Valná hromada online - podmínky konání virtuální valné hromady v době koronaviru i jindy a související rizika
V současné době je více než aktuální konání valné hromady virtuálně, tedy bez fyzické přítomnosti společníků na jednom místě či alternativně částečně za fyzické přítomnosti společníků a částečně online. Jak to vlastně funguje?
Distanční způsob účasti na valné hromadě (dle zákona tzv. „hlasování na valné hromadě s využitím technických prostředků“) je možné standardně využít, jen pokud takový způsob upravuje zakladatelské právní jednání (společenská smlouva nebo stanovy).
Podle zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a exekučního řádu (tzv. Lex Covid) však v této době s ohledem na nouzový stav dočasně platí, že tento způsob účasti nemusí zakladatelské právní jednání obsahovat.
Dále by zakladatelské právní jednání mělo obsahovat konkrétní podmínky účasti tak, aby umožňovaly ověřit totožnost společníka (a s jejich podíly spojená hlasovací práva). Pokud tyto konkrétní podmínky zakladatelské právní jednání neobsahuje, určí je statutární orgán společnosti. Podmínky včetně veškerých detailních technických předpokladů účasti je třeba zmínit v pozvánce na valnou hromadu (např. včetně odkazu na návod k použití příslušného technického prostředku).
Pro účely konání takové valné hromady bude z našeho pohledu nejvhodnější využít jednu z platforem pro videokonference, kdy každá přítomná osoba vidí a slyší ostatní přítomné osoby. Je potřeba dopředu promyslet, jakou platformu, neboť bezplatné nástroje většinou neposkytují možnost konání za účasti většího počtu osob. Pro účely identifikace společníků je nejlepším řešením zaslat každému společníkovi předem speciální kód pro přihlášení. Samotné hlasování se může uskutečnit zvednutím ruky, nebo vyslovením ano/ne. Domníváme se, že valná hromada může být rovněž nahrávána a záznam z ní po nějakou dobu uchován. To je vhodné i pro případ souvisejícího sporu. Určitě by pravidla nahrávání průběhu valné hromady měla být uvedena v zakladatelském právním jednání nebo by společníci měli vyslovit souhlas s nahráváním a uchováním záznamu přímo na začátku valné hromady.
Pokud je třeba rozhodnutí valné hromady osvědčit notářským zápisem, musí notář ověřit, že způsob účasti na valné hromadě vyhovuje zákonným požadavkům na ověření totožnosti společníků.
Co když se valná hromada z technických důvodů přeruší, nebo někdo z přítomných společníků v určité chvíli nevidí a/nebo neslyší ostatní? V takové situaci doporučujeme, jakmile se o tom předseda valné hromady dozví, aby zopakoval, co se po tuto dobu na valné hromadě odehrálo, příp. požádal přítomné společníky o zopakování jejich sdělení a uskutečnil opětovné hlasování o určitém bodu programu, pokud došlo k výpadku v době hlasování. V zakladatelském právním jednání je rovněž vhodné uvést například to, že v případě výpadku delším než určitý časový úsek, se bude konat náhradní valná hromada.
Zdroj: bnt journal
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu
Další články
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.



