Ministerstvo navrhuje novelu zákona o platebním styku
Nový zákon o platebním styku, tedy zákon č. 370/2017 Sb., který upravuje podmínky poskytování platebních služeb a vydávání elektronických peněz (dále jen „Zákon“) oslavil v lednu letošního roku již druhé výročí své existence. Za dobu jeho dosavadní účinnosti byly zaznamenány některé technické nedostatky současného znění, na které nyní reaguje návrh novely Zákona z dílny Ministerstva financí.
Návrh se v současnosti nachází v mezirezortním připomínkovém řízení. Cílem novely je tyto technické nedostatky odstranit. Níže Vám přinášíme shrnutí nejdůležitějších změn.
Změny v licenčních požadavcích na poskytovatele platebních služeb malého rozsahu a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu
Poskytovatelem platebních služeb malého rozsahu je osoba, která je oprávněna poskytovat platební služby v rozsahu stanoveném zákonem, a to na základě povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu vydaného Českou národní bankou v rámci tzv. licenčního řízení. Poskytovatel v něm musí prokázat splnění licenčních požadavků stanovených v § 59 odst. 1 Zákona.
Z důvodu urychlení licenčního řízení se navrhuje z výčtu požadavků odebrat povinnost prokázat zavedení systému vyřizování stížností a reklamací uživatelů. To však nic nemění na povinnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu tento systém uplatňovat po udělení povolení k činnosti Českou národní bankou. V opačném případě bude porušení této povinnosti nově posouzeno jako přestupek, za který lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč.
Novela Zákona obsahuje i některé zcela nové povinnosti. Oproti stávající úpravě budou muset žadatelé o povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu prokazovat svoji důvěryhodnost, důvěryhodnost vedoucích osob a osoby s kvalifikovanou majetkovou účastí. Tímto požadavkem má být dosaženo větší ochrany před rizikem praní špinavých peněz či financování terorismu. Za důvěryhodnou bude přitom považována osoba, která je bezúhonná a nebyla odsouzena za trestný čin související s jejím podnikáním, nebo osoba, které nebyla pravomocně uložena sankce nebo povinnost k náhradě škody související s podnikáním. Požadavek důvěryhodnosti se bude týkat jak nových žadatelů, tak i stávajících poskytovatelů. Ti budou muset prokázat splnění požadavku během přechodného období 6 měsíců od účinnosti zákona.
Z důvodu zmírnění a účinného řízení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu bude navíc mezi licenční požadavky zařazeno zavedení systému vnitřních kontrolních mechanismů. Jedná se přitom o stejný systém, který je vyžadován v případě povinných osob dle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. V případě přijetí novely by tak zavedení takového systému bylo nutné prokazovat již při podání žádosti o udělení povolení k činnosti.
Dále se navrhuje i rozšíření požadavků na sídlo žadatele o povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, které nyní musí být umístěno na území České republiky, nebo v jiném členském státě, za předpokladu, že na území České republiky bude mít žadatel zřízenou pobočku.
Vedle úpravy licenčních požadavků se v rámci novely mění také okruh osob, které mohou o povolení k činnosti žádat. Dle navrhovaného znění bude moct žádost o povolení k činnosti podat také právnická osoba, která dosud nevznikla, tj. nedošlo k jejímu zápisu do obchodního rejstříku. V případě, že pak nedojde ke vzniku právnické osoby do 6 měsíců od udělení povolení k činnosti, bude se na povolení hledět, jako by nebylo uděleno.
Obdobná úprava licenčních požadavků se navrhuje také pro vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, tj. právnické osoby, které jsou oprávněny na základě povolení České národní banky vydávat elektronické peníze v rozsahu stanoveném zákonem. Licenční požadavky, které jsou na vydavatele kladeny, jsou upraveny v § 100 odst. 1 Zákona.
Úprava přístupu k platebním účtům nebankovním poskytovatelům platebních služeb
Současné znění Zákona stanovuje v § 255 povinnost úvěrovým institucím vést platební účet tzv. nebankovním poskytovatelům platebních služeb, a to na základě smlouvy o platebním účtu. Tato povinnost zůstane zachována i v případě přijetí novely, nicméně dojde ke změně některých povinností úvěrových institucí při posouzení možnosti takový platební účet otevřít, podmínek odstoupení od smlouvy o platebním účtu či podmínek jejího vypovězení.
Nově budou moci úvěrové instituce odmítnout otevření platebního účtu, vypovědět smlouvu o platebním účtu nebo od smlouvy odstoupit pouze za předpokladu, že k tomu mají objektivní, nediskriminační a přiměřený důvod či na základě požadavku, který pro ně vyplývá z jiného právního předpisu. Za takový důvod lze považovat například rizikový profil zájemce o účet, obchodní model úvěrové instituce či některý z důvodů uvedených v ustanovení § 15 AML zákona.
V případě, že úvěrová instituce vypoví smlouvu o platebním účtu, od smlouvy odstoupí nebo ji pro některý z výše uvedených důvodů odmítne uzavřít, je povinna o tom bezodkladně informovat Českou národní banku a nově i dotčeného nebankovního poskytovatele platebních služeb.
Výše uvedené změny budou v případě přijetí novely mít vliv i na licenční řízení, jelikož uzavřená smlouva o platebním účtu je povinnou přílohou žádosti o povolení k činnosti nebankovního poskytovatele platebních služeb.
Další navrhované změny
Navrhovaná právní úprava počítá s novými veřejnoprávními sankcemi. Kromě již výše zmíněné pokuty, která hrozí poskytovatelům platebních služeb malého rozsahu a vydavatelům elektronických peněz malého rozsahu v případě, že nevedou systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů, jim navíc bude hrozit sankce za nevedení systému řízení bezpečnostních a provozních rizik, a to až do výše 5 000 000 Kč. Nově budou pokuty hrozit také za požadování úplaty za použití platebního prostředku či porušení novelizovaného nařízení o přeshraničních platbách[1].
Pro případy, kdy dochází k opakovanému porušování povinností stanovených Zákonem nebo jiným právním předpisem v rámci činnosti, kterou lze vykonávat pouze na základě povolení dle Zákona, ukládá současné znění Zákona České národní bance povinnost odejmout udělené povolení k činnosti. Tento následek se nicméně jeví jako nepřiměřeně přísný. Novela tak stanoví, že opakované porušování povinností bude spadat pod důvody na základě kterých Česká národní banka může odejmout povolení k činnosti. Dochází tak ke zmírnění následků takového jednání.
Závěr
Jak je patrné z výše uvedeného přehledu navrhovaných změn, účelem novely Zákona není revoluce v oblasti z platebních služeb, nýbrž odstranění některých nedostatků, které byly identifikovány v rámci dosavadní aplikace zákona. Vzhledem k tomu, že se novela nachází v mezirezortním připomínkovém řízení, může ještě v rámci legislativního procesu doznat některých změn.
[1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16. září 2009 o přeshraničních platbách ve Společenství a zrušení nařízení (ES) č. 2560/2001.
Další články
Nová pravidla pro ochranu obchodního tajemství od roku 2027
V srpnu roku 2026 Vláda ČR projednala a schválila návrh nových pravidel pro ochranu obchodního tajemství, která by měla začít platit od začátku roku 2027. Cílem novelizace úpravy je, aby se podniky mohly účinněji bránit proti neoprávněnému nakládání s jejich know how, technologickými postupy, recepturami, výrobními metodami a dalšími cennými poznatky.
Uzavřená normativní smyčka: Riziko algoritmické kontaminace judikatury a správní praxe
Představme si, že systém umělé inteligence při právní rešerši chybně vyloží skutečný rozsudek. Úředník nebo soudce převezme přesvědčivě formulovaný závěr do odůvodnění. Rozhodnutí se následně objeví v právní databázi a další systém toto rozhodnutí za několik měsíců nalezne jako autoritativní zdroj. Původní chyba se nevrací jako odpověď stroje, ale jako součást skutečného rozhodnutí veřejné moci.
Koncentrace řízení a možnosti jejího prolomení
Koncentrace řízení představuje stěžejní institut sporného civilního procesu, jehož význam má spočívat především v zajištění rychlosti a hospodárnosti soudního řízení, v praxi často vyvolává otázky týkající se jejího rozsahu, podmínek nastoupení a možností jejího prolomení.
Privatizace Mostecké uhelné optikou práva: hranice aplikace obchodního zákoníku
Privatizace Mostecké uhelné společnosti patří k nejdiskutovanějším transformačním procesům 90. let. Ve veřejném i odborném prostoru se opakovaně objevují snahy hodnotit jednotlivé kroky tohoto procesu prizmatem obecného obchodního práva, případně dokonce optikou pozdější právní úpravy. Takový přístup však naráží na zásadní limit: přehlíží právní režim, v němž privatizace probíhala, a tím i povahu samotného procesu.
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
