li být funkce jednatele, člena představenstva či dozorčí rady kapitálové obchodní korporace vykonávána za úplatu, je nutné uzavřít smlouvu o výkonu funkce.