Valná hromada online - podmínky konání virtuální valné hromady v době koronaviru i jindy a související rizika
V současné době je více než aktuální konání valné hromady virtuálně, tedy bez fyzické přítomnosti společníků na jednom místě či alternativně částečně za fyzické přítomnosti společníků a částečně online. Jak to vlastně funguje?
Distanční způsob účasti na valné hromadě (dle zákona tzv. „hlasování na valné hromadě s využitím technických prostředků“) je možné standardně využít, jen pokud takový způsob upravuje zakladatelské právní jednání (společenská smlouva nebo stanovy).
Podle zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a exekučního řádu (tzv. Lex Covid) však v této době s ohledem na nouzový stav dočasně platí, že tento způsob účasti nemusí zakladatelské právní jednání obsahovat.
Dále by zakladatelské právní jednání mělo obsahovat konkrétní podmínky účasti tak, aby umožňovaly ověřit totožnost společníka (a s jejich podíly spojená hlasovací práva). Pokud tyto konkrétní podmínky zakladatelské právní jednání neobsahuje, určí je statutární orgán společnosti. Podmínky včetně veškerých detailních technických předpokladů účasti je třeba zmínit v pozvánce na valnou hromadu (např. včetně odkazu na návod k použití příslušného technického prostředku).
Pro účely konání takové valné hromady bude z našeho pohledu nejvhodnější využít jednu z platforem pro videokonference, kdy každá přítomná osoba vidí a slyší ostatní přítomné osoby. Je potřeba dopředu promyslet, jakou platformu, neboť bezplatné nástroje většinou neposkytují možnost konání za účasti většího počtu osob. Pro účely identifikace společníků je nejlepším řešením zaslat každému společníkovi předem speciální kód pro přihlášení. Samotné hlasování se může uskutečnit zvednutím ruky, nebo vyslovením ano/ne. Domníváme se, že valná hromada může být rovněž nahrávána a záznam z ní po nějakou dobu uchován. To je vhodné i pro případ souvisejícího sporu. Určitě by pravidla nahrávání průběhu valné hromady měla být uvedena v zakladatelském právním jednání nebo by společníci měli vyslovit souhlas s nahráváním a uchováním záznamu přímo na začátku valné hromady.
Pokud je třeba rozhodnutí valné hromady osvědčit notářským zápisem, musí notář ověřit, že způsob účasti na valné hromadě vyhovuje zákonným požadavkům na ověření totožnosti společníků.
Co když se valná hromada z technických důvodů přeruší, nebo někdo z přítomných společníků v určité chvíli nevidí a/nebo neslyší ostatní? V takové situaci doporučujeme, jakmile se o tom předseda valné hromady dozví, aby zopakoval, co se po tuto dobu na valné hromadě odehrálo, příp. požádal přítomné společníky o zopakování jejich sdělení a uskutečnil opětovné hlasování o určitém bodu programu, pokud došlo k výpadku v době hlasování. V zakladatelském právním jednání je rovněž vhodné uvést například to, že v případě výpadku delším než určitý časový úsek, se bude konat náhradní valná hromada.
Zdroj: bnt journal
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.




