Obchodní právo

Cílem tohoto článku je rozebrat postup českých i slovenských soudů při řešení nekalosoutěžní povahy alternativních forem osobní dopravy a poukázat na významné závěry použitelné v souvisejících případech. Nedávno proběhla v Praze série hromadných protestů stovek řidičů klasických taxislužeb proti nerovným podmínkám ve vztahu k řidičům služeb Uber a Bolt (tehdy pod názvem Taxify), dále označovaných jako „alternativní dopravci“.

Cílem tohoto článku je rozebrat postup českých i slovenských soudů při řešení nekalosoutěžní povahy alternativních forem osobní dopravy a poukázat na významné závěry použitelné v souvisejících případech. Nedávno proběhla v Praze série hromadných protestů stovek řidičů klasických taxislužeb proti nerovným podmínkám ve vztahu k řidičům služeb Uber a Bolt (tehdy pod názvem Taxify), dále označovaných jako „alternativní dopravci“.

V dnešním článku přinášíme nejčastější otázky a odpovědi na téma veřejných zakázek z dílny advokátní kanceláře Deloitte Legal. Jaký je dopad na závazky z již uzavřených smluv? Jak postupovat v případě neukončeného zadávacího řízení? Nejen na tyto otázky naleznete v článku odpověď.

Povinnost zakládat účetní závěrky do sbírky listin nezaniká plynutím času. Soud může vyzvat společnost k doplnění účetních závěrek až z roku 1996 a uložit pokutu, pokud tak neučiní.

V Parlamentu ČR se aktuálně projednává návrh zákona na zmírnění dopadů epidemie koronaviru v oblasti justice (tzv. „lex COVID“). Jedním z hlavních témat krizové úpravy je oblast insolvenčního práva, v rámci kterého má dojít k dočasnému pozastavení podávání věřitelských insolvenčních návrhů, dočasné suspendaci povinnosti podat dlužnický insolvenční návrh a zavedení institutu mimořádného moratoria.

Spojené království a EU ratifikovaly Dohodu o vystoupení, která umožnila Spojenému království opustit EU dne 31. ledna 2020 a začít přechodné období (od 1. února 2020 do 31. prosince 2020). Během této doby budou právní předpisy EU nadále fungovat stejně jako ve Spojeném království. Systém duševního vlastnictví (IP) bude pokračovat až do 31. prosince 2020.

Po rozsáhlé kritice nesprávně stanovené podmínky snížení příjmů (ať již z důvodů uvedených v předchozím článku nebo i z důvodů jiných) byla navržena celá řada pozměňovacích návrhů a sněmovna schválila text návrhu zákona v odlišném znění.

Jeden z největších fixních nákladů, které musí podnikatelé platit v současnosti i při uzavření jejich provozoven nebo omezení odbytu jejich zboží, je placení nájemného za užívání prostor sloužících k podnikání. Stát, aby zabránil tomu, že podnikatelé přijdou o své provozovny z důvodu neplacení nájemného, přistoupil k opatření, které zásadně zasahuje do soukromoprávních smluv. Více naleznete v našem článku.

Současná situace v souvislosti s pandemií je náročná téměř pro všechny podnikatele, a to zejména po finanční stránce (výpadky dodávek, pokles odbytu, uzavřené provozovny, povinnost platit fixní náklady na zaměstnance apod.). Z toho důvodu se zvětšilo i riziko vzniku úpadku těchto podnikatelů a následného insolvenčního řízení, které může vést až k prohlášení konkursu.

Vláda ČR na svém jednání dne 31. 3. 2020 usnesením č. 351 schválila vládní návrh zákona o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními týkajícími se výskytu koronaviru SARS CoV-2, publikovaný pod č. j. OVA 302/20 (dále jen „návrh zákona“). Cílem návrhu je zmírnit dopady událostí souvisejících se vznikem a rozšířením onemocnění COVID-19 na osoby samostatně výdělečně činné, jejichž činnost byla v důsledku těchto událostí úplně či částečně utlumena.

Vláda České republiky vyhlásila na území České republiky nouzový stav, z důvodu ohrožení zdraví výskytem koronaviru. Zadavatelé musí zajistit razantní opatření a tím i nezbytné zakázky, jako jsou dodávky na dezinfekční prostředky, zdravotnický materiál, bezdotykové vybavení či související služby, a to rychle. Kromě toho vzniká potřeba i dalších zakázek, které nebude možné poptat standardním způsobem.

Koronavirus je nyní největším tématem, které hýbe celou naší společností. Dotýká se nejen všech oblastí našeho života, ale též všech oblastí práva. Již dříve jsme Vás informovali o dopadech na pracovněprávní vztahy a radili Vám, jak postupovat ve vztazích se zaměstnanci. Nyní bychom Vám rádi pomohli zorientovat se v právních dopadech na Vaše dodavatelsko-odběratelské smluvní vztahy.

Poslední měsíce je po celém světě, Českou republiku nevyjímaje, hlavním tématem šíření virového onemocnění SARS-CoV-2 („Koronavirus“). Epidemie nepůsobí jen komplikace zdravotní, ale má významné dopady do našeho podnikání. Továrnám v postižených oblastech chybí pracovní síly, jsou vyhlašována restriktivní opatření k zabránění šíření epidemie, dochází ke zpomalování trhu atd.

Epidemie onemocnění COVID-19 a opatření, která za účelem zamezení šíření tzv. koronaviru přijímají české úřady, komplikují či přímo znemožňují pořádání větších akcí.

Z ustálené judikatury obecných soudů vyplývá, že je třeba oddělovat majetek obchodních korporací od majetku jejich společníků. Charakteristickým znakem právnických osob je totiž jejich majetková samostatnost ve smyslu § 1 odst. 2 a odst. 3 z. o. k.

Dnešní článek shrnuje zákonné požadavky a pravidla dobré praxe pro akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným. Kolik statutárních orgánů musí mít společnost? Jak často se musí statutární orgán scházet? Nejen na tyto otázky naleznete v článku odpověď.

Koronavirus (COVID-19) je v dnešních dnech vůbec nejdiskutovanějším tématem. Není pochyb o tom, že epidemie koronaviru může významně zasáhnout do řady právních vztahů v oblasti pracovního a závazkového práva.

Dne 31. července 2019 vstoupila v platnost Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1151 ze dne 20. června 2019, kterou se mění směrnice (EU) 2017/1132, pokud jde o využívání digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností (dále jen „směrnice“). Směrnice zavádí pro všechny členské státy jednotná pravidla pro vytváření společností online, online zápis poboček do rejstříku a online ukládání listin a údajů.

Článek se zabývá oběma situacemi, kdy se člen orgánu obchodní korporace dostává podle § 54 a násl. zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále také jen „z. o. k.“), do střetu zájmů, tj. jak střetem dlouhodobým, tak jednorázovým, vznikajícím při uzavírání smlouvy mezi členem orgánu a obchodní korporací. Obě situace analyzuje z hlediska povinností členů orgánů při hrozícím či trvajícím střetu zájmů i z hlediska možností obchodní korporace zabránit střetu zájmů či jeho důsledkům.

Česko zažilo z pohledu transakcí skvělý rok. Od finanční krize možná nejlepší. Ekonomika jede na pozitivní vlně a podnikatelé vnímají tuto dobu jako ideální příležitost pro prodej své společnosti, a to nejen z důvodu finančního. „Ekonomický faktor není jediný. Dochází k lámání generací, kdy podnikatelé z 90. let stojí před rozhodnutím, co dál. Zda podnik nechat řídit management, prodat, či předat další generaci,“ říká Adam Páleníček, ekonom a expert na transakce ze společnosti KPMG.

Článek se zabývá oběma situacemi, kdy se člen orgánu obchodní korporace dostává podle § 54 a násl. zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále také jen „z. o. k.“), do střetu zájmů, tj. jak střetem dlouhodobým, tak jednorázovým, vznikajícím při uzavírání smlouvy mezi členem orgánu a obchodní korporací.

Jednodušší složení vkladu u nízko kapitálových společností, zápis konkrétního jednotlivce u právnických osob ve statutárních orgánech do rejstříku nebo rušení neaktivních společností. To vše přináší novela zákona o obchodních korporacích.

Vláda České republiky v roce 2019 rozhodla, že se podpora vědy, výzkumu a inovací stane zcela konkrétní aktivitou, jejíž ambicí je zařadit se během dvanácti let mezi inovační lídry Evropy a stát se zemí technologické budoucnosti. Jak vláda uvádí ve svém dokumentu Inovační strategie České republiky 2019–2030 (dále jen „Inovační strategie“), je nutné mířit na finální výrobu, technologická řešení a služby založené na znalostech s vysokou přidanou hodnotou.

Vláda České republiky v roce 2019 rozhodla, že se podpora vědy, výzkumu a inovací stane zcela konkrétní aktivitou, jejíž ambicí je zařadit se během dvanácti let mezi inovační lídry Evropy a stát se zemí technologické budoucnosti. Jak vláda uvádí ve svém dokumentu Inovační strategie České republiky 2019–2030 (dále jen „Inovační strategie“), je nutné mířit na finální výrobu, technologická řešení a služby založené na znalostech s vysokou přidanou hodnotou.

Jako zaměstnavatel se můžete rychle dostat do pozice, kdy nevíte, jak si udržet nejlepší zaměstnance a motivovat je k lepším výsledkům, výkonnosti a efektivnější práci. Existuje řada způsobů motivace, které přinesou benefity pro jednu stranu. Bohužel, i zvyšování mzdy nebo speciální odměny již nemusí zaměstnance dostatečně motivovat.