Obchodní právo

Dovolujeme si Vás informovat o dílčí, avšak významné části chystané novely zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek („ZZVZ“), která cílí na odstranění výkladových nejasností ohledně spouštění blokační lhůty při podání námitek proti zadávacím podmínkám a úkonům zadavatele při zadávání sektorových podlimitních veřejných zakázek a zakázek malého rozsahu mimo režim ZZVZ.

Podle návrhu zákona může stát prostřednictvím svých orgánů kontrolovat investice, které v ČR realizují osoby pocházejících ze států mimo Evropskou unii. Stát může ovlivnit podobu rizikových investic a v krajním případě investice zakázat nebo zpětně zrušit.

Měli jste fungující podnikání, ale koronavirus Vám udělal čáru přes rozpočet? Museli jste odložit plánované investice, nebo se Vám dokonce nedostává prostředků na běžný provoz a údržbu? Řešením může být emise korporátních dluhopisů.

Due diligence nebo-li dvě slova, pod kterými si lidé nedovedou vždy představit, co znamenají. Slovní spojení pochází z amerického práva a doslovně znamená „náležitá pozornost“. V praxi představují proces zjišťování a vyhodnocování informací potřebných pro investiční rozhodnutí – např. (nejen) v oblasti akvizice developerského projektu. Provedení due-diligence je nezbytným procesem, který má ochránit vkládané finanční prostředky nebo naopak může akvizice přerušit či dokonce ukončit.

Dne 12. března 2020 došlo usnesením vlády č. 194 k vyhlášení nouzového stavu. V návaznosti na to vláda dalšími opatřeními zakázala pořádat kulturní, sportovní a další akce. Následně omezila také provoz stravovacích služeb, posiloven, koupališť, galerii a také ostatních zábavních zařízení.

V tomto pokračování série o zák. č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb., a další související zákony (dále jen „Novela“) Vám přiblížíme nejzásadnější změny v úpravě ustanovení zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „ZOK“) týkající se úpravy společnosti s ručením omezeným.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) zveřejnilo dne 19. června 2020 Výzvu k programu COVID – Nájemné, přičemž žádosti o tuto podporu bude možné podávat od 26. června 2020, 9:00 hodin do 30. září 2020, pouze on-line prostřednictvím informačního systému zpřístupněného z webu www.mpo.cz a ověření identity žadatele bude probíhat prostřednictvím NIA – elektronické identity (www.eidentita.cz).

Zásadní změny důvodů zániku funkce právnické osoby jako statutárního či kontrolního orgánu kapitálových společností a družstev a zápisu takové osoby do obchodního rejstříku po velké novele zákona o obchodních korporacích účinné od 1. 1. 2021

Dne 13. února 2020 byla ve Sbírce zákonů vyhlášena rozsáhlá novela zákona o obchodních korporacích, která nabude účinnosti 1. ledna 2021. Nadcházející změny korporátních pravidel se významně dotknou mimo jiné i oblasti rozdělování a výplaty zisku a jiných vlastních zdrojů obchodních korporací. Cílem novely je nejen odstranit přetrvávající nejasnosti v této oblasti a napravit nedokonalou transpozici evropské legislativy, ale také reagovat na nedávný judikatorní vývoj.

Ačkoliv se se zrušením obchodní korporace na základě rozhodnutí soudu nesetkáváme tak často, je v poslední době možné pozorovat určitý nárůst případů, kdy soudy rozhodnou o zrušení obchodní korporace a o nařízení její likvidace.

3. června nabyla účinnosti novela zákona č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními spojenými s výskytem koronaviru SARS CoV-2 („zákon“), která rozšiřuje okruh osob, které mohou žádat stát o kompenzaci, a to o některé ze společníků společností s ručením omezeným.

S uvolňováním opatření nastolených v důsledku pandemie okolo koronaviru SARS-CoV-2 se začínají sčítat ztráty. Náhlý bezprecedentní útlum většiny sektorů ekonomiky naboural plány podnikatelů a vyvolal atypickou krizi, pro kterou jsou příznačné náhlý nedostatek hotovosti a propad nenutné spotřeby. Na makroekonomické úrovni se řada států snaží nastartovat oslabenou důvěru prostřednictvím kvantitativního uvolňování se zapojením centrálních bank. Na mikroekonomické úrovni pak státy nabízejí podnikatelům řadu dočasných úlev a podpor pro překlenutí nejhoršího období.

V tomto pokračování série o zák. č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb., a další související zákony (dále jen „Novela“) Vám přiblížíme další změny v úpravě ustanovení zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „ZOK“) v Hlavě I.

Největší krize pandemie koronaviru odeznívá a život se pomalu vrací do normálu. Některé malé a střední podniky tvořící páteř podnikatelského prostředí se však nyní ocitají na hranici existenční krize. Jakým způsobem mohou obce tyto podnikatele podpořit?

Dne 13. února 2020 byl ve sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb., a další související zákony (dále jen jako „Novela“). Zákon nabývá účinnosti dne 1. ledna 2021, krom části novelizující zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, která nabývá účinnosti dne 1. července 2021.

Dlouhodobé nerozdělování zisku v akciové společnosti s sebou nese množství negativních důsledků, a to především pro menšinové akcionáře. Vede ke snížení likvidity akcií a má za následek známé „vyhladovění“ akcionáře. Výsledkem je narušení samotného smyslu účasti akcionáře ve společnosti.

Tento článek je součástí série, ve které jsou postupně představovány změny, které přinese rozsáhlá novelizace zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“), s účinností převážně od 1. 1. 2021. V tomto článku se zabýváme konkrétně novou úpravou tzv. zvláštních povinností členů statutárních orgánů při úpadku obchodní korporace.

V druhém pokračování našeho článku se věnujeme judikatuře Nejvyššího soudu ČR k inkorporaci obchodních podmínek a ultimativní změně obchodních podmínek.

V současné době je více než aktuální konání valné hromady virtuálně, tedy bez fyzické přítomnosti společníků na jednom místě či alternativně částečně za fyzické přítomnosti společníků a částečně online. Jak to vlastně funguje?

Nejvyšší soud ČR se na konci roku 2019 vyjádřil k tématu, které je nyní díky komplikacím v souvislosti s výskytem pandemie Covid-19 velmi aktuální. Jaké dopady má odstoupení člena orgánu obchodní korporace z funkce v nevhodnou dobu?

Nový zákon o platebním styku, tedy zákon č. 370/2017 Sb., který upravuje podmínky poskytování platebních služeb a vydávání elektronických peněz (dále jen „Zákon“) oslavil v lednu letošního roku již druhé výročí své existence. Za dobu jeho dosavadní účinnosti byly zaznamenány některé technické nedostatky současného znění, na které nyní reaguje návrh novely Zákona z dílny Ministerstva financí.

V dnešní pro podnikatele složité době se stát rozhodl zjednodušit přístup k dočasné ochraně před věřiteli a poskytnout ji oproti běžnému moratoriu rozsáhlejší.

Návrh zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a exekučního řádu (dále jen „lex covid“), prošel zdárně legislativním procesem, kdy po podpisu prezidenta republiky byl dne 23. 4. 2020 odeslán k publikaci ve Sbírce zákonů a následně zveřejněn pod číslem 191/2020 Sb.

Cílem tohoto článku je rozebrat postup českých i slovenských soudů při řešení nekalosoutěžní povahy alternativních forem osobní dopravy a poukázat na významné závěry použitelné v souvisejících případech. Nedávno proběhla v Praze série hromadných protestů stovek řidičů klasických taxislužeb proti nerovným podmínkám ve vztahu k řidičům služeb Uber a Bolt (tehdy pod názvem Taxify), dále označovaných jako „alternativní dopravci“.

V souvislosti s utlumením hospodářské činnosti na základě opatření při pandemii schválily obě komory Parlamentu ČR zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 (dále jen „zákon o kompenzačním bonusu“). Tento zákon má zmírnit dopady událostí souvisejících se vznikem a šířením onemocnění Covid-19 na osoby samostatně výdělečně činné (dále jen „OSVČ“), jejichž činnost byla úplně či částečně utlumena, čímž došlo k zásadnímu negativnímu zásahu do jejich podnikání.[1]