Obchodní právo

Od 1. ledna letošního roku má většina právnických osob nově povinnost uchovávat zápisy z jednání nejvyšších orgánů společnosti.

V našich předešlých článcích jsme Vás již průběžné informovali o vývoji nové legislativní úpravy v souvislosti s evidencí skutečných majitelů.

Po novele zákona o obchodních korporacích dopadá možnost zrušení bez likvidace i na obchodní korporace, které sice určitou ekonomickou činnost vyvíjejí, ale neplní zákonnou povinnost zakládat účetní závěrky do sbírky listin.

Počet obcí a městských částí či obvodů statutárních měst, které přijaly zásady pro uzavírání smluv s developery, narůstá. Tyto zásady podrobně upravují postup obce při jednání s developerem o poskytnutí kompenzace za zvýšené nároky na obcí provozovanou veřejnou infrastrukturu a na obcí zajišťované veřejné služby.

Začátek roku 2021 přinesl velkou změnu v oblasti obchodních korporací. Dne 1. 1. 2021 nastala účinnost zákona č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech.

Po rekodifikaci soukromého práva došlo k výraznému posunu pojetí obchodní firmy, respektive práv k ní.

I když společnost ztratí právní důvod užívání prostor, ve kterých je zapsáno její sídlo, není to důvod pro navržení výmazu či změnu zápisu sídla společnosti v obchodním rejstříku.

Jaké povinnosti příjemce dotace jsou spojeny se změnami vyvolanými v důsledku některé z forem přeměn společnosti?

Tento příspěvek se zabývá stručnou analýzou institutu tzv. faktického vedoucího (též stínový vedoucí či anglickým termínem shadow director), který byl do zákona o obchodních korporacích zaveden novelou s účinností od 1. ledna 2021.

Evidence skutečných majitelů v České republice existuje již několik let, valná část podnikatelů však tuto evidenci doposud spíše opomíjela. Nedávné odhady uváděly, že svou povinnost ve vztahu k evidenci splnilo pouze cca 25 % povinných subjektů.

Předmětem tohoto příspěvku je analýza dílčího institutu nové právní úpravy zákona o obchodních korporacích dané zákonem č. 33/2020 Sb., který nabyl účinnosti dne 1. ledna 2021, s výjimkou části osmé, která nabývá účinnosti dnem 1. července 2021, a to institutu akcií s tzv. vysílacím právem.

Insolvenční řízení významně omezuje nejenom dlužníka - úpadce. Má vliv i na třetí osoby, jejich právní jednání a právní vztahy s úpadcem….

Předmětem tohoto příspěvku je analýza dílčího institutu nové právní úpravy zákona o obchodních korporacích dané zákonem č. 33/2020 Sb., který nabyl účinnosti dne 1. ledna 2021, s výjimkou části osmé, která nabývá účinnosti dnem 1. července 2021, a to institutu akcií s tzv. vysílacím právem.

S účinností od 1. 1. 2021 jsme se dočkali mnoha změn týkajících se úpravy akciových společností upravených zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech. V tomto článku přinášíme jejich přehled.

Ve smršti zákonných předpisů přijatých v minulém roce reagujících na koronavirovou krizi i řešení zdravotního a ekonomického rozměru karanténních opatření a uzavření ekonomiky, zůstala stranou pozornosti významná změna ZOK, která nabyla účinnosti 1. 1. 2021 a na jejíž inkorporování do praxe českých právnických osob bude, až na výjimky, k dispozici rok 2021.

S účinností k 1. 1. 2021 nabude účinnosti velká novela zákona o obchodních korporacích, která podstatným způsobem ovlivní celou řadu institutů. Dílčích změn dozná též regulace transakcí mezi obchodní korporací a jejími společníky, když ZOK přináší zákaz obchodní korporace poskytovat společníkům bezúplatná plnění.

Blíží se konec roku, proto je dobré si připomenout, jaké změny zákonů nás čekají a co je nutné nebo vhodné udělat ještě letos.

S opatrovníkem právnické osoby se můžeme v právním řádu setkat jak v hmotněprávním, tak i procesním významu. V obou případech je jeho role ve struktuře právnické osobě značně významná. Hmotněprávní opatrovník má práva a povinnosti, která svědčí statutárnímu orgánu.

S účinností k 1. 1. 2021 nabude účinnosti velká novela zákona o obchodních korporacích, která podstatným způsobem ovlivní celou řadu institutů. Dílčích změn dozná též regulace transakcí mezi obchodní korporací a jejími společníky, když ZOK přináší zákaz obchodní korporace poskytovat společníkům bezúplatná plnění.

Sjednávání právních domněnek a fikcí bylo z důvodu praktičnosti tohoto institutu mezi podnikateli značně oblíbené, zejména pak u sjednávání tzv. fikce doručení, podle které se písemnost odeslaná druhé smluvní straně považovala po uplynutí smluvně sjednané lhůty za doručenou.

Jak jsme již předeslali v předchozím vydání našeho Průvodce, jednou ze změn, kterou přináší tzv. velká novela zákona o obchodních korporacích je změna úpravy pravidel pro rozdělování zisku a jiných vlastních zdrojů, v rámci které zákonodárce vyslyšel požadavky právní praxe a do úpravy promítl některé judikaturní závěry.

Ačkoli Spojené království opustilo Evropskou unii již na konci ledna 2020, nyní platí přechodné období, které končí 31. prosince 2020. To znamená, že Spojené království se i nadále řídí předpisy EU. Nedochází tedy k žádným změnám v podávání nebo rozsahu ochrany ochranných známek EU a průmyslových vzorů Společenství.

Definici sídla v právních předpisech příliš nenalezneme, avšak mnoho předpisů se problematikou sídla zabývá. Jeho okrajové vymezení nalezneme v občanském zákoníku, zákoně o obchodních korporacích či živnostenském zákoně.

Svěřenské fondy nemusí být zakládány pouze pro správu rozsáhlých majetků nebo v rámci korporátních struktur, úspěšně je lze využít i při řešení zcela obvyklých rodinných záležitostí a situací. Jelikož statut fondu popisuje širokou škálu pravidel, které určují fungování fondu, a jeho změna připadá v úvahu pouze v zákonem stanovených případech, přípravě statutu je potřeba věnovat patřičnou pozornost.

Mezera ve smluvních konstrukcích může být důsledkem neúčinnosti nebo neplatnosti její části. Bdělé smluvní strany proto do smlouvy zahrnou i ustanovení, která výslovně počítají s počáteční nebo následnou mezerovitostí smlouvy.